Jak se stavíte k rozhodnutí poslanců, kteří schválili zdanění peněžitých náhrad pro církve? A jak ukončit věčné spory s církví ohledně majetku?
Se zdaněním náhrad v rámci církevních restitucí nesouhlasím. Za prvé je to porušení principu právního státu. A za druhé mi to přijde dost nemorální. Něco vám ukradnu, po letech vám to zničené vrátím, a ještě vám to zdaním? Celá věc je jen úlitba Andreje Babiše směrem ke komunistům, což mi přijde po třiceti letech od pádu jejich režimu jako výsměch.
Nevím, o jakých sporech se tu bavíme, vše je vyřešeno. To, co bylo ukradeno, se musí vrátit, a to, co již vrátit nelze, za to má přijít kompenzace, tečka. Vyrovnání s církvemi je jediné správné, neboť povede k odluce církví od státu, kterou jsme, zcela otevřeně, měli mít již dávno. Jsme sekulární stát, nevidím důvod, proč bychom měli činnost církví dotovat z veřejných peněz. Vraťme jim majetek a nechme je hospodařit podle jejich uvážení.
Prezident Zeman pokračuje ve vyhrocené rétorice, když vysvětlil, že nechtěl jít osobně uctít památku Jana Palacha, protože by se na místě piety setkal se svými odpůrci. „Šlo o výraz pohrdání těmito lidmi. Nebylo to kvůli mé kondici,“ prohlásil Zeman. Řekl rovněž, že se snaží vyhýbat setkáním s „blbci“ a „blázny“. „Kdo chce za svoji pravdu nebo za svůj názor bojovat, tak může bojovat pouze živý, když je mrtvý, tak jeho boj ztrácí smysl,“ dodal Zeman. Nese za vyhrocenou atmosféru v české společnosti odpovědnost spíše prezident Zeman, nebo jeho odpůrci?
V souvislosti s Janem Palachem herečka Bára Štěpánová uvedla, že Češi si neváží svobody a její oslavy pro ně nejsou důležité, protože jsou ji schopni za tisíc korun a dobrý jogurt obětovat. Souhlasíte s tím? Ztrácejí Češi historickou paměť?
Nesouhlasím. Památku Jana Palacha si přece připomínalo mnoho lidí, každý po svém. Vždyť se nemusí vždy jednat jen o nějaké veřejné procesí, mnoho lidí vzpomíná v soukromí, s přáteli a tak dále. Mně osobně dost vadí, jak sebemrskačsky o sobě my Češi často hovoříme. Není pro to důvod. Češi rozhodně historickou paměť neztrácejí, jde ale i o to, že kromě připomínání si věcí minulých je potřeba našim občanům také nabídnout nějakou budoucnost. Nějakou vizi.
Mediální podnikatel Jaromír Soukup založil hnutí List Jaromíra Soukupa. Co říkáte na tento krok? Jak velkou výhodu má v TV Barrandov, kterou může využít pro trvalou volební kampaň?
Neříkám na něj nic. Ať předloží politický program a pokusí se voliče přesvědčit o tom, že jeho cesta je ta správná. To je standardní politická soutěž. Média v jeho vlastnictví jistě nějakou roli sehrají, ale já osobně na tenhle model odkoukaný od Andreje Babiše příliš nevěřím. Krátkodobý úspěch to mít může, ale lidé nejsou hloupí, a pokud je vaše politika založena jen na známé tváři a politickém marketingu, tak vás dříve či později prokouknou. Úspěch chce hlavně tvrdou a poctivou politickou práci, nejen „kluka z plakátů“.
Psali jsme:
Rovněž nastává oživení na liberálně proevropské straně politického spektra, své hnutí zakládá končící europoslanec Jaromír Štětina, zkusit štěstí plánuje i jeho kolega z evropského parlamentu Pavel Telička. Co naše země a Evropa potřebuje, zejména pak s ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu? Více euroskeptických sil, jako je strana Mattea Salviniho, nebo naopak posílení a sjednocení proevropského směru, který reprezentuje třeba Emmanuel Macron?
Evropa potřebuje hlavně eurorealismus. Vyvážený postoj mezi slepým prointegračním nadšením a destruktivním odhodláním vše zničit za každou cenu. Evropská unie je projekt, který minimálně z hospodářského hlediska dává smysl. Ovšem je jí potřeba nastavit rozumné mantinely. Jak z hlediska mnohdy absurdní byrokracie, tak z hlediska horlivé integrace směrem k jednomu superstátu, který nedbá ani na zájmy suverénních států, ani na zájmy občanů, kteří v nich žijí. V naší republice tento realistický proud nejlépe reprezentuje ODS. Co se toho liberálně proevropského spektra naší politiky týče, tak mně osobně připadá, že je tam již více stran než samotných voličů.
V návaznosti na dění kolem premiéra Andreje Babiše a hlasování o nedůvěře vlády mi několik odborníků řeklo, že opozice není proti Babišovi úspěšná kvůli přílišné emotivnosti, a protože vytahuje Babišovy osobní problémy, místo aby kritizovala jeho práci ve vládě. Souhlasíte s tím? Jak hodnotíte činnost opozice v posledním roce?
Nesouhlasím. To je taktika premiéra Babiše, vše převést do osobní roviny. Každá kritika je účelovka, kampaň a tak dále. Fakt, že máme trestně stíhaného premiéra, který má obrovský střet zájmů, je prostě nezpochybnitelný a asi nikdo nemůže čekat, že k tomu opozice bude mlčet. Jako opozice kritizujeme činnost celé vlády a její konkrétní kroky, ať už se jedná o dopravu, byrokratizaci podnikání, vyhazování veřejných peněz z okna, kupování si voličů a tak dále. Ale snažíme se v maximální možné míře, konkrétními návrhy zákonů a opatřeními pracovat ve prospěch občanů této země.
Jakým způsobem bychom za současných okolností měli řešit vztahy s Ruskem a Čínou?
Ve vztahu s jakoukoliv mocností, s jakoukoliv cizí zemí bychom měli hlavně dbát na naše národní a bezpečnostní zájmy. Čína i Rusko představují obrovské trhy a ekonomické možnosti pro naše firmy. Z tohoto pohledu je jistě důležité udržovat s nimi korektní vztahy. Ty by ovšem nikdy neměly sklouznout k poslušné servilnosti, či ohrozit naši vnitřní bezpečnost. Tady musí být jasně dána linie, za kterou se nechodí.
Bolestivé místo česko-ruské historie otevřela BIS, která tvrdí, že obsah hodin dějepisu na školách je zastaralý a je silně cítit sovětským vlivem. Souhlasíte s tím? A umíme učit děti historii v souvislostech?
Podle mě by výuka dějin měla odrážet hlavně snahu o co nejpřesnější výklad dějin a o pokus analyzovat určité historické události. Nelíbí se mi představa nějaké ideologické výuky, ani v hodinách dějepisu, ani jinde.
Brexit je stále palčivějším tématem současné Velké Británie. Trestá Evropská unie Anglii za odchod, nebo Velká Británie „neví, co chce“, jak teď často slýchám?
Takzvaný Brexit je svébytným rozhodnutím britských občanů vyjádřeným v referendu a my bychom ho měli respektovat. Naší snahou by hlavně mělo být vyjednání rozumných podmínek pro naše občany, kteří v Británii žijí a pracují a zachování dobrých diplomatických vztahů. To je prvořadý úkol pro naši vládu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
