Souhlasíte s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, že v nadcházejících sněmovních volbách nepůjde tolik o levicové nebo pravicové směřování, ale o samotný systém parlamentní demokracie a zachování principu polistopadového vývoje?
Je velmi těžké na to odpovědět, poněvadž situace je zmatená. Souhlasím s tím, že v této době jde “o samotný systém parlamentní demokracie a zachování principu polistopadového vývoje”, ale nemyslím si, že urychlené volby jsou tím správným prostředkem k vyřešení tak zásadních problémů. Podezírám poslance TOP 09 z toho, že zvedli ruku pro volby, poněvadž ví, že teď mohou “urvat” řadu voličů ODS. To mi nepřipadá seriózní, protože se dosud jednalo o partnery.
Obávám se, že v případě vítězství ČSSD bude TOP 09 jednat o vládní koalici, například s odkazem na KSČM, kterou by pak ČSSD nemuselo přitáhnout do vlády. Nevím, jak se k tomu ČSSD postaví, poněvadž s komunisty by to měla lehčí, ale co se týká vydírání, které vznik koalic u nás vždy provází, vyšlo by to asi nastejno. Podle mne se TOP 09 nezachovala pravicově, když podpořila rozpuštění Parlamentu, poněvadž to, co k tomu vedlo, nebezpečně připomíná (a často i přebíjí) totalitní praktiky 50. let.
Psali jsme:
Nemáte obavy z levice a jejího postupného obsazování všech významných ústavních i dalších institucí, od Senátu, Ústavního soudu, NKÚ, Ústavu pro studium totalitních režimů až s největší pravděpodobností po Poslaneckou sněmovnu? Dokonce hrozí, že levice získá v Parlamentu ústavní většinu a k moci se minimálně nepřímo vrátí komunisté.
Mám z levice velké obavy, poněvadž pro mne není ČSSD demokratickou stranou, ale jen derivací komunistů, tedy druhou komunistickou stranou. Komunisté ukázali, že vždy zneužijí moc, ke které se dostanou, a udělali by to přesně stejně i teď. Prohlášení prezidenta Zemana o tom, že komunisté mohou být ve vládě, považuji za zradu všeho, v co jsme po listopadu 1989 věřili.
Co říkáte na události, které vedly k rozpuštění Poslanecké sněmovny? Mám na mysli především pád Nečasovy vlády, vyšetřování údajné korupce při přidělování trafik exposlancům a zneužití Vojenského zpravodajství, ale i trapný rozpad "stojedničkové" většiny ve sněmovně při hlasování o důvěře Rusnokově vládě.
Už jsem se o tom zmínil v odpovědi na první otázku. Pro mne jsou ty důvody zcela nedostatečné. Nabubřelé, manipulované, plné osobní a politické zášti, tedy velmi účelové. Noční přepady za pomoci stovek ozbrojenců tam, kde by stačilo předvolání, považuji za zrůdný teror, který by měl být okamžitě a tvrdě potrestán, protože to je něco, co se s demokracií opravdu neslučuje. Ani komunisté v 50. letech nešli tak daleko. Jediná výhoda dnes je, že máme lepší zákony a že není možné lidi popravovat či věznit na doživotí. Doufám, že k posunu doleva až tak daleko nedojde, i když pod tlakem médií a levicových politiků velká část národa volá po krvi.
Považujete tzv. emancipaci policie a státních zástupců, kteří se vehementně pustili do vyšetřování možné korupce a zneužívání moci politiků, za prospěšnou, nebo jde v některých případech o nepřípustné zasahování do moci výkonné? Bývalý prezident Václav Klaus v této souvislosti varoval, že represivní aparát má potenci pod maskou šíření údajného dobra zlikvidovat celý politický systém.
Na to už jsem v podstatě odpověděl. Nejen, že je to nepřípustné, je to přímo zločin. Souhlasím v tom naprosto s Václavem Klausem. Myslím, že moje postoje jsou ještě vyhraněnější a nesmiřitelnější než jeho, poněvadž jsem zrůdnou komunistickou moc zažil přímo na vlastní kůži.
Psali jsme:
Překvapil Vás krok prezidenta Miloše Zemana, když naprosto ignoroval "stojedničkovou" většinu ve sněmovně a jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka a do vlády své příznivce?
Nemyslím si, že situace byla taková, že by prezident musel sáhnout k netradičním opatřením. Obávám se, že jeho kroky nejsou vedeny nějakým jasným a stabilním politickým postojem, ale osobními náklonostmi. Zdá se, že 10 let mimo politiku zanechalo v Miloši Zemanovi hořkost a zmatek, které mu zabraňují racionálně jednat.
Jsou podle vás relevantní obavy, že prezident Miloš Zeman sahá po větším podílu moci a hrozí postupná změna systému parlamentní demokracie na poloprezidentský nebo dokonce prezidentský systém?
To záleží na tom, jak silný bude u nás demokratický systém. Pokud bude Parlament racionálně, transparentně, bez trapných záští a politických půtek vykonávat svou zodpovědnou funkci, není se čeho bát. Prezident je u nás jen tak silný, jak slabý je Parlament.
Jak hodnotíte vládnutí pravice a její vyhlídky ve sněmovních volbách?
I to nejhorší vládnutí pravice, které jsem u nás od roku 1990 zažil, je pro mne lepší než jakékoliv levicové vládnutí. Levicové principy, nestabilní sociální stát, odebírání osobní odpovědnosti a zbytečné řízení shora, to jsou věci, které nemají v demokratické společnosti co dělat.
Objevují se hlasy volající po návratu Václava Klause do politiky. Co si o tom myslíte, mohl by zakladatel ODS přispět k rehabilitaci pravice, ať už v některé současné straně nebo zcela novém uskupení?
Připadá mi to zpozdilé až zbabělé. Nechali jsme Václava Klause ugrilovat, osočili jsme ho z vlastizrady, i když on je jedním z mála, který tento národ nechce nechat rozplynout v nadnárodní skrumáži, a teď by nás měl jít zachraňovat???
Pokud se Václav Klaus rozhodne a stane, například, v čele unie drobných pravicových stran, jak se o tom šušká, určitě bude mít alespoň parciální úspěch, ale záleží opravdu jen na něm, na jeho velkorysosti a na míře síly, která mu pro každodenní politický život zbývá a kterou by byl ochoten investovat. A asi není od věci se zeptat, zda nachází v sobě dost síly k odpuštění této společnosti, která se na něm opravdu provinila. I když znám jeho velkorysost (v tomto směru), není to lehké. Já bych takové smíření v sobě asi hledal těžko.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
