Přelomový je v podstatě každý rok. Myslím, že dvě věci jsme si letos uvědomili zcela jednoznačně. Evropská unie je tradičním typem mezinárodní politické organizace. Má své vlastní geopolitické jádro. Jak v řecké dluhové krizi, tak v té migrační Německo dávalo jasně najevo, že ono je tím, kdo bude rozhodovat o zásadních otázkách. Všichni ostatní se museli přizpůsobovat. To je velké varování pro budoucnost. Ne kvůli tomu, že jsou to Němci. Ale proto, že nikdy nemáte jistotu, že Německo bude mít kvalitní vedení. A ani u toho kvalitního vedení nemáte jistotu, že bude brát ohled na české národní zájmy. Tím nechci říci, že Evropská unie je nepřítelem České republiky. Jenom upozorňuji na to, že musíme být ostražití při vybírání vlastních reprezentantů, abychom se potom jenom nedočetli, že se Česká republika zase připojila k nějakým sankcím, zase tlačí proti Řecku, zase akceptuje nějaké kvóty. Česká politická elita musí být schopna definovat vlastní národní zájmy a tvrdě je prosazovat. To je podle mého názoru zásadní poučení tohoto roku. 

Když jste zmínil Německo a jeho velký vliv, jak hodnotíte německý postoj k migrační krizi? Česká politická scéna se v zásadě shoduje v kritice Německa v této věci...

V souvislosti s Německem jsou důležité dvě věci. Na všechny krize – řeckou, ukrajinskou i migrační – reagoval Berlín se zpožděním. Ani v jednom případě nedokázal předjímat problémy. A když zareagoval, tak tím způsobem, že problém zesílil. Do dneška vidíme, že se Řecko stále více zadlužuje přes všechna opatření, která byla učiněna. Vidíme, že se prohlubuje či spíše umrtvuje krize kolem Ukrajiny a Evropská unie bude platit a platit a platit. Totéž platí o migrační krizi. Tam je to nejsrozumitelnější, protože to rozevření náruče a výzva pojďte všichni ke mně je na hranici absurdního chování. Tím netvrdím, že migraci vidím nějak xenofobně. Dokonce jsem na rozdíl od většiny svých přátel přesvědčen, že až třímilionový migrační proud by neměl být tragédií pro Evropu. Evropská unie má 500 milionů obyvatel, tři miliony migrantů je 0,6 procenta. Což by mělo být zvládnutelné. Nesmí to ale být dělané tímto chaotickým způsobem, který předvádí Berlín, a musíme si být vědomi, že začlenění menšin do Evropy, jež se zásadně nedaří, znamená vytvořit pro to sociální podmínky. Tři miliony migrantů znamená tři miliony jednopokojových nebo  jeden milion třípokojových bytů. Kde je tedy kancléřka Merkelová chce postavit? To jsou nedomyšlenosti v každé fázi řešení krize. Vede to dokonce k posilování, nikoli řešení té krize. Mám vůči Německu, respektive jeho elitám, tyto dvě základní výhrady.

Aby to nebylo zaměřeno jenom vůči Německu. Co říkáte – tedy pomalá reakce na řešení krizí – se všeobecně vyčítá hlavně Bruselu...