Přispělo na podzim k rozšíření nákazy koronavirem v Česku to, že se až v listopadu přistoupilo k provádění antigenních testů v domovech pro seniory a obdobných sociálních zařízeních, když už od jara apelovali odborníci na stát, aby právě ty nejohroženější skupiny chránil a testoval je?
Zavedení dřívějšího testování antigenními testy v zařízeních sociální péče by nepochybně zpomalilo šíření této infekce i její klinické dopady v zařízeních sociální péče, vliv na šíření v obecné populaci má však toto testování jen okrajový.
Může být testování v domovech pro seniory, ať už samotných klientů nebo zaměstnanců, metodou, jak nechat ostatní lidi normálně žít a tuto ohroženou skupinu chránit?
Populace mimo zařízení sociální péče musí být chráněna nezávisle na opatřeních v zařízeních sociální péče.
Protiepidemický systém, tzv. PES, definuje, za jakých podmínek se mohou rozvolnit platná opatření a omezení. Je nastavený správně nebo je příliš restriktivní?
Systém PES není restriktivní, bohužel ale neumožňuje vyhodnotit samostatně dopady jednotlivých kroků rozvolňování.
Dá se s určitostí říci, zda má virus sílu, aby připravil o život, případně jinak ublížil úplně zdravému člověku, nebo bývá jen kapkou, kterou přeteče pohár člověku s vícero zdravotními komplikacemi? A co říkáte na vyjádření, že lidé umírají s covid-19, nikoliv na toto onemocnění, čímž je míněno, že by kvůli jiným chorobám zemřeli tak jako tak?
Virus může zabíjet i zdravé lidi, spekulace zda člověk zemřel na covid-19 či s covidem-19 je zavádějící a nepodstatná, je jasné, že řada lidí i ve vyšším věku, případně s rizikovými faktory, by mohla žít bez infekce covid-19 dalších x let.
Psali jsme:
Vymyká se tento koronavirus příznaky a dopady jiným infekcím, které jsme až dosud znali, když dokázal zastavit nebo minimálně zbrzdit běh celého světa? A lze po téměř roce od chvíle, kdy se objevil, prohlásit s jistotou, zda je přírodního původu nebo byl uměle vytvořen?
Virus se díky snadnému přenosu, závažností infekce i jejím následkům vymyká dopadu jiných infekcí; přikláním se k přirozenému původu tohoto viru.
Českými médii hojně vyhledávaná viroložka Soňa Peková začátkem října tvrdila, že virus výrazně zeslábl a do Vánoc zmizí, což se vzhledem k říjnovým a listopadovým číslům ukázalo jako ne moc přesná prognóza. Jak se v těch informacích mají lidé orientovat, když na jedné straně slyší takováto a podobná optimistická prohlášení, na druhé straně jsou konfrontováni s vyjádřeními biologa Jaroslava Flégra o mrazácích s mrtvolami v ulicích, třetí vlně před Vánocemi a ještě agresívnějším koronaviru, než byl dosud?
Ne všichni, kteří jsou vyhledáváni medii, jsou skutečnými odborníky v této problematice; naše znalosti o tomto viru, jeho imunopatogenezi jsou zatím příliš krátké a nedokonalé, abychom mohli dělat seriózní prognózy, pravidla hry stále určuje virus.
Ve středu se vrátili do lavic žáci prvních a druhých tříd základních škol. Měl by být jejich návrat provázen testováním jednou týdně, aby se odhalily možné zdroje infekce a a zabránilo šíření, jak požaduje imunolog Václav Hořejší, nebo je to zbytečné, protože malé děti jsou sice nosiči nákazy, ale samy onemocní jen v ojedinělých případech, jak tvrdí imunolog Jaroslav Svoboda?
Nedokážu si představit logistiku opakovaného vyšetřování žáků, cirkulace viru v této subpopulaci je odrazem úspěšnosti opatření v celé populaci, prokázalo se to i v období přerušení školní docházky, kdy nárůst, resp. listopadový pokles kopíroval situaci v celé populaci. Závažnost infekce v dětských věkových skupinách je dána především její častější bezpříznakovostí, a tím i snadnějším šířením v populaci, která není dostatečně chráněna jinými preventivními opatřeními.
Jak silným argumentem pro návrat všech žáků do škol by měla být skutečnost, že dlouhodobá neexistence normálně funkčního školství je obrovskou kulturní a sociální ztrátou? Měla by převážit i nad zdravotními riziky, kterým by byli vystaveni především učitelé či rodinní příslušníci žáků?
Domnívám se, že v kritické situaci bylo rozhodnutí o přerušení školní docházky důležitou součástí preventivních opatření, která musí zasahovat do všech sfér i věkových skupin populace.
K Rusku, které už v srpnu ohlásilo první schválenou očkovací látku proti koronaviru Sputnik V, se během posledních pár dnů přidaly americké farmaceutické firmy Pfizer a Moderna a čínská společnost Sinovac. Dá se jejich objevům věřit nebo to v tuto chvíli vypadá spíš na propagandistické závody tří velmocí?
I když je logické, že „závody“ při vývoji vakcíny mají i komerční hledisko, nelze zpochybňovat výsledky 3. fáze klinických studií. Před zahájením vakcinace budou rozhodující objektivní schvalovací procedury při registračním řízení. Dlouhodobý přínos vakcinace, přetrvávání imunity po očkování i možnost výskytu výjimečných nežádoucích účinků prověří ale až praxe.
V české společnosti však převládá neochota nechat se očkovat a podle průzkumů jsou lidé k vakcínám spíše nedůvěřiví. Věříte tomu, že by zájem o vakcinaci zvýšila řada bonusů pro očkované, například možnost nenosit povinné roušky, jak o tom ještě ve funkci ministra zdravotnictví hovořil Roman Prymula?
Každé očkování je účinné vždy jen u určitého procenta lidí, nenošení ústenek, příp. možnost nedodržování karanténních opatření u očkovaných osob považuji při snahách části populace obcházet nejrůznější opatření za rizikové, s problematickou možností kontroly.
V jaké kondici se za více než osm měsíců od zjištění prvního nakaženého koronavirem v Česku ukázalo být naše zdravotnictví? K jeho kolapsu nedošlo, ale je něco, v čem neobstálo a co je třeba vylepšit?
Myslím, že celkově naše zdravotnictví obstálo; domnívám se, že se potvrdilo, že dlouhodobě podfinancovaná hygienická služba bez dostatečného množství kvalitních pracovníků včetně lékařů nemůže obdobné situace dlouhodobě zvládat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
