Profesor: Spousta starých lidí mohla žít ještě mnoho let. PES má v sobě hrozbu

23.11.2020 10:30

ROZHOVOR Naše znalosti o tomto viru a jeho imunopatogenezi jsou zatím příliš nedokonalé, abychom mohli dělat seriózní prognózy, pravidla hry stále určuje virus. Tak komentuje přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni profesor Petr Pazdiora často protichůdná vyjádření lékařů a vědců k dalšímu vývoji koronavirové pandemie. Bývalý šéf protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje také považuje za zavádějící spekulace, zda člověk zemřel na covid-19 či s Covidem-19, protože řada lidí i ve vyšším věku, případně s rizikovými faktory by mohla žít bez infekce covid-19 dalších x let.

Profesor: Spousta starých lidí mohla žít ještě mnoho let. PES má v sobě hrozbu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Před pražským magistrátem probíhá registrace dobrovolníků, kteří chtějí pomoci v souvislosti s epidemií Covid-19. Více informací na pomahamepraze.cz
reklama

Přispělo na podzim k rozšíření nákazy koronavirem v Česku to, že se až v listopadu přistoupilo k provádění antigenních testů v domovech pro seniory a obdobných sociálních zařízeních, když už od jara apelovali odborníci na stát, aby právě ty nejohroženější skupiny chránil a testoval je?

Zavedení dřívějšího testování antigenními testy v zařízeních sociální péče by nepochybně zpomalilo šíření této infekce i její klinické dopady v zařízeních sociální péče, vliv na šíření v obecné populaci má však toto testování jen okrajový.

Anketa

Podporujete masivní snížení daní, které ,,odmávali" poslanci ANO, ODS, SPD, Trikolóry či KSČM?

71%
29%
hlasovalo: 12114 lidí

Může být testování v domovech pro seniory, ať už samotných klientů nebo zaměstnanců, metodou, jak nechat ostatní lidi normálně žít a tuto ohroženou skupinu chránit?

Populace mimo zařízení sociální péče musí být chráněna nezávisle na opatřeních v zařízeních sociální péče.

Protiepidemický systém, tzv. PES, definuje, za jakých podmínek se mohou rozvolnit platná opatření a omezení. Je nastavený správně nebo je příliš restriktivní?

Systém PES není restriktivní, bohužel ale neumožňuje vyhodnotit samostatně dopady jednotlivých kroků rozvolňování.

Dá se s určitostí říci, zda má virus sílu, aby připravil o život, případně jinak ublížil úplně zdravému člověku, nebo bývá jen kapkou, kterou přeteče pohár člověku s vícero zdravotními komplikacemi? A co říkáte na vyjádření, že lidé umírají s covid-19, nikoliv na toto onemocnění, čímž je míněno, že by kvůli jiným chorobám zemřeli tak jako tak?

Virus může zabíjet i zdravé lidi, spekulace zda člověk zemřel na covid-19 či s covidem-19 je zavádějící a nepodstatná, je jasné, že řada lidí i ve vyšším věku, případně s rizikovými faktory, by mohla žít bez infekce covid-19 dalších x let.

Vymyká se tento koronavirus příznaky a dopady jiným infekcím, které jsme až dosud znali, když dokázal zastavit nebo minimálně zbrzdit běh celého světa? A lze po téměř roce od chvíle, kdy se objevil, prohlásit s jistotou, zda je přírodního původu nebo byl uměle vytvořen?

Virus se díky snadnému přenosu, závažností infekce i jejím následkům vymyká dopadu jiných infekcí; přikláním se k přirozenému původu tohoto viru.

Českými médii hojně vyhledávaná viroložka Soňa Peková začátkem října tvrdila, že virus výrazně zeslábl a do Vánoc zmizí, což se vzhledem k říjnovým a listopadovým číslům ukázalo jako ne moc přesná prognóza. Jak se v těch informacích mají lidé orientovat, když na jedné straně slyší takováto a podobná optimistická prohlášení, na druhé straně jsou konfrontováni s vyjádřeními biologa Jaroslava Flégra o mrazácích s mrtvolami v ulicích, třetí vlně před Vánocemi a ještě agresívnějším koronaviru, než byl dosud?

Ne všichni, kteří jsou vyhledáváni medii, jsou skutečnými odborníky v této problematice; naše znalosti o tomto viru, jeho imunopatogenezi jsou zatím příliš krátké a nedokonalé, abychom mohli dělat seriózní prognózy, pravidla hry stále určuje virus.

Ve středu se vrátili do lavic žáci prvních a druhých tříd základních škol. Měl by být jejich návrat provázen testováním jednou týdně, aby se odhalily možné zdroje infekce a a zabránilo šíření, jak požaduje imunolog Václav Hořejší, nebo je to zbytečné, protože malé děti jsou sice nosiči nákazy, ale samy onemocní jen v ojedinělých případech, jak tvrdí imunolog Jaroslav Svoboda?

Nedokážu si představit logistiku opakovaného vyšetřování žáků, cirkulace viru v této subpopulaci je odrazem úspěšnosti opatření v celé populaci, prokázalo se to i v období přerušení školní docházky, kdy nárůst, resp. listopadový pokles kopíroval situaci v celé populaci. Závažnost infekce v dětských věkových skupinách je dána především její častější bezpříznakovostí, a tím i snadnějším šířením v populaci, která není dostatečně chráněna jinými preventivními opatřeními.

Jak silným argumentem pro návrat všech žáků do škol by měla být skutečnost, že dlouhodobá neexistence normálně funkčního školství je obrovskou kulturní a sociální ztrátou? Měla by převážit i nad zdravotními riziky, kterým by byli vystaveni především učitelé či rodinní příslušníci žáků?

Domnívám se, že v kritické situaci bylo rozhodnutí o přerušení školní docházky důležitou součástí preventivních opatření, která musí zasahovat do všech sfér i věkových skupin populace.

K Rusku, které už v srpnu ohlásilo první schválenou očkovací látku proti koronaviru Sputnik V, se během posledních pár dnů přidaly americké farmaceutické firmy Pfizer a Moderna a čínská společnost Sinovac. Dá se jejich objevům věřit nebo to v tuto chvíli vypadá spíš na propagandistické závody tří velmocí?

I když je logické, že „závody“ při vývoji vakcíny mají i komerční hledisko, nelze zpochybňovat výsledky 3. fáze klinických studií. Před zahájením vakcinace budou rozhodující objektivní schvalovací procedury při registračním řízení. Dlouhodobý přínos vakcinace, přetrvávání imunity po očkování i možnost výskytu výjimečných nežádoucích účinků prověří ale až praxe.

V české společnosti však převládá neochota nechat se očkovat a podle průzkumů jsou lidé k vakcínám spíše nedůvěřiví. Věříte tomu, že by zájem o vakcinaci zvýšila řada bonusů pro očkované, například možnost nenosit povinné roušky, jak o tom ještě ve funkci ministra zdravotnictví hovořil Roman Prymula?

Každé očkování je účinné vždy jen u určitého procenta lidí, nenošení ústenek, příp. možnost nedodržování karanténních opatření u očkovaných osob považuji při snahách části populace obcházet nejrůznější opatření za rizikové, s problematickou možností kontroly.

V jaké kondici se za více než osm měsíců od zjištění prvního nakaženého koronavirem v Česku ukázalo být naše zdravotnictví? K jeho kolapsu nedošlo, ale je něco, v čem neobstálo a co je třeba vylepšit?

Myslím, že celkově naše zdravotnictví obstálo; domnívám se, že se potvrdilo, že dlouhodobě podfinancovaná hygienická služba bez dostatečného množství kvalitních pracovníků včetně lékařů nemůže obdobné situace dlouhodobě zvládat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dan Landa: Pravda o mně a o Babišovi. Přijde rozhodující krok

7:10 Dan Landa: Pravda o mně a o Babišovi. Přijde rozhodující krok

ROZHOVOR Že premiér Babiš říká, jak se spolu známe? Ne, jen jsem s ním kdysi neúspěšně jednal o jedn…