Profesor Tomský pro PL: Rozpad EU považuji za jistý. Vsadil bych na tento výsledek britského referenda

14.06.2016 17:40

ROZHOVOR „Budoucnost neznáme, ale rozpad EU považuji v nějakém delším časovém horizontu za jistý a odchod Británie by poločas o něco urychlil,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz politolog Alexander Tomský. A uvedl i svůj předpoklad výsledků klíčového referenda: „Vsadil bych na výsledek 52:48 pro setrvání. To ovšem říkám dnes, zítra může být všechno jinak. Týden je v politice dlouhá doba.“ Pokud by Británie zůstala členem osmadvacítky, domnívá se Tomský, že můžeme očekávat pouze kosmetické změny.

Profesor Tomský pro PL: Rozpad EU považuji za jistý. Vsadil bych na tento výsledek britského referenda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog a nakladatel Alexandr Tomský

Anketa

Je Člověk v tísni užitečnou organizací?

3%
97%
hlasovalo: 8829 lidí

Objevují se katastrofické odhady, jak to dopadne, když Británie vystoupí z EU: zhroucení britské libry, chaos na evropských finančních trzích, převzetí Evropy Ruskem a Čínou, nástup fašistických stran ve všech evropských zemích. Taková je teze Natalie Nougayrède z deníku Guardian. Vezměme to bod po bodu, co z toho se může stát, když k brexitu dojde? A dojde k němu, podle vás?

Zastrašování voličů katastrofickými odhady v případě britského odchodu z Unie je propaganda strany „chceme zůstat”, a tu nelze brát vážně, přestože určité krátkodobé ekonomické problémy by v případě brexitu nastaly. Nové celní tarify jsou vysoce nepravděpodobné, silně by poškodily německý export, který má ohromný přebytek obchodu s Británií a Německo dnes hospodářsky stagnuje. Další propad exportu by měl neúměrně negativní dopad na dluhopisy. Státní rozpočet bude potřebovat stamilióny eur na uprchlíky. Ostatně cla se zónou volného obchodu (EEA) se týkají jen několika málo oblastí především zemědělských produktů, jež Británie prakticky neexportuje. Libra by nakrátko po dobu vyjednávání obchodních smluv klesla, což by přinejmenším ztráty zahraničních investic vyrovnalo.

Samozřejmě nacionálně antiunijní strany rostou a brexit by je posílil. Nedomnívám se, že jsou fašistické, kdo užívá takovou nálepku, ztratil argumentaci. Národní strany žádný rasistický program nehlásí, jsou proti zkorumpované, nedemokratické a neefektivní Unii a její politické korektnosti, proti euru a masové imigraci především z islámských zemí a pro návrat k evropské kulturní tradici. Zápasí o spolupráci evropských národů bez utopického budovatelského projektu. Mají ovšem i své vady v sociální politice a nabídce, která má snížit dopady globálního obchodu. Záměr je ale správný, určitá negativa (žebrácké platy, dumping, vysoké zisky) globálních firem je zapotřebí napravit v zájmu společenské solidarity.

Rusko hospodářsky (a demograficky) krachuje a nepředstavuje nebezpečí pro Evropu. Nepředpokládám, že se ruská oligarchie zblázní. Stačí jí silná mezinárodní gesta, aby si zajistila domácí podporu, nemá zájem riskovat skutečný konflikt s USA. Potřebuje exportovat ropu a plyn, to jediné, co má. Nemyslím, že by Američané připustili agresi vůči baltským státům v NATO, ruská expanze není v jejich geopolitickém zájmu.

Myslíte si, že situace je taková, že otázky typu „Lze zachránit Evropskou unii?“ nebo „Jaké jsou perspektivy po zhroucení EU?“ jsou na místě? Někteří odborníci poukazují na to, že Velká Británie může odstartovat rozpad. Nebo jde skutečně jen, pro jistou část veřejnosti, o černé vize?

Anketa

Kterého světového státníka byste nejraději nechali zmizet?

hlasovalo: 11497 lidí
Budoucnost neznáme, ale rozpad EU považuji v nějakém delším časovém horizontu za jistý a odchod Británie by poločas o něco urychlil. Jak víme, nezbytnou existenciální podmínkou Unie je fiskální jednota, a to nejsou Německo a jeho severní spojenci (věřitelé jižních států) ochotni realizovat. Podhodnocené euro je podstatným faktorem úspěšného německého exportu. Národní, či lépe řečeno celoevropská, solidarita neexistuje.

I přes katastrofické scénáře, Velká Británie, i když připustíme, že vystoupí z Evropské unie podle článku 50, poté, co Londýn ostatní země osmadvacítky o svém záměru odejít informuje, začne dojednávat dohodu o přesných podmínkách vystoupení. Až při těchto jednáních tedy bude vznikat představa o další podobě vztahů mezi britskými ostrovy a „zbývající“ EU. Země v Evropské unii končí až okamžikem vstupu dohody v platnost nebo – pokud se ji nepodaří včas dojednat – dva roky poté, co oznámila svůj záměr odejít. Tuhle lhůtu je ale možné prodloužit, pokud s tím budou všichni účastníci diskuse souhlasit. Takže se dá předpokládat postupné uvolňování vztahů. Pak by se jistě dalo zamezit i výkyvům ekonomiky, nebo ne?

Británie může okamžitě přijmout podmínky EEA, jaké platí v Norsku. Žádná katastrofa nehrozí.

Teď to skutečně vypadá, že těsná většina Britů chce odejít, slibuje si, že budou úspěšnější mimo EU. Jak ovšem poznamenává publicista Jan Čulík, vůdcové kampaně za brexit jsou od pohledu „potrhlí šílenci“ a finanční trhy, univerzity, odbory, lékaři, měnový fond i další partneři radí Britům, aby zůstali v EU. V čem jsou očekávání Britů správná? Anebo se jen nechávají nějak dirigovat do katastrofy?

Potrhlý je pan Čulík. Vůdci brexitu Boris Johnson a Michael Gove patří mezi nejinteligentnější anglické politiky. Jistěže všichni, kteří jsou dotováni EU, plus velký byznys i trhy, které nesnášejí žádnou nejistotu, mají přirozeně obavy a k tomu celá ta unijní nomenklatura politiků i zklamaných eurofilů. To je zcela normální.

Renomovaná ekonomka Markéta Šichtařová se vyjádřila pro ParlamentníListy.cz: „Překvapilo mne, jak prudce se překotily průzkumy v Británii ohledně brexitu. Nejdříve nikdo neuvažoval, že by brexit nastal a všichni se domnívali, že nebude. Panika nebyla velká a také průzkumy ukazovaly, že setrvání v EU vidí pravděpodobněji. Teď se to obrátilo a průzkumy vede tábor pro opuštění EU. Myslela jsem si, že výsledky budou vyrovnanější a čím více se bude blížit hlasování, tím více bude sílit kampaň za setrvání v EU a dosud nerozhodnutí voliči se přikloní na tuto stranu. Ale je to obráceně.“ Jak byste vývoj popsal vy?

Ano, podle průzkumů veřejného mínění jsou tábory víceméně vyrovnané – ovšem v rámci statistické chyby. Já se držím sázkařů a ti vytrvale sázejí na podporu statu quo, byť nyní o dost nižší. Také je pravděpodobné, jak Šichtařová říká, že se na poslední chvíli nerozhodní voliči (právě proto, že jsou nerozhodní) přikloní na stranu „zůstaneme”. Vsadil bych na výsledek 52:48 pro setrvání. To ovšem říkám dnes, zítra může být všechno jinak. Týden je v politice dlouhá doba.

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda předpokládá, že pokud by Británie odešla z EU, „semkne se nejtvrdší evropské jádro. Vše ostatní půjde stranou. Německo, Francie, Itálie, Benelux nedovolí, aby se rozpadla vnitřní integrace a jeden trh. To bude obrovský tlak na odstředivé síly, které jsou v Evropské unii. Velké země mají zásadní zájem na tom, aby integrace pokračovala dál.“ Co si o této prognóze myslíte? Semkne se „tvrdé jádro“?

Nepochybně se ohrožená oligarchie o něco takového pokusí, což by ale vyvolalo ještě zuřivější lidovou protireakci, a to před německými a francouzskými volbami. To by mohl být její konec. Z výpovědi německého financministra ve Spieglu vyplývá, že takovou sebevražednou politiku Německo nepřipustí.

A naopak, pokud bude potvrzeno členství v EU. Je předpoklad, že nastanou reformy? Jaký by byl další vývoj, dopad a znamenalo by to v nějakém směru změnu jednání představitelů Evropské unie?

Zásadní reforma znamená ústup z integrační politiky – jenomže všech 55 000 přeplacených byrokratů v Bruselu, plus pět prezidentů, 27 komisařů, každý s šesti vicekomisaři – ti žijí a tyjí z konkretizované ideologie stále užší Evropské unie, nehledě na celou politickou garnituru hlavního proudu. Budou se zřejmě tvářit, že se tak moc nestalo a nějaké kosmetické ústupky nabídnou – snad i nějakou tu směrnici zruší a nějaké pravomoci členským státům navrátí –, ale projekt odvolat nemohou, ani kdyby chtěli. Žijí v reálném socialismu a ten bude odumírat jako ten předchozí, když se vypařila víra.

Britské průzkumy předpovídají těsný souboj, v posledních šetřeních mírně vedou stoupenci brexitu. Samozřejmě, až dojde k referendu, výsledek může být jiný. Průzkum agentury Ipsos zveřejněný v květnu ukázal rostoucí euroskeptické nálady v dalších zemích. Vlastní referendum o setrvání v EU chce dle průzkumu 58 procent Italů a 55 procent Francouzů. Do jaké míry ovlivní výsledek referenda ve Velké Británii vývoj v dalších zemích? A co u nás?

Pokud Británie odejde, tak bude požadavek plebiscitu všude sílit. Je to požadavek euroskeptiků.

Pravda je, že důvěra v EU dramaticky klesá u nás, v Holandsku, Itálii i jinde. Jak přesvědčit české občany o nutnosti setrvání v EU, a je dobré je vůbec přesvědčovat? A kdo může za to, že čísla podpory a důvěry v EU jsou tak nízká? Co se na tom podepsalo?

Eurokrize. Unie, která místo pomoci, jako byl slavný Marshallův plán a poválečná konference v Londýně, jež odpustila Němcům dluhy, ‚jižanům‘ nabídla zvyšování daní a splátky na záchranu bank, včetně těch severních, a tak odsoudila celou mladou generaci navždy k živoření. Tohle byl politický zločin. Charitativní pomoc by naopak zvýšila prestiž Unie.

A pak je tu imigrační krize. Otevřená společnost otevřených hranic. Katastrofa přímo civilizační, sebevražda Evropy.

Znamenal by brexit pro Londýn i vnitropolitickou krizi, když stávající premiér David Cameron výrazně politicky investoval do únorového dojednání nové podoby vztahů mezi Británií a EU a nyní je jednoznačně pro setrvání své země v bloku? „Ani desetiprocentní vítězství v referendu zřejmě Cameronův pád nezadrží. Někteří poslanci jsou ochotni položit i vlastní vládu,“ uvedl jste ve svém komentáři na idnes.cz. Představme si, že tedy Británie setrvá v EU a Cameron padne, obnoví případný nový premiér snahu o brexit? 

Opravdu nevím. To jsou divoké spekulace. Konzervativní strana je v rozvratu, protože se její euroskeptický vůdce postavil proti ní, naprostá většina členů a sympatizantů volí odchod. Nový předseda strany bude respektovat rozhodnutí většiny, byť těsné. Taková je anglická tradice.

A pak, vnímáte, že by Skotsko po brexitu otevřelo otázku odtržení? A žádalo referendum? Ohrozí už fakt, že k hlasování dochází, jednotu Spojeného království?

Ne, skotská národní strana vyvolá referendum jen v případě, že bude mít téměř jistotu vítězství. A ta dlouho nenastane, dokud je barel ropy dlouhodobě na polovině své hodnoty. dnes okolo $50 a nevypadá, že se vůbec někdy podstatně zvýší. Těžba severomořské ropy se odhaduje už jen na amortizační dobu nějakých deseti let. Skotsko je Anglií silně dotováno a chudší obyvatelstvo nikdy dobrovolně nevolí odchod, pokud ovšem netrpí pod tyranií jako kdysi Irové. Zcela opačná je situace Katalánska a severní Itálie, které doplácejí na jih své země. Po eurokrizi se Skoti už nechtějí zbavit ani britské libry. Rozpad Británie opravdu v žádném případě nehrozí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Markéta Šichtařová domýšlí plány von der Leyenové. Je to hrozivé: Náklady jako na válečnou ekonomiku. Budeme snadnou kořistí Číny!

16:38 Markéta Šichtařová domýšlí plány von der Leyenové. Je to hrozivé: Náklady jako na válečnou ekonomiku. Budeme snadnou kořistí Číny!

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Západní Evropě se nelíbí, že někdo – třeba my – vyrábíme a poskytujeme …