Jste na sedmém místě kandidátky ODS pro volby do Evropského parlamentu. ODS se stala právě kvůli eurokandidátce terčem kritiky ze strany jisté části konzervativních voličů i komentátorů. Pořádně to schytala hlavně advokátka Eva Decroix, která je o místo před vámi. Příčinou jsou její silně proevropské postoje. „Jsem dítě Evropy,“ hlásá Decroix. Jak se ke kandidátce stavíte vy osobně, je složená dobře? Nebo ODS umístěním některých prounijních politiků na volitelné pozice prozrazuje určitou změnu kurzu?
Já na kandidátce vidím spoustu tváří, s nimiž jsem kandidoval už minule a těším se na opětovné setkání. A hlavně tam vidím dvě tváře, které kandidovaly zatím v každých eurovolbách – Jan Zahradil a Josef Hynek. Rozdíl mezi námi je jen v tom, že on kandidoval vždy z první pozice a byl zvolen. Moje pozice se každých pět let zlepšuje a na zvolení stále čekám.
Vyčítali byste svým přátelům, že podepsali petici na poctu Václavu Havlovi?Anketa
Žádnou významnou změnu politiky ODS naopak neočekávám.
Osm let jste byl rektorem Univerzity Hradec Králové, nyní jste děkanem tamní Fakulty informatiky a managementu. V jaké kondici je české vysoké školství? Je podfinancované, nebo vláda dělá dobrou práci?
České školství je dlouhodobě podfinancované a navíc zoufale trpí neustálými změnami koncepcí. Za osm let mé rektorské funkce jsem měl tu čest se postupně seznámit a pracovat se sedmi ministry školství, což hezky vykresluje tak často zdůrazňovaný strategický význam vzdělávání pro naše politiky. Když slyším, že ministr Plaga by měl skončit kvůli nesmyslnému plánu plošně rozdávat obědy zdarma, je mi z toho smutno.
Co si myslíte o skloubení politiky a vysokého školství? Patří politika na akademickou půdu?
Na vysokých školách je činnost politických stran ze zákona zakázaná, což je dobře. Je až komické, kolik aktivních politiků se snaží těšně před volbami pod záminkou odborné přednášky či diskuse se studenty na akademickou půdu dostat. Tomu jsme předešli zavedením tříměsíčního moratoria před každými volbami a nabídky na podobné akce striktně odmítáme.
To ovšem neznamená, že by se vysokoškoláci a jejich učitelé o politiku neměli zajímat. Má-li politik zajímavé téma, rádi ho – v období mimo volební kampaň – přivítáme. Úplně stejně zveme ředitele firem či odborníky v oblastech, které mohou být pro naše studenty a zaměstnance atraktivní a přínosné.
Fotogalerie: - Vznikla stezka "Dycky Most!"
S jakou konkrétní agendou míříte do Evropského parlamentu?
Pokud bych byl do Evropského parlamentu zvolen, je logické, že bych chtěl zúročit dlouholeté zkušenosti manažera a vysokoškolského učitele. Věnoval bych se tedy prioritně problematice vzdělávání, vědě a výzkumu. Bez vzdělaných a kreativních lidí, kteří mají nápady, jež mohou vytvářet pracovní místa, bez špičkového výzkumu a nových technologií bude problém udržet Evropu konkurenceschopnou.
Co byste si představoval jako dobrý výsledek v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu? Posílení euroskeptiků? Nebo spíše mandát pro silnější integraci EU? Jakou Evropskou unii byste si přál vy? A jakou roli v ní hraje Česká republika?
Přál bych si, aby v těchto volbách získaly celoevropsky silný mandát strany, které si přejí udržet Evropskou unii pohromadě, ale řešení současných problémů nevidím v silnější integraci. EU by se naopak měla vrátit ke svým základům, začít znovu rozlišovat podstatné a nepodstatné a kromě čtyř základních svobod udělat vše pro zajištění bezpečnosti a prosperity. A Česká republika by v tom měla hrát aktivní roli.
Před pěti lety jste se nechal slyšet, že jste proti unáhlenému přijetí eura. Umíte si představit, že by Česko jednoho dne skutečně začalo platit eurem? A vyvinula se za posledních pět let nějak vaše pozice? Co si vzít ze zkušenosti sousedního Slovenska, které se národní měny vzdalo?
Slovenské zkušenosti jsou i po deseti letech poněkud rozpačité a četl jsem celkem paradoxní výsledky loňského průzkumu, kdy 70 % respondentů je s eurem spokojených, ale současně více než polovina dotazovaných Slováků by se ráda vrátila k národní měně. Jakkoliv chápu, že pro mnohé firmy by zavedení eura mohlo být výhodné, jsem i nadále proti unáhlenému přijetí. Řecké dluhy zaplacené nejsou, jen se o nich už tolik nemluví. Itálie řeší ekonomické potíže, zásadní rozdíly mezi ekonomikami členských států eurozóny se nezměnily a konec období ekonomického růstu zcela logicky zase přijde. Myslím, že není kam spěchat.
Miliardář a filantrop George Soros si postěžoval, že EU se hroutí jako SSSR v roce 1991 a že „politbyro“ jen vydává zbytečné příkazy. Je jeho hodnocení trefné? Nebo za to mohou právě lidé, jako je on?
Vyjádření George Sorose je expresivní, ale Evropská unie skutečně není v dobré kondici. Velká Británie odchází a okolnosti rozvodu jsou zatím mnohem divočejší, než si asi kdokoliv představoval. V mnoha zemích rostou preference nacionalistickým a populistickým stranám a hnutím, které se netají plány na rozklad Unie. Migrační krizi pomohla na čas utlumit dohoda s Tureckem, ale vyhráno není. A období ekonomického růstu dříve nebo později vystřídá opět ekonomický pokles. Ten prověří nejen schopnosti mnohých dnes rozdavačných vlád, ale znovu i stabilitu evropské měny. Připadá vám to jako příznivá vyhlídka na poklidnou budoucnost?
Zdeněk Svěrák řekl v rozhovoru s europoslancem Luďkem Niedermayerem za TOP 09, že v posledních volbách se na výsluní dostali neurvalci, kteří se pod rouškou vlastenectví snaží vytrhnout z EU. Je to přesné vyjádření? Jsou ti, kteří brojí proti dnešní EU, neurvalci?
Obávám se, že dnes v každé evropské zemi existují nacionalisté a „neurvalci“, kteří by nejraději viděli úplný rozvrat a pád Evropské unie, která podle nich může za všechno zlé a špatné. Problém vidím v tom, když kdokoliv, kdo si dovolí mluvit o chybách a nefungujících opatřeních EU, je často hned onálepkován jako rozvraceč a nepřítel. Bez zpětné vazby, bez kritiky a bez nápravy chyb nemůžete přece řídit ani školu, ani pekárnu, natož potom Evropskou unii. Rozlišujme, prosím, velmi pečlivě mezi lidmi, kteří o tento podnik stojí a chtějí, aby fungoval, a lidmi, kteří si přejí konec EU, aniž by měli jakýkoliv plán, co bude dál.
Fotogalerie: - Díky, pane Hermane
Vaše akademická dráha vás v devadesátých letech zanesla do Velké Británie. Jak na dobu strávenou na ostrovech vzpomínáte? Navštěvujete ještě Británii?
Díky stipendiu britské vlády a společnosti Microsoft jsem rok studoval manažerský program na University of Hull. Měl jsem tak možnost se nejen hodně naučit, porovnat si svoje předchozí vzdělání se spolužáky z celého světa a porovnat i systém vysokoškolského vzdělávání u nás a v Anglii. Hodně jsem se toho ale naučil i o Britech samotných, jejich pracovitosti, neústupnosti, smyslu pro fair play a skutečně demokratickou diskusi. Rád se vracím nejen na svoji britskou alma mater, ale na ostrovy obecně. Říkám tomu – nadechnout se ostrovního vzduchu.
Co s naší vyjednávací pozicí uvnitř EU udělá to, až za měsíc odejdou Britové? Nedojde k výraznému zůžení manévrovacího prostoru států mimo eurozónu?
Odchodu Britů je mi velice líto. Zcela nepochybně to povede k velkým změnám, vyjednávací pozice států mimo eurozónu bude jiná. Ale změny se dotknou celé Unie – odchod šesté největší světové ekonomiky z evropského projektu není ničím, z čeho by kdokoliv rozumný uvnitř EU měl mít dobrý pocit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
