Pane profesore, za TOP 09 kandidujete do Senátu v Brně. Jste vědec, pedagog, ale přesto chcete vyměnit svou dosavadní profesi za politický dres. Co vás k tomu přimělo?

V současné době intenzivně zažívám pocit, že se jedna etapa mého života, tedy třicet let intenzivní práce ve vědě a pro vědu, naplňuje. V posledních letech jsem se svými kolegy doslova z ničeho postavil - z evropských strukturálních fondů v programu VaVPi - nový ústav, excelentní pracoviště základního výzkumu dopadů globálních změn. Projekt měl sice finanční cenu téměř miliardu korun, ale byla to pro mne obrovská škola ve vyjednávání směrem ke zřízení nově vznikající instituce, a také v prosazování mých cílů. Během tří let pak z ústavu o třiceti pracovnících vyrostlo centrum, v němž pracuje 300 zaměstnanců. Navíc chci využít mých letitých zkušeností z aktivního fungování v EU, v evropských výborech pro vědu, kde zastupuji Českou republiku. Prostě jsem si řekl: Máš za sebou jistou životní dráhu, a tak možná nastává čas ji zúročit ve veřejné službě. Je v tom i jistá rodinná tradice, kdy navazuji na svého dědu, který byl aktivním politikem a sokolským odbojářem. Ten nám vždy vtloukal do hlavy, že v jisté fázi života nemáme nikdy zapomínat na službu vlasti.

Z vašeho životopisu lze vyčíst, že jste pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV a jste dokonce členem švédské královské akademie zemědělských a lesnických věd. Jak lze poznatky z Vašeho oboru uplatnit v Senátu?