Co říkáte na to, že Poslanecká sněmovna schválila novelu státního rozpočtu a navýšila plánovaný schodek pro letošní rok na 500 miliard korun?
Je to velmi špatná zpráva pro všechny občany ČR a ještě horší zpráva pro mladší ročníky, které budou muset tento extrémně vysoký schodek státního rozpočtu v budoucnosti splácet. Deficit státního rozpočtu 500 miliard korun je nejvyšším v historii ČR a opakovaně připomínám, že za velmi těžké období transformace české ekonomiky v letech 1990–1997, tedy za 8 let byla kumulace deficitů a přebytků státního rozpočtu pouhých 16 miliard korun, což je více než 31krát méně, než je plánovaný deficit pro letošní rok. Jsem zvědav, jaké řešení splácení dluhu budou navrhovat jednotlivé politické subjekty, které se budou ucházet o naše hlasy v podzimních volbách. Ještě jednou opakuji, že tento astronomický dluh budou naše děti a naše vnoučata, pravnoučata a možná prapravnoučata splácet v podobě vysokých daní. Nepodléhejme prosím iluzi, že se jedná o jakousi fiktivní částku, jejíž splácení se nás netýká.
Vláda se brání tím, že bylo třeba do původního rozpočtu promítnout změny v daňové oblasti, jako např. zrušení superhrubé mzdy. Bylo tedy chybou přijít s těmito daňovými změnami?
Nemyslím si, že by bylo chybou schválit změny v daňové oblasti, které nechají občanům v peněžence více peněz, o kterých si budou moci rozhodovat sami. Ve zdůvodnění ke zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun vláda sděluje, že se v důsledku snížení efektivního zdanění u daně z příjmu fyzických osob z 20,1 procenta na 15 procent, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun a změny v rozpočtovém určení daní ve prospěch samospráv vybere o 87,4 miliardy méně. Tuto částku považuji za přehnanou. Částečně tomu nasvědčuje i skutečnost, že za leden se vybralo u daně z příjmu fyzických osob pouze o 1,17 miliardy méně, než tomu bylo v předchozím roce. Kdyby se tato částka vynásobila 12 měsíci, tak rozdíl činí pouhých 14 miliard. K tomu musíme připočíst nějakou miliardu navíc v souvislosti s tím, že v některých měsících se budou vyplácet odměny a dojde i ke kompenzacím v rámci rozpočtového určení daní. Proto si myslím, že po započítání dalších vlivů může být celkový dopad na státní rozpočet o 30 miliard nižší. Šetřit se dá i na dalších položkách státního rozpočtu spojených především s byrokracií a růstem počtu státních zaměstnanců.
Jsou podle vás takto vytvořené finanční zdroje správně využity v boji proti pandemii a udržení české ekonomiky?
O efektivnosti využití finančních prostředků v boji proti pandemii velmi silně pochybuji. V současné době dochází k umělému udržování možná až tisíců pracovních pozic, které v příštích měsících nepochybně zaniknou. Stojí to stovky milionů nás, daňové poplatníky. Za chybná považuji především plošná opatření, snahu o řízení společnosti na základě matematických modelů, které nesmyslně modelují lidské chování a na jejichž základě je dramaticky omezována individuální svoboda. Celé mi to připomíná centrální plánovače z komunistické éry. Současné matematické modely typu PES či různé výzvy regulátorů vůbec neberou v potaz, že složité komplexní systémy, jako je tržní řád a v něm se individuálně chovající obyvatelé, nelze dopředu naplánovat, natožpak matematicky modelovat. Navíc tyto modely pracují se špatně sestavenými ukazateli a dodatečně se mění vstupní údaje. Jsou pseudovědecké, ničí životy statisícům zdravých spoluobčanů a spoluobčanům, kteří nemají žádné příznaky nemoci, i když jsou pozitivně testovaní. Hlavně pak plošná opatření bohužel nepomáhají nemocným, což dosvědčují relevantní data. Ve jménu těchto modelů jsou také přijímána opatření, která brání našim dětem v kvalitním jak mentálním, tak fyzickém rozvoji. Bohužel se asi naplní moje obavy, že tato situace si časem začne vybírat svoji vysokou daň.
Anketa
Kdo je pro vás nejdůvěryhodnější?
57%
1%
2%
40%
hlasovalo: 25406 lidí
Vicepremiér Karel Havlíček uvedl po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, že v květnu nebo červnu budou muset vládní kompenzace nahradit bankovní záruky, protože další kompenzace už státní rozpočet neunese. Co si o tom myslíte?
Pokud budou nesmyslná plošná omezení pokračovat, zničí to životy na mnoho let ne tisícům, ale desetitisícům, možná i stovkám tisícům občanů. Kompenzace živnostníkům a drobným podnikatelům nějak zásadně nepomohou. Pomoci může pouze to, že je stát nechá volně dýchat a svobodně žít a podnikat. Pan vicepremiér má svým způsobem pravdu, protože další „tištění peněz“, respektive vydávání dluhopisů na krytí deficitu státního rozpočtu přinese v každém případě problémy s jeho splácením v budoucnu, ale může přinést problémy i v krátkém období, protože ratingové agentury mohou snížit hodnocení ČR, což může vést ke zvýšení úročení vládních dluhopisů, které jsou vydávány ke krytí deficitu, a tím prodražit (zvýšit úrokové náklady) splácení dluhu. Z dlouhodobého hlediska se může jednat o dodatečné náklady ve výši několika desítek miliard korun.
Často se také mluví také o tom, že kromě krátkodobých opatření je třeba přijít též se systémovými změnami, aby naše ekonomika byla připravena i na dobu po covidu. Souhlasíte s tím? Co by se podle vás mělo změnit především?
Předně je potřeba si uvědomit, že žádní alarmisté nás viru nezbaví. S ním se bohužel musíme naučit žít. Důležité je začít s krátkodobými opatřeními. To znamená co nejdříve přejít od plošných opatření, která se jasně ukazují být selhávající, k cíleným opatřením, které spatřuji v ještě silnější ochraně takzvané „vnímavé populace“. K těm patří především osoby starší 65 let. Dalšími ohroženými jsou osoby s rizikovými onemocněními, které covid-19 silně ohrožuje na životě. S trochou nadsázky je možné konstatovat, že je smutné, že k prvnímu výročí objevení se nemoci covid-19 na našem území, je doporučováno nošení místo jedné roušky dvou. Po pár dnech platnosti tohoto doporučení už ani toto nestačí. Zásadně chybí studie na základě relevantních dat, která by pomohla formovat další opatření. V současné době je zřejmé, že ochrana založená na plošných opatřeních byla, je a bude neefektivní a je mnohonásobně v nákladech dražší, než kdyby byla přijata cílená opatření bránící úmrtí osob v té takzvané „vnímavé populaci“. Podíl úmrtí v této části populace (65+, jejichž počet tvoří 19,9 procenta populace) dosahuje k 25. 2. 2021 téměř 92 procent celkového počtu mrtvých s příznaky covidu-19.
Fotogalerie: - Vzpomínáme
Bylo by dobré, aby se změnila i propaganda. Opravdu to je místy v základních rysech až Goebbelsovská propaganda. Velmi rychle se šíří katastrofické scénáře o zhroucení zdravotního systému. Zvyšuje se strach již u teď vystresované části populace a vyvolává se strach u zbývající části populace. K tomu bohužel ve velké míře přispívají i některá média, jejichž senzacechtiví novináři neváhají využívat tendenční informace, nejodpudivější manipulativní techniky vyvolávání obav, strachu a nenávisti u široké veřejnosti. K nim se přidávají věrozvěstové apokalypsy českého zdravotnictví.
Našim doktorům a sestřičkám patří velký dík a poklona před jejich výkony. Málokdo ví, že v ukazateli takzvané smrtnosti, což je ukazatel kvality a efektivity léčby a je dán podílem počtu zemřelých na počtu infikovaných, patří ČR k nejlepším zemím na světě s ukazatelem 1,7. Daleko za námi je například Německo s ukazatelem 2,8. A čím by se mělo začít? Například vypracováním takzvaného Pandemického plánu. Podle toho starého, který je zveřejněn na stránkách Ministerstva zdravotnictví, tu vlastně žádnou pandemii pořád nemáme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
