Proti komu to vlastně bylo? Čeští politici řekli k zátahu v Německu víc. A u nás?

07.12.2022 21:32 | Rozhovor

Německá policie při rozsáhlé razii zatkla dvacet pět lidí z extremistické skupiny Říšští občané. Podle vyšetřovatelů plánovali násilný státní převrat. Příslušníci hnutí chtěli podle německých médií po převratu sestavit novou vládu. Vládní aparát měl být zřízen jako knížectví. Skupinu údajně vedl jedenasedmdesátiletý princ Heinrich XIII., který chtěl převzít moc, učinit z Německa monarchii a usednout na trůn. ParlamentníListy.cz se ptaly, zda je možné, že podobné skupiny jsou i v České republice a uvažují o něčem takovém.

Proti komu to vlastně bylo? Čeští politici řekli k zátahu v Německu víc. A u nás?
Foto: Vít Hassan
Popisek: Účastníci občanského protestu v Berlíně

Anketa

Dáte za Vánoce (v součtu výdajů) letos víc než loni?

hlasovalo: 11624 lidí
„Doufám, že u nás je to velmi, velmi nepravděpodobné. Máme silnou demokratickou tradici,“ doufal Roman Joch, ředitel Občanského institutu. 
 
„U nás na vojenské převraty moc nejsme. Jak říká komisař Ledvina, my se hlavně fackujeme,“ upozornil Ondřej Neff, spisovatel, publicista, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes. 
 
„Upřímně řečeno nevím, ale vzhledem k tomu, že jsou lidé, kteří věří tomu, že Země je placatá nebo že nás řídí vesmírní lidé nebo lidé, kteří si myslí, že můžou zabrat cizí majetek a konat tam dobro, tak je dost pravděpodobné, že minimálně někoho to napadá. Na druhou stranu, když víte, jak převlečení policajti vydávající se za ‚pravicové extremisty‘ provokují konflikty na demonstracích, byl bych s vírou v korektnost speciálně propagované policejní akce opatrný. Možná je její smysl spíš ta propagace než skutečné zabránění nějakému zločinu,“ okomentoval Roman Kříž, zakladatel Libertariánského institutu.
 
 
„Žádné podobné informace nemám. Ale možné je všechno. Demokracie je křehká a zranitelná,“ je si vědom Lukáš Jelínek, politolog. 
 
„Upřímně, netuším. Není to mé téma. Extremisté jsou v každé společnosti, ale tvoří jen zanedbatelné malé procento,“ uvedl Vojtěch Bednář, sociolog.  
 
„Již za studené války měla kontrarozvědka zvaná Spolkový úřad pro ochranu ústavy vždy silné postavení. Dáno to bylo rozdělením Německa do dvou německých států, kdy BRD potřebovala mít alespoň částečně pod dohledem podvratnou činnost hlavně východoněmecké Stasi a sovětské KGB či GRU na svém území. Nedávná rozsáhla razie v Německu proti ‚krajně pravicové teroristické organizaci‘, o které se nic bližšího zatím neví kromě toho, že by se mohla týkat hnutí Říšských občanů (Reichbürgerbewegung) tvrdících, že císařství (Německá říše), existuje i nadále. Zřejmě se předpokládá, že údajně existující vojenské křídlo této organizace složené většinou z bývalých vojáků a mající přístup ke zbraním by mohlo začít svou plánovanou rebelií ohrozit německou společnost dnes notně polarizovanou aplikovanými donucovacími opatřeními proti šíření covidu-19 z předchozích let a v důsledku toho sníženým prahem pro použití násilí proti názorovým odpůrcům s tendencí vyvolávat potyčky s policií coby reprezentantkou státu. A to i ti, kteří obhajují svobodu a demokracii. Tvrzení, že ona organizace údajně nacvičovala ozbrojený útok na Reichstag v Berlíně (sídlo bundestagu) a plánovala státní puč, je přímo komická představa. O to se sice může pokusit, ale jak by pak povstalci docílili, aby se k nim připojila rozhodující část státního aparátu a hlavně většina německého obyvatelstva? To je při dnešní mentalitě Němců a při pojistkách pro zachování právního státu zabudovaných v zákonech nepředstavitelné. Ani pár současných německých politiků prý zapletených s těmito pučisty by jim k úspěchu dopomoci nemohlo. K obdobnému jevu by čistě teoreticky mohlo dojít i v ČR, kde je nadbytek organizací sdružujících bývalé vojáky, kteří bývají názorově radikálnější než zbytek obyvatelstva. Chce to jen organizační plán a finanční prostředky k opatření zbraní. Ale i kdyby peníze z Moskvy na zbraně byly v dostatečném množství přistaveny, je tu oproti Německu záchranná brzda navíc: Češi nejsou s to akce takového rozsahu zorganizovat tak, aby měly byť malou naději na úspěch,“ napsal Tomáš Krystlík, česko-německý spisovatel a publicista. 
 
„Z těch informací, které jsou k dispozici z médií, bych si dovolil tvrdit, že se jednalo o malou skupinku poblouzněnců. Takové skupinky mohou být kdekoliv, ale nepřeceňoval bych rozhodně jejich význam. Nemyslím si, že by měli reálnou možnost prosadit jakékoliv radikální politické změny,“ domníval se Jiří Horák, poslanec KDU-ČSL, člen výboru pro obranu a zahraničního výboru, starosta města Bučovice. 
 
„To fakt nevím, protože kdybych věděl, musel bych tuto skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení,“ prozradil Aleš Dufek, poslanec KDU-ČSL, místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. 
 
„Jsem si jist, že ne. Šlachta je mimo službu a Ištván přeložen. Státní převrat nehrozí,“ vysvětlil Tomáš Jirsa (ODS), senátor za Český Krumlov, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR, starosta Hluboké nad Vltavou. 
 
„Nedovedu si v rámci parlamentní demokracie západního typu představit, jak by mohl násilný státní převrat bez ovládnutí a absolutní loajality armády a policie proběhnout. Nevěřím, že by to bylo možné ani v ČR, ani v Německu. I u nás jsou extremistické skupiny, ale jejich aktivita se soustředí zejména na dezinformace, případně na organizaci demonstrací. Jsem zvědav, až budou o razii v Německu podrobnější informace, nakolik to byla reálná hrozba, nebo jen senzace,“ uvedl Patrik Kunčar (KD-ČSL), senátor za Zlín, místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.
 
 
„Doufám, že nejsou. Váš dotaz by měl být spíše směřován na Ministerstvo vnitra,“ zareagovala Adéla Šípová (Pirátská strana), senátorka za Kladno, místopředsedkyně výboru pro záležitosti Evropské unie a členka ústavně-právního výboru Senátu ČR.
 
„O údajném plánu na převrat v Německu nic bližšího nevím. Pokud jde o nás, vidím možnost ohrožení ústavního pořádku ze strany těch, kteří drží moc. Naším problémem je zneužívání moci. Za zneužití moci považuji protiústavní doporučení Vojenského zpravodajství na cenzuru některých webů v únoru 2023 a protiústavní slova náčelníka generálního štábu armády generála Karla Řehky, o tom, že naše armáda při sporu NATO s Ruskem bude aktivním účastníkem od první minuty, což hodnotím jako pohrdání ústavní pravomocí poslanců a senátorů vyhlásit válečný stav a pravomocí prezidenta vyhlásit válku,“ napsal Zdeněk Koudelka, právník, bývalý poslanec.
 
„Tak doufám, že nejsou. Co jiného k tomu říct,“ konstatoval Marian Keremidský, první místopředseda Strany práv občanů.
 
 
„Extremisty tady bezpochyby máme. Dřív se tihle náckové scházeli jen na pochybných koncertech neonacistických kapel. Ale tak jak se tyhle kapely vzývající nacistické pohlaváry přeměnily na celkem neškodné hospodské odrhovačky typu Ortel, tak i náckové vylezli z děr a nestydí se na náměstí mávat českou vlajkou. A přestože provolávají ‚demisi, demisi‘ a konají různé pochody, na ohrožení demokracie bych to neviděl. Ti vypadají, že si neumějí ani vyčistit zuby, tak jak by chtěli udělat státní převrat? Ve volbách se znovu ukáže, že tyhle strany typu Volný blok, Otevřeme Česko či Trikolora nemají žádnou relevantní podporu občanů. Kolaboranty má rád málokdo,“ sdělil Martin Šmída, radní Olomouckého kraje za Pirátskou stranu. 
 
„To nevím,“ stručně zareagoval Jakub Michálek, poslanec za Pirátskou stranu, předseda poslaneckého klubu Pirátské strany, místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. 
 
„Není mně známo, že by u nás někdo plánoval násilný státní převrat. Pokud vím, místní revolucionáři chtějí přemluvit prezidenta, aby odvolal premiéra nebo byly nové volby. Takže nejsou,“ myslel si Michael Canov, senátor za Liberecko, místopředseda Starostů pro Liberecký kraj, místopředseda ústavně-právního výboru Senátu ČR, starosta Chrastavy. 
 
„U nás to možné podle mě není. Jsme národem Josefa Švejka, nemáme německou disciplínu, umíme převracet spíš půllitry než státní zřízení. A je to vlastně dobře,“ okomentoval Jan Korytář, první předseda politického hnutí Změna. 
 
„Jako konzervativní demokrat zásadně nesouhlasím s násilným způsobem změny vlády. Návrat k monarchii považuji v našich podmínkách za málo pravděpodobný, monarchistické skupiny jsou politicky nevýznamné. Spíše se dočkáme nějaké formy diktatury, která se zrodí z chaosu a bídy, do které nás přivedly poslední dvě vlády. Nemám žádné signály, že by se tedy chystalo něco podobného u nás, ale historie nás učí, že tíživá a nejistá situace radikalizuje napřed malé skupiny a pak masy, které budou mít tendenci uvěřit samozvaným mesiášům, nabízejícím zkratková řešení. To vede k teroru a k diktatuře. Nerad bych se něčeho takového dočkal. Rostoucí počet sebevražd také o něčem vypovídá. Je tedy zřejmé, že naši společnost čeká těžké období,“ předpokládal Jiří Kobza, poslanec SPD, místopředseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. 
 
„Budu stručný. Ano, takto se to v totalitních zemích dělá. Však také má Německo v tomto smyslu na co navazovat,“ sdělil Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolory. 
 
„Možné je vše. Z historie Německa známe i ‚protistátní útoky pod falešnou vlajkou‘, aby se mohli nacisté vypořádat se svými politickými oponenty. Na druhou stranu tu jsou zkušenosti z roku 2014, když v nedaleké Ukrajině úspěšně proběhl takový převrat přezdívaný Majdan. Naopak v Turecku o dva roky později proběhl puč neúspěšný a následně bylo zavřeno velké množství lidí, kteří měli jiné smýšlení než Erdogan. Netroufám si tvrdit, co z těchto scénářů by mohlo být blízké tomu, co se děje v Německu, a tedy neumím ani posoudit, jestli je v Česku situace podobná situaci v Německu. V každém případě bych si přál, aby k žádnému násilnému převzetí moci nedošlo. Zvlášť když se blíží výročí 100 let od spáchání atentátu na Aloise Rašína poblázněným anarchokomunistickým mladíkem. Což si 7. ledna připomeneme pochodem, který bude směřovat proti současné vládě, jež pokračuje v pomyslném páchání atentátu nyní už jen na jeho odkaz, českou korunu, stabilní české hospodářství a vyrovnaný státní rozpočet. 7. 1. ve 14:00 se symbolicky sejdeme před budovou České národní banky. https://www.facebook.com/events/n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD-republiky/protivl%C3%A1dn%C3%AD-pochod-za-d%C5%AFstojn%C3%BD-%C5%BEivot-100-let-od-atent%C3%A1tu-na-aloise-ra%C5%A1%C3%ADn-leden-2/492355326151440/  Současně bude 25. 2. výročí únorového převzetí moci komunisty, kde také násilí sehrálo svou roli. Doufám, že Alois Rašín zůstane jedinou obětí novodobých dějin, která podlehla násilnému útoku, a že v České republice nehrozí ani to, co se 7. 1. 2019 odehrálo v Německu, kde jen o kousek unikl smrti poslanec AfD Frank Magnitz, který byl napaden třemi útočníky. Politický boj se má svádět slovy, nikoliv násilím,“ napsal Libor Vondráček, předseda Svobodných.  
 
„Od přátel z německého bundestagu mám docela dobré informace o tom, proti jak směšné skupině místní policie zasahovala a jaká je její skutečná ‚síla‘. Nic nenasvědčuje tomu, že by hrozba ‚násilného‘ převratu, která je v médiích dramaticky prezentována, mohla být reálná. Ubohost celé této akce je umocněna pokusem veřejnosti vážně namluvit (a následně s tímto tvrzením nijak nepolemizovat), že by skupinka 25 obskurních postaviček bez faktického vlivu mohla zvládnout zorganizovat převrat v osmdesátimilionovém Německu. Mezi hlavními osobami tohoto ‚protisystémového‘ spolčení má být jakýsi šlechtic v důchodovém věku (71 let) a bývalá poslankyně za AfD, kterou již dříve za šílenou označila i tato její (dnes už bývalá) strana, takže se na kandidátku v dalších volbách nedostala. Pro mě osobně je celá tato akce absolutně nedůvěryhodná. Na otázku ‚jsou podobní i u nás‘ odpovídám: Ano, jsou! Domnívám se, že i naše beznadějná vláda se může dostat do natolik vážných problémů, že jí nezbude nic jiného než zorganizovat podobně dramaticky vypadající policejní akci vůči nepřijatelnému zlořádu ukrytému kdesi ve společnosti s cílem ukázat zoufalým a nespokojeným lidem, že mají být raději zoufalí a nespokojení potichu. Jinak přijde komando, které i jim ukáže, jak může vypadat odvrácená strana sociálního systému. Ta strana, která má místo oken mříže a kde místo faráře chodí bachař,“ okomentoval Petr Macinka, předseda strany Motoristé sobě.

„Jakákoliv násilná iniciativa je už od počátku odsouzena k nezdaru. Zlo plodí jen zlo. Infiltrace těchto snah ze strany tajných služeb je vždy zaručena. Lidé si musí položit zcela zásadní otázku: Koho volit v každých volbách? Je pouze na voličském elektorátu, koho zvolí, aby je zastupoval a zároveň ho musí v zastupitelské demokracii kontrolovat. V ústavou zaručených právech v České republice hovoří Článek 23 ústavních práv a svobod České republiky takto: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Je jen otázkou, jak tento institut mají nastaven na západ od České republiky,“ sdělil Radek Koten, poslanec SPD, člen výboru pro bezpečnost, v minulém volebním období jeho předseda. 

„Je možné i u nás slyšet lidi, kteří se baví o „převratu“, ale taková možnost není podle mého názoru v České republice zatím reálná. Extrémní skupiny u nás samozřejmě existují, ale jsou mnohokrát menší než ta německá. Nejsou dobře organizované a vzájemně propojené, často se jedná pouze o jednotlivce. Musíme si ale uvědomit dvě věci. Za prvé určité riziko představuje právě to, že extremisté, ať už skupiny nebo jednotlivci, nejsou organizovaní ani vzájemně propojení. Je proto obtížné získat o nich relevantní informace, zjistit čeho chtějí dosáhnout a co připravují. A za druhé si musíme přiznat, že úroveň jednotek, které mají na starosti extremistické skupiny, nebo extrémní jednání, je hodně nízká a pro řešení těchto úkolů prostě nestačí. Musí se hodně učit od obdobných jednotek a zpravodajských služeb metody sledování, infiltrace a podobně. To dnes téměř neexistuje. Nerozvíjíme komplexní schopnost českých bezpečnostních složek čelit těmto problémům, neinvestujeme do výcviku specialistů v těchto oborech, neinvestujeme do růstu jejich schopností. Proto riziko, že i v ČR dojde ke skutečně závažné události, neustále roste. Nevylučuji ani možnost destabilizace státu a jeho autority v důsledku nahodilých individuálních útoků, které mohou vyvolat u lidí strach a obavy o vlastní bezpečnost. Pokud na ně stát nebude správně a včas reagovat, získají jejich organizátoři pocit, že jim to jde dobře. Mohou získat více sympatizantů, vytvořit větší skupiny, přitáhnout i kriminální živly. Pokud tuto situaci nezačnou odpovědné instituce urychleně řešit, může se stát, že čeští extrémisté získají reálnou sílu. A pak budeme mít skutečný bezpečnostní problém,“ varoval David Bohbot, bezpečnostní expert, ředitel Centra pro výzkum terorismu.

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pomocníci nejmocnějších. Keller po volbách odhalil to nejvážnější

12:14 Pomocníci nejmocnějších. Keller po volbách odhalil to nejvážnější

„Nepolezu na cimbuří vyvěšovat zelené trenýrky,“ ujistil profesor, známý sociolog a bývalý europosla…