Jaký máte názor na spolupráci se STAN, i na celorepublikovém sněmu bylo hlasování o ustavení dvojkoalice poměrně těžké?
Já mám dobrou zkušenost ze spolupráce s poslanci za Starosty a nezávislé a TOP 09 v Evropském parlamentu, kde nás sedm tvoří českou delegaci v naší frakci, a díky tomu, že dokážeme spolupracovat, máme silnější postavení. Tato spolupráce je výhodná pro všech sedm poslanců, protože si můžeme vzájemně předávat informace.
Proto úzkou spolupráci naší strany se STAN podporuji. Samozřejmě je rozdíl v tom, že jsme společnou delegaci v Evropském parlamentu vytvořili až po volbách, v tom to bylo jednodušší, než vytvářet koalici před volbami, jak se teď společně rozhodly KDU-ČSL a Starostové a nezávislí.
V čem je tato spolupráce podle vás pro KDU-ČSL jako tradiční stranu, která má mnohem více členů i voličů, výhodná? Je zřejmé, že je to výhodné hlavně pro Starosty a nezávislé, kteří by, jak se ukazuje v průzkumech volebních preferencí, zřejmě do parlamentu jako samostatný subjekt nepronikli.
Pro KDU-ČSL je velmi důležité, abychom posílili v obvodech, kde nemáme tradiční členskou základnu a kde nemáme silné postavení. To jsou zejména české obvody, tam právě je zase silný STAN. V tom vidím výhodu pro KDU-ČSL a jsem pro tuto spolupráci.
Ale řada členů lidové strany se obává, že je riskantní jít do voleb ve dvoukoalici, která potřebuje deset procent hlasů pro vstup do parlamentu. To je zřejmě hlavní důvod, proč se Zlínský kraj postavil proti. Vy tyto obavy nemáte?
Samozřejmě že to riziko překonání desetiprocentní hranice tady je, a myslím, že to velmi dobře vnímají především ti, kteří na té vrcholové úrovni tuto spolupráci domlouvají, předsedové stran. Postupují dobře, protože se jim podařilo dohodnout podmínky, které jsou přijatelné pro obě dvě strany. Souhlasím se členskou základnou ve Zlínském kraji, která se cítí být málo informovaná, my slyšíme více hlasy ze strany Starostů od Petra Gazdíka, kteří o tu koalici velmi stojí. Na jednu stranu tomu velmi dobře rozumím, na druhou stranu chceme mít jistotu, že se nerozhoduje v Praze o nás bez nás.
Proto chápu, že členská základna v našich moravských regionech má pocit, že nedostává dostatek a včas všechny informace a že o tom je potřeba ještě diskutovat. To neznamená, že bychom se nějak štěpili, že bychom nebyli schopni a ochotni se sjednotit. Já osobně podporuji vedení KDU-ČSL, předsedu Pavla Bělobrádka v jeho úsilí o posílení KDU-ČSL. A mám plnou důvěru v to, že pokud by dohoda nebyla dobrá pro KDU, máme pořád ještě prostor pro jinou formu spolupráce. Koalice není jediná forma, existují jiné, my jsme se rozhodli pro tu přímočarou formu, která umožňuje viditelné zastoupení obou stran a otevřenou koalici. Pokud by se zdálo, že tato forma nemá dostatečnou podporu jak u členů, tak u občanů, myslím, že je na zvážení obou partnerů, zda v této formě pokračovat, nebo zvolit jinou cestu.
Ale podstatné je, že chceme vytvořit silnou sílu na politické scéně, která je protikorupční, je jasně tradičně programově zakotvena, je proevropská a hodnotově jasně orientována středopravicově. To je podle mne pro voliče důležité. Můj vztah k tomu je pozitivní, ale zároveň chápu hlasy, které volají po větší komunikaci se členskou základnou, ale a priori to nezamítají.
Průzkumy zatím uvádějí preference KDU-ČSL i Starostů zvlášť. Jejich součet by ale na překročení potřebné desetiprocentní hranice pro dvojkoalici nestačil. Věříte tomu synergickému efektu, o kterém mluví šéfové obou stran, pánové Bělobrádek i Gazdík, že společně dosáhnete víc? Nebojíte se, že by to mohlo být i naopak, že pro některé příznivce Starostů nebude přijatelná lidová strana nebo pro voliče lidovců zase STAN?
Vycházím ze své zkušenosti z Evropské lidové strany, kde fungujeme už dva a půl roku jako společný klub, a musím říci, že jak u členů, tak u občanů vnímám spíš pozitivní ohlas, že dokážeme spolupracovat. Jistě, je to evropská úroveň, ale i na národní úrovni přece občané chápou, že tady nemůže dominovat jeden názor, že je vždycky dobré, když se dokážou politici seriózně domluvit a je to transparentní. My se nevzdáme našeho programu, Starostové se nevzdají svého programu, společně budeme prosazovat to, na čem se shodneme.
Ale desetiprocentní hranice určité riziko přináší. A KDU-ČSL už má zkušenost s tím, že se jedno volební období do Poslanecké sněmovny nedostala, skončila v opozici. Není tahle zkušenost přece jen pro některé varující?
Ano, já jsem to zažila, bylo to těžké. Obavy se mohou dostavit, ale já věřím v ten synergický efekt. Máme zkušenost, že občané reagují pozitivně na to, když se strany, které mají podobné programy, stejné ideové zakotvení, jsou schopny se domluvit.
Společný název volební koalice neprošel, budou tedy v kampani figurovat u dvojkoalice názvy obou stran?
Právě v tom je výhoda, že je to koalice dvou politických stran, budou obě uvedeny, nepotřebujeme hledat žádný nový název. Budeme mít společný slogan.
Psali jsme:
Když budou televizní debaty lídrů politických stran, kdo bude zastupovat dvojkoalici?
Nevím, jaká budou pravidla, ale když budou probíhat debaty po krajích, bude vystupovat za dvojkoalici ten, kdo bude v kraji lídrem. To není problém, tam je to jasné. Do debaty šéfů stran půjde Pavel Bělobrádek, protože bude lídrem dvojkoalice. To je v dohodě.
Nemůže se stát jako v minulosti v případě dvojkoalice lidovců a Unie svobody, že kandidáti KDU-ČSL přeskáčou ve volbách díky preferenčním hlasům kandidáty STAN, protože máte nejen mnohonásobně víc členů, ale i příznivců?
To je situace, která hrozí vždycky a v každé politické straně, protože se díky kroužkování skáče. Stává se poměrně často, že kandidáti, kteří si dělají kampaň nebo jsou známější, přeskočí i svého spolustraníka. Byla jsem u toho, když jsme kandidovali s unionisty, v té době kandidáti Unie svobody nebyli zdaleka tak známí.
Dnes je to jiné. Starostové mají některé známé osobnosti, a byť nebudou na čelném místě, může se stát, že občané je budou preferovat. My spoléháme na to, že to bude mít tento synergický efekt. My dáme své osobnosti, máme velmi známé osobnosti v krajích, Starostové dají své osobnosti a lidé si mohou vybrat. Pro občany je důležité, aby na kandidátkách byli pracovití a důvěryhodní lidé, kteří budou prosazovat náš program. A ti tam budou. Proto máme právo veta. Kdybychom nesouhlasili s kandidátem, který nemá nejlepší pověst, máme právo veta, aby na kandidátce nebyl. Samozřejmě obě strany.
Na počátku byla ambice spojit se do voleb nejen se Starosty, ale i s regionálními stranami nebo Soukromníky, ti se rozhodli nakonec spolupracovat s ODS. Budou na vašich kandidátkách alespoň zástupci některých lokálních stran a uskupení?
Určitě. S nimi spolupracují především Starostové a nezávislí v českých regionech. Dohodli jsme se, že STAN tyto menší subjekty, neetablované na celostátní úrovni, vezme pod svá křídla. Takže nebudou třetím subjektem v koalici, ale na kandidátkách budou.
Co je pro vás osobně při vytváření dvojkoalice se Starosty a nezávislými důležité?
Já bych chtěla zdůraznit, že KDU-ČSL má velkou odpovědnost, protože je to jediná křesťansko-demokratická strana s tímto programem na české politické scéně. To nás nesmírně zavazuje k tomu, abychom neudělali nějaký unáhlený krok, aby se neopakoval rok 2010, kdy jsme se nedostali do Poslanecké sněmovny. Na druhou stranu máme velkou odpovědnost a musíme mít také odvahu na sebe tu odpovědnost vzít, že nebudeme jenom tím jazýčkem na vahách, ale že se staneme větší silou s větší schopností náš program prosazovat.
Proto vítáme ochotu Starostů s námi spolupracovat, protože máme společný program, vidíme také velmi zajímavé osobnosti, se kterými chceme spolupracovat. My bereme koalici jako velkou šanci, velkou možnost, abychom obhájili křesťansko-demokratický program rozšířený o program Starostů. Rozhodně to není z naší strany myšleno jako nějaké neuvážené hazardní gesto, ale my tady nejsme jen kvůli sobě, jsme tady kvůli občanům České republiky a my chceme pro Českou republiku to nejlepší.
Nechcete dělat neuvážené hazardní gesto, ale co nastane, když za pár měsíců zjistíte, že podle průzkumů preferencí by dvojkoalice nezískala potřebných deset procent voličů? Dokdy se dá ten rozjetý vlak ještě zastavit?
Myslím, že předsedové obou stran mají tuto možnost na paměti, ale chtějí jít do spolupráce, která by přinesla mnohem větší možnost pro uplatnění programu, který společně propagujeme. V tuto chvíli je velké odhodlání a snaha získat podporu občanů a jít do toho. Dokud nejsou podané kandidátky, není definitivně rozhodnuto v žádné straně. Může se vyskytnout okolnost, kterou v tuto chvíli neznáme. Ale odpovědnost je na vedení stran, které musí rozhodnout. Já věřím, že budou rozhodovat v zájmu České republiky.
Koalice KDU- ČSL a STAN:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
