Pandemie, která postihla většinu států světa, je něco, s čím se současné generace ještě nepotkaly. Může být pro naši zemi něčím podobným, jako byly například roky 1928, 1938, 1939 nebo 1968?
Jistě máte pravdu, že zkušenost s celosvětovou pandemií nepamatujeme ani my dříve narození. Žádná taková metla lidstva nebyla však zatím nekonečná. Po odeznění kalamity se vrátíme k normálu. Že si ji budou lidé dlouho připomínat, o tom nepochybuji.
Které z vybraných jmen by se Vám líbilo na Pražském hradě?Anketa
Jak moc se podle vás během posledních měsíců změnil pohled lidí na život, přístup k práci, penězům, hodnotám, vztahům?
Rozšířenou emocí se stala nejistota. Mezilidské kontakty se omezily na dříve nezvyklé minimum. Schůze a konference běží ve formě telekonferencí a cesty do zahraničí jsou redukovány na stupeň, který je pro běžného občana blízký nule. To samozřejmě produkuje hodně negativních emocí. Naši předkové interpretovali morové rány jako boží trest za hříšnou rozmařilost. Takový výklad koronavirové pandemie jsem zatím ještě nezaznamenal. Trochu pokory by však národům nesporně slušelo.
Ve své psychiatrické poradně se jistě setkáváte i s lidmi, kterým právě epidemie a s ní spojené různé omezení výrazně zasáhly do života. Jak toto období z vaší zkušenosti lidé zvládají? Co je pro ně největší problém?
Největší problémy dnes mají lidé, kteří své podnikání a zaměstnání měli vázané na oblasti života, které jsou redukovány a někdy až decimovány různými protiepidemickými opatřeními. Častější úzkostné a depresivní stavy pacientů jsou denní praxí lékařů stále častěji. Lidé se dovedou uskrovnit, avšak těžce nesou již zmíněnou nejistotu. Ta je bohužel posilovaná nejistými a nesystémovými příkazy politiků. Také masmédia se negativně projevují, když šíří konfliktní a někdy až nenávistné polemiky.
Jak se podle vás česká veřejnost vyrovná s faktem, že mnozí lidé nebudou moci dále vykonávat práci, kterou byli zvyklí vykonávat? Ať už v pohostinství a jiných službách, v příštím roce i v jiných sektorech, které smete ekonomická krize. Může nastat celonárodní společenská deprese a zhroucení životů desítek tisíc lidí?
Tato civilizace se již nachází v dekadentní fázi. Každý ekonomický kopanec může tento sestup posílit. Pokud se ve druhé polovině příštího roku svět z té pandemie vyprostí, mohlo by se ještě katastrofickému vývoji předejít. Když jdu po městech a vidím zavřené restaurace a kluby, je mně smutno. Víru v lepší budoucnost bychom si však pro sebe i naše spoluobčany měli zachovávat.
Psali jsme:
Mezi aktivity, které byly letos prakticky znemožněny, byla umělecká vystoupení. Na jednu stranu je stát kritizován, že umělcům, hercům, zpěvákům málo pomohl, na druhou stranu je veřejnost rozladěna tím, že zrovna umělci si stěžují. Jak se letos změnil vztah Čechů k umělcům?
Která z mrtvých osobností Vám nejvíce schází?Anketa
Hodně se v poslední době mluvilo o „strachu“ a také „solidaritě“. Který z těchto pocitů letos převážil? Strach ze smrti, strach z covidu, strach o své blízké? Nebo solidarita se staršími a nemocnými, o které mluví premiér Babiš? Solidarita dobrovolnictví, pomoci, šití roušek apod.?
Pokud bych to hodnotil podle našeho masmediálního diskurzu, pak proti sobě stojí postoje a emoce pozitivní, tedy altruismus, solidarita a víra v lepší budoucnost, a emoce negativní, ze kterých nejčastěji pozorujeme úzkost, strach a nenávist. Někdy mám pocit, že obě zmíněné oblasti stojí dnes proti sobě vyrovnaně.
Na druhou stranu se hodně zmiňuje takzvané české „švejkovství“. Jak si vysvětlit, že se část lidí snaží za každou cenu obcházet vládní nařízení proti šíření koronaviru? A máte pocit, že toto chování je skutečně doménou Čechů, že například Němci mají jiný přístup?
Náš národ byl vždy rezervovaný ve vztahu k nesmyslným rozkazům a jejich vynucování. Ignorovat bezpečnostní zásady ve vztahu ke koronavirové infekci se někdy snaží i osobnosti s velkým vlivem na populaci. Také v různých internetových médiích se často vyskytnou nesmyslné „zaručené zprávy“, které zlehčují rizika s pandemií spojená. Ostatně i Němci v Berlíně realizovali masovou demonstraci proti rouškám. Ty naše akce nebyly zdaleka tak početné.
Když jsme u těch vládních nařízení proti šíření epidemie, za tento rok jich padlo opravdu hodně. Některá z nich se stala terčem vtipů na sociálních sítích. Která vám přišla nejvíc nesmyslná? A naopak, která podle vás proti šíření coronaviru opravdu pomohla?
Opravdu jsem nemohl pochopit, proč byly zavřené drobné prodejny kde čeho a nechaly se otevřená obrovská nákupní centra. Lékařské ambulance jsou otevřené, ale třeba kadeřnictví nikoliv. Úřady omezily své úřední hodiny. Viděl jsem pak zajímavé fronty před různými úřady, zejména těmi pracovními. Před uzavřenými restauracemi bych dal přednost omezením počtu hostů a jejich rozsazení. Nikomu zřejmě ani nedošlo, že zavřené restaurace znamenají ve městech také velmi omezený přístup k veřejně dostupným toaletám. Pro redukci nákazy se zřejmě nejlépe uplatňují roušky a respirátory v uzavřených prostorách, důraz na dezinfekci a mytí rukou, stejně jako uctivý odstup od bližních v různých frontách a návalech.
Když se podíváme na českou politickou scénu, v čem naši politici obstáli a v čem naopak selhali? A to jak vládní, tak opoziční? Jak tento rok zvládli?
Naše politická reprezentace se ukázala být zajímavě nejednotná a chaotická ve svých příkazech občanům. Politici, ať již vládní nebo opoziční, nedokázali pandemii nechat v rukou lékařů a zdravotních pojišťoven. Korunu tomu nasadil pan premiér, když se jmenoval šéfem očkovacího procesu.
Co byste popřáli Janu Hrušínskému do nového roku?Anketa
A co česká média? Jaké jim za tento rok vystavit „vysvědčení“?
Jak už je tomu zvykem, naše média šíří vše, co se jim zdá atraktivní. Někdy pravdu, někdy nesmysly. Česká veřejnost ovládá schopnost, tyto informace si přebrat a interpretovat s rezervou.
I Vánoce jsou letos jiné. Někteří se báli potkat se svými příbuznými, aby je nenakazili. V řadě měst se zrušily vánoční trhy. Kvůli nedobré ekonomické situaci nemají mnozí tolik peněz na dárky… Jak si letošní svátky užít, na co se soustředit?
Doporučuji zachovat si alespoň něco málo z té klasické a zažité podoby Vánoc jako svátků radosti a naděje. Měli bychom si zde alespoň jednou v roce připomenout, že naše evropská civilizace má stále své křesťanské a židovské kořeny.
Propad příjmů a tlak na změnu životního stylu je realita. Někteří analytici tvrdí, že až příští rok covid odezní, lidé budou mít méně peněz na cestování – místo do Thajska budou jezdit k ,,Mácháči“. Mladá generace se bude muset uskromnit a život s preferencí zážitků a potěšení, který vede, bude narušen. Lidé v městech, kteří „si nabalili“ hypotéky a leasingy, budou otřeseni, naopak venkov s komunitnějším, solidárnějším a skromnějším způsobem života přežije rok 2021 lépe. S čím z toho lze souhlasit a s čím ne?
Já na žádné dramatické následky této morové rány nevěřím. Ekonomická krize jistě výsledkem bude. Zcela jistě se však dočkáme návratu k zavedeným způsobům života. Jistě se mnozí rádi podíváme nejen do vnitrozemí, ale též do našich oblíbených dovolenkových destinací. Také byznys cestovních kanceláří se znovu rozvine.
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
