Vláda tvrdí, že schvalování změny valorizačního automatu důchodů muselo být schvalováno ve stavu legislativní nouze, aby nedošlo k hospodářským škodám. Co si o tomto koaličním výkladu myslíte?
Stav legislativní nouze lze vyhlásit jen za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) používá právě argument, že státu hrozí velké hospodářské škody, pokud tato úprava nebude přijata. To, že máme dostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu pro valorizaci důchodů a nedojde k hospodářským škodám, přitom jasně řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce sám ministr financí Zbyněk Stanjura. Už tímto jasně všechny utvrdil, že nejsou podmínky pro to, projednávat tento zákon ve stavu legislativní nouze.
Vláda se nemůže vymlouvat, že situace byla nepředvídatelná. Prognóza České národní banky ze 4. srpna loňského roku předpovídala výhled a vývoj inflace. Česká národní banka predikovala, že celková meziroční míra inflace bude 16,5 %, ve skutečnosti to potom bylo 17,5 %. Ve zprávě České národní banky ze začátku loňského listopadu se píše: „Inflace se ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku zvýší nad 18 %.“
Člen Bankovní rady České národní banky Jan Frait na přelomu loňského a letošního roku v rozhovoru uvedl: „Inflace v lednu bude šok. Jsme uprostřed tvorby nové prognózy, ale asi není tajemství, že očekáváme v lednu meziměsíční šok. Meziroční inflace vzroste z necelých 16 % někam nad 18 %. Na čem bude tento lednový skok založen? Je tam podstatný nárůst cen energií. Elektřina vystoupá na cenové stropy a také konec úsporného tarifu z konce loňského roku. Poměrně silný je impuls v cenách potravin.“
ČNB informovala tedy vládu včas, ale ta situaci naprosto ignorovala.
V průběhu projednávání došlo nad rámec legislativní nouze k dalšímu omezování práva Sněmovny vyjadřovat se k předloženému návrhu. Byly podle vás dány důvody k dalšímu omezování řečnických práv?
Koalice na mimořádné schůzi k valorizaci penzí zkrátila řečnickou dobu na dvakrát pět minut a na faktické poznámky. Jde o ohýbání jednacího řádu. Uveďme si konkrétní příklad, § 67 jednacího řádu jasně říká: Kdykoliv o to požádá předseda vlády, člen vlády, předseda strany nebo předseda klubu, tak dostane přednostní právo. Omezit tedy mluvčí s přednostním právem na dvakrát pět minut je v rozporu s § 67 jednacího řádu.
Za mě se jedná o cenzuru a omezení svobody slova. Nejenže zákon byl projednáván v legislativní nouzi, pro kterou nebyly podmínky, tedy zrychleně, aby nebyl dostatečně prodiskutován ve výborech, ale jako problém vnímám i samotnou retroaktivitu zákona. Omezením diskutujících vláda prostě chtěla zatnout tipec opozici, která na tyto skutečnosti upozorňovala.
Psali jsme:
Měla podle vás vládní koalice vůbec zájem, aby parlament návrh řádně projednal, nebo naopak chtěla, aby sehrál roli jakéhosi „hlasovacího automatu“? Jak to vnímali vládní poslanci, se kterými jste hovořila?
Ne všichni vládní poslanci to viděli tak jako vláda, ale jak se říká: Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti, a proto se neodvážili odporovat svému vedení.
To, proč k tomu došlo, bylo z důvodu, že vláda Petra Fialy zaspala a nestihla by ve Sněmovně schválit snížení valorizace důchodů, a tak sáhla ke stavu legislativní nouze, tedy zrychleném procesu. Vláda zcela účelově využila ustanovení zákona o stavu legislativní nouze k tomu, aby omezila práva opozice při projednávání tohoto vládního návrhu zákona a silou protlačila tento zákon.
Vláda však dle mého názoru zaspala úmyslně, protože se jí takové rozhodnutí nehodilo před prezidentskými volbami. Sám premiér ještě koncem loňského roku lidem lhal, že určitě vláda nehodlá sahat na penze nebo zvyšovat věk odchodu do důchodu.
Co se stalo v pátek večer, že opozice musela přistoupit ke zcela bezprecedentnímu kroku obsazení pultíku?
Andrej Babiš odmítl opustit řečnický pult, ač ho předsedající k tomu vyzýval a vypnul mu mikrofon – a to i přesto, že jako předseda strany má přednostní právo – a jak jsem již zmiňovala, jednací řád mluvčím s přednostním právem umožňuje vystoupit s řečí kdykoliv. Andrej Babiš hovořil přes vypnutý mikrofon a stál na místě. Brzy se k němu připojil předseda SPD Tomio Okamura a další poslanci.
Celý protest spustilo odhlasování návrhu o omezení řečnické doby i pro poslance s přednostními právy, což, jak jsem již zmiňovala, je v rozporu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Předseda SPD Tomio Okamura opakovaně vyzýval předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), aby schůzi přerušila a aby svolala grémium vedení Sněmovny a poslaneckých klubů. Odmítla tak učinit, dokud nezasáhl premiér.
Schůze byla poté přerušena a bylo svoláno grémium. Vládní pětikoalice nakonec musela uznat chybu a zrušila své rozhodnutí omezit dobu vystupování pro řečníky s přednostním právem.
Opozice zareagovala tím, že věc chce předložit Ústavnímu soudu. V čem spatřujete důvody protiústavnosti?
K podání ústavní stížnosti je potřeba 40 podpisů poslanců, nás v SPD je jenom 20. Proto jsme vyzvali hnutí ANO, abychom stížnost podali společně, že bude mít větší sílu, je potřeba zatáhnout za jeden provaz, aby apel na Ústavní soud byl co nejsilnější.
Postup vlády v případě schvalování tohoto zákona v legislativní nouzi je dle našeho názoru, i dle názorů mnoha právních expertů, v rozporu s Ústavou ČR. Zákon mění podmínky zvyšování důchodů zpětně, tedy retroaktivně poté, co dle zákona nastaly. Postup vlády je v rozporu s ústavou také proto, že vláda tento návrh prosadila schválit ve zkráceném jednání na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny ve stavu legislativní nouze, který je vyhrazen pouze pro mimořádné situace typu rozsáhlých přírodních katastrof, epidemií či ohrožení bezpečnosti země. Nic z toho nenastalo, ale vláda naopak, jak jsem již říkala, měla informace o předpokladu výše inflace na letošní rok již v době schvalování státního rozpočtu, a proto měla tyto výdaje do rozpočtu již tehdy zahrnout. To se však nestalo.
Dalším krokem opozice je návrh na odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové. Šlo při tomto návrhu pouze o tento jeden konkrétní incident, nebo o to, jak funkci vykonává dlouhodobě?
Předsedkyně Poslanecké sněmovny a zároveň šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dlouhodobě nezvládá funkci předsedkyně Sněmovny. Vyvrcholilo to tím, co se stalo minulý týden, kdy předsedkyně sněmovny přerušovala legislativní proces v rozporu se zákonem.
A vrcholem toho okamžiku byl ten pátek pozdě večer, kdy v rozporu s § 67 zákona o jednacím řádu Sněmovny odebrala poslancům, předsedům klubů, poslaneckých klubů, opozičních poslaneckých klubů a předsedům opozičních stran právo vystoupit s přednostním právem. Poté, co si to vládní koalice uvědomila, tak revokovala původní hlasování, a uznala chybu, že původní usnesení je v rozporu se zákonem.
Fotogalerie: - Dobré ráno, sněmovno
Co vy říkáte na způsob, jakým paní Pekarová řídí Sněmovnu, a jak se při řízení chovají další zástupci koalice?
Velmi dobře si pamatuji, když paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová 10. 11. 2021 slibovala, jak bude předsedkyní všech poslanců. Neuběhlo dlouho, 23. 6. 2022 vystoupila u řečnického pultíku se slovy, že my nemáme pravidla jako třeba parlament ve Švédsku, že by předseda musel být plně nestranný. Myslím, že to už ledasco prozrazuje.
Vláda při vysvětlování tohoto návrhu zcela otočila termín „mezigenerační solidarita“. Doposud byl vnímán jako solidarita ekonomicky aktivních s těmi, kteří si už vydělávat nemohou. Teď se důchodci od premiéra dozvídají, že mají být mezigeneračně solidární s důchodci budoucími a uskromnit se. Co na toto kouzlení s termíny říkáte?
Pokud by vláda chtěla být skutečně solidární, tak nejdříve utáhne opasky sobě, poté schválí zmražení platů politiků a bude hledat úspory tam, kde to neohrozí jednu z nejzranitelnějších skupin, čili důchodce. Proč vláda nehledá úspory kdekoliv jinde, kam sype peníze daňových poplatníků? Proč konečně nezačne redukovat nenasytný státní aparát? Proč podporuje politické neziskovky a dává dávky těm, kteří systém zneužívají? A co začít šetřit na zbytečných výdajích, co předražené armádní zakázky, proč vláda nešetří zde? Pokud tak vláda neučiní a chce šetřit na občanech, kteří celý život pracovali a podíleli se na chodu státu, pak nemá ve vedení naší země co pohledávat.
Vláda tvrdí, že systém valorizaci důchodů nezvládne, ale je zajímavé, že náš systém zvládne největší počet ukrajinských migrantů na počet obyvatel, kterým platí zdravotní pojištění a většině i sociální dávky a bydlení.
Nemám nic proti pomoci lidem v nouzi, ale pomoc nesmí být bezbřehá a na úkor vlastních obyvatel, a musí se jednat o pomoc těm, kteří to skutečně potřebují. Velká část migrantů byla a je ekonomických. Velké emoce vyvolal příspěvek 5000 korun vyplácených jako humanitární dávka přicházejícím uprchlíkům. Nárok na ni měli ti, kteří byli bez peněz na zabezpečení základních životních potřeb. Ovšem příspěvek dostal i ten, kdo ho nepotřeboval, jelikož nikdo nezkoumal majetkové poměry dotyčných osob a ani nikdo nezjišťoval, zda tyto osoby tady setrvaly, nebo zda cestovali dál do jiné země pro další dávku, či se vrátili domů a přišli si jen pro peníze. Vláda důchodcům říká, jak mají být mezigeneračně solidární, ale sama se nechová jako řádný hospodář.
Systém také zvládne dodávky zbraní na Ukrajinu v hodnotě 40 miliard. Systém také zvládne posílat každý rok na obnovu Ukrajiny půl miliardy, to naší vládě nevadí, že si na to půjčila, ale půjčit si na důchody prý nechce. Na počet obyvatel jsme na pomoc Ukrajině dali nejvíce peněz ze všech států Evropy. Výdaje na ukrajinské uprchlíky od začátku konfliktu dosáhly do konce ledna 28,5 miliardy korun. Z toho šlo 20,6 miliardy ze státního rozpočtu.
To vše zvládneme, ale pomoc vlastním lidem vláda zvládnout odmítá.
Očekáváte takto extrémní přístup ze strany vlády i u nějakých dalších návrhů?
Samozřejmě očekávám, že budou chtít stůj co stůj protlačit korespondenční hlasování, které je zásadním ohrožením demokracie a nahrává manipulacím. Korespondenční hlasování nezaručuje demokratický a transparentní způsob voleb. V případě jeho zavedení hrozí narušení základního principu voleb, což je tajnost hlasování.
Tento princip může být garantován pouze v případě osobní účasti, a to vhozením volebního lístku po jeho úpravě za plentou do volební urny a kontrolovatelný nezávislou volební komisí. Princip tajnosti hlasování nemůže být formou korespondenční volby v reálu zajištěn a garantován, neboť nelze vyloučit riziko, že některé osoby budou v korespondenční volbě hlasovat pod určitým nátlakem nebo pod dozorem jiných osob.
Situace během prezidentských voleb v USA by pro nás měla být varováním, proč nezavádět korespondenční hlasování.
V tomto týdnu se rovněž projednávala novela „mediálních rad“, tedy úpravy volby do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Vláda na to svolala mimořádnou schůzi. Proč je, podle vás, tento celkem marginální problém pro koalici takovou prioritou?
Pětikoalice chce ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, protože ji teď klesají preference, a chce si tak zajistit, aby byl vyvinut přes mediální Rady tlak. Vláda nově navrhuje, aby část radních příště volili i senátoři, a to celou třetinu, přitom to dosud byla doména Poslanecké sněmovny. Senát z hlediska volební účasti má velmi nízkou legitimitu ve srovnání s Poslaneckou sněmovnou, ale pětikoalice má v Senátu většinu. Senátora totiž zvolí třeba jen pár tisíc občanů a Senát už dávno není pojistkou demokracie.
Cíl je jediný – aby vláda pětikoalice měla naprostou kontrolu nad veřejnoprávními médii. V případě změny zákona by si vládní koalice do Rady České televize i do Rady Českého rozhlasu mohla dosadit kompletně sobě nakloněné kandidáty, a to až po ředitele. Přijetím tohoto zákona může dojít k ohrožení nezávislosti médií veřejné služby.
Koncesionářské poplatky platí všichni občané České republiky, kteří mají přijímač. To znamená, že je potřeba v zájmu demokracie, aby Česká televize a Český rozhlas zastupovaly všechny hlavní názorové proudy a redaktoři a vedení veřejnoprávních médií by neměli být pod politickým tlakem.
V tomto týdnu se mimořádnou schůzi podařilo zablokovat, jak chcete jako opozice postupovat dále?
Budeme postupovat jako doposud a udělám vše, aby pětikoalice neovládla Českou televizi a Český rozhlas.
Koalice hrozí, že chce provést změny v jednacím řádu Sněmovny, které by právo poslanců vystupovat na plénu omezily natrvalo. Co hodlá dělat opozice?
Koalice by si hlavně měla uvědomit, že na své změny v jednacím řádu Poslanecké sněmovny může sama doplatit, neboť, jak se říká, všeho do času. Nebo, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Nebude totiž vládnout věčně, pokud si tedy nechce svou neomezenou vládu zajistit korespondenčními hlasy ze zahraničí, když o korespondenční volbu tak strašně usiluje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
jendatir
