Raději s komunisty než s převlékači kabátů, spustil Okamura. A prozradil více

Čekal jste takový úspěch? Tedy že se dostanete po úspěchu v senátních volbách také do sněmovny? A tudíž to, že tedy budete muset odejít ze své nedávno získané senátorské funkce do poslanecké lavice?
Ze zákona jasně vyplývá, že já nemám volbu. V okamžiku, kdy jsem zvolen poslancem, zaniká senátorský mandát.
(Volby senátního obvodu č. 80 ve Zlíně, v kterých bude vybrán nový senátor, se uskuteční 10. a 11. ledna příštího roku, pozn. red.)

Nebylo vám to nakonec přece jen trochu líto?
Já nešel do politiky proto, abych bral nějakou trafiku. Šel jsem do ní s tím, a to jsem řekl i svým voličům před senátorskými volbami, že budu každodenně bojovat za to, abych prosadil program, za který mě zvolili. A to je především program přímé demokracie. Také chci dotáhnout a prosadit to, aby politici byli za svá rozhodnutí odpovědní. Ostatně i proto mimo jiné nyní navrhujeme, aby v příštích obdobích nesli hmotnou zodpovědnost také třeba ministři. Už před volbami do Senátu jsem ve svém obvodě všem lidem říkal – pakliže mě zvolí do Senátu, budu hned kandidovat na prezidenta. Abych získal co největší vliv na prosazení změn. Samozřejmě – když se podíváte na funkci senátora a prezidenta, tak je jasné, která je vlivnější. Pražští novináři se mě pak ani neráčili zeptat a lživě mě pomluvili, že okamžitě prahnu po další funkci. Na Zlínsku, kde jsem se stal senátorem, ty důvody však všichni věděli. Říkal jsem tam lidem ty důvody, proč budu chtít hned kandidovat na nejsilnější pozici, abych mohl mít co nejrychlejší vliv na ty změny. Mým cílem totiž není vysedávat donekonečna v Parlamentu, já se velice dobře živím ve své soukromé sféře, takže pro mě to není žádná odměna tam být. Je to hlavně práce. A je to hodně práce.

Jenže - usiloval jste o to stát se prezidentem, ale nesplnilo se to…
Když mě do prezidentské volby nepustili, tak mně ty návrhy zákonů zůstaly. Jde o novelu zákona o exekutorech, zákona o hmotné a trestní zodpovědnosti politiků, zákon o obecném referendu i odvolatelnosti politiků. Obešel jsem s nimi proto poslance i senátory. S návrhy jsem byl i za předsedou senátorů ČSSD panem Petrem Víchou (protože mají v Senátu většinu a bez jejich odhlasování se nelze se zákonem dostat k poslancům). Musím totiž připomenout to, co někteří občané neví – že samotný senátor nemá možnost navrhnout zákon k projednání do Poslanecké sněmovny a je tedy odkázán pouze na senátní většinu – zda-li ho odsouhlasí. Panu Víchovi jsem ty návrhy tedy dal, on slíbil, že se do měsíce ozve. Přestože je nás tam 81 a potkáváme se tam, neozval se doteď. Ví, že jsem sám. Znamená to tedy, že oni asi přímou demokracii nechtějí. Oni nechtějí, aby občané tady měli konečné slovo. Proto jsem se dostal na jaře před jednoduchou otázku – mám tedy ještě pět let osamoceně bez šance na úspěch předstírat, že něco prosazuji anebo se jít férově zeptat voličů do voleb, zdali si přejí, abych usiloval o ten program ve více lidech v mnohem vlivnější sněmovně?

Osamocený bojovník v Senátu tedy podle všeho rozhodně nebyla Vaše meta?
Ano a voliči dostali za úkol rozhodnout, zda mě jako osamoceného bojovníka za přímou demokracii v Senátu ponechají. Znovu opakuji, že jsem nešel do politiky kvůli nějaké trafice, ale kvůli tomu, abych bojoval za změny. Proto v demokratických volbách voliči hodnotili, zda mě chtějí do Poslanecké sněmovny poslat. A vyhodnotili to jasně. Postupuju tedy tak, jak si voliči přejí. I když jsem šel jsem do voleb s velmi nejistým výsledkem a neměli jsme ve srovnání s jinými stranami na kampaň ani moc peněz, takže nebyla moc vidět. K tomu všemu je třeba konstatovat, že nás některá média úplně sabotovala – třeba TV Nova a MfD. Ta nás úplně vynechávala z čehokoli. Bylo vidět, že jsou spříznění s jinými politickými stranami. Nebyla to tedy tím pádem ani férová kampaň.

Můžete se vyjádřit konkrétněji?
Mladá fronta Dnes třeba dělala před volbami opakovaně profily až osmi stran na celou stránku, na základě jakýchsi průzkumů. Nás totálně vynechali ještě i týden před volbami, tak co si o tom myslet? A TV Nova s námi neudělala ani jednou nějaký profil, přitom jiné strany, které měly i nižší preference, se tam dokonce opakovaly. To o něčem svědčí, minimálně o tom, že některá média nejsou prostě objektivní a nestranná. Výsledek voleb nám ale dal za pravdu a ukázal, jaké byly skutečné preference.

Máte za sebou velmi hektické období řady měsíců – po senátní volební kampani jste rovnou vplul do prezidentské kampaně, později do kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny. Nyní zase běží vyjednávání o vládě, která se Vás také dotýkají. Do toho stále podnikáte, napsal a vydal jste dokonce letos i dvě knížky… Plánujete zvolnit – třeba i v blížícím se adventním čase?
Já 20 let jen pracuju, každý den, i o víkendech a svátcích. Když náhodou nepracuju, jsem z toho nesvůj a skoro traumatizovaný. Práce mě baví, takže mě ani neunavuje. Proto nemám potřebu nějak své zvyky měnit. Ano, věnoval jsem se volební kampani, nyní zase práci na volebním programu. A můžu říct, že zatímco se ostatní strany a politici dohadujou, i když už jsou dva týdny po volbách pryč, my už jsme pět návrhů dali. Jsme připraveni okamžitě pracovat. Naše povolební heslo je: Neřečníme, pracujeme.

Čekala jsem, že to vyslovíte, s tímhle heslem je Vaše hnutí již spojené. Poodhalíte našim čtenářům alespoň trochu blíže to, na čem tedy pracujete a co budete chtít prosadit?
Předkládáme k řešení formou novely zákona o hmotné nouzi například problematiku romských ghett, která způsobují pnutí ve společnosti a kterou se zatím nikdo do detailů nezabýval. Poprvé v historii řešíme našimi návrhy též lichvu v novele zákona o spotřebitelském úvěru, což je palčivý problém společnosti. Máme zpracované i dvě novely zákona o DPH, například to, aby se DPH skutečně platilo až ze zaplacených faktur a ne tak, jak je to nyní, že odvádíte DPH z platby, kterou jste neobdrželi a mnohdy vůbec neobdržíte. Gauner si tak zúčtuje DPH a ještě na vás vydělá, přestože fakturu nezaplatí. A desítky tisíc živnostníků skončily v druhotné platební neschopnosti tím, že musely zaplatit DPH za to, že jim podvodník nezaplatil. Máme to již v paragrafovém znění, připravené předložit sněmovně. Je otázkou, jak se k tomu ostatní strany postaví, ale myslím, že je to férové. Aby lidi platili DPH až z něčeho, co skutečně obdrží. Na druhé straně, pokud je někdo podvodník, tak ať ho stát postihne, odebere mu živnostenské oprávnění nebo ho jinak sankcionuje.

Ví se, že jste měl schůzku s KSČM – zřejmě i kvůli Vámi výše nastoleným tématům. Nebojíte se, že Vám někteří lidé mohou vyčítat spojenectví s touto stranou?
Je to strana zvolená voliči v demokratických volbách, já nejsem ten, kdo by měl někoho kádrovat. Nechci s nimi řešit třídní boj, ani ideologii. A nutno dodat, že jsem při žádném jednání s nimi toto řešit nemusel. Pokud KSČM její voliči dávají důvěru, je to pro mě stejný partner jako jiné strany – my odmítáme to odporné politikaření, cílem Úsvitu je co nejrychleji prosadit změny směrem k přímé demokracii. Osobně musím navíc dodat, že mě ti, co se hlásí ke KSČM, jsou daleko milejší než ti, co mají ohebnou páteř a byli ochotni kvůli prospěchu jen několikrát převléknout kabát. S těmi bych jednal nerad, protože nikdy nemůžu vědět, kdy by ve svém zájmu byli schopni mi vrazit, obrazně řečeno, kudlu do zad. Navíc předseda KSČM Vojtěch Filip je velmi zdatný a zkušený právník, který dokáže poukázat i na některé technické či odborné nedostatky například i v těch návrzích zákonů – takže je jednání přínosné.