Šéf Slovenské národní strany Danko řekl na adresu vaší firmy, že „nesnáší žluté vlaky, protože nejsou slovenské“. Setkal jste se už v podnikání s takovým projevem nacionalismu?
Na Slovensku mnohokrát, například v boji o linku Bratislava – Nitra primátor Nitry řekl, že tam nemáme „čo hľadať“ a ať se vrátíme do Čech. Spousta slovenských politiků si myslí, že nepřátelstvím k cizincům získají přízeň voličů. Na druhou stranu Slovenská národní strana v minulosti živila mnohem nebezpečnější nacionalismus, a to protimaďarský. U nás se uplatňuje spíš protimuslimský nacionalismus, který podle mě není tak nebezpečný jako protimaďarský na Slovensku, nejhorší totiž je, když nacionalismus míří proti občanům vlastní země.
Vy jste Andreji Dankovi vzkázal, že „by měl usilovat o to, aby Slovensko vystoupilo z Evropské unie a připojilo se k Rusku“. Mnozí lidé ale takovou představu neberou jako vtip a o odchodu z Evropské unie se debatuje velmi vážně…
I kdyby se Evropská unie rozpadla, pořád tady zůstanou evropské principy, jako je volná soutěž a podobně, a nehrozil by návrat k centrálnímu řízení hospodářství, jako to funguje v Rusku, kde pokud se nedomluvíte s Putinem, nic není. Slovensko tak trochu funguje také – jen to tam vypadá tak, že pokud se nedomluvíte s lokálním politikem, začne vám házet klacky pod nohy a nepomohou vám ani soudy. To se může změnit jen změnou politické garnitury. Pravice je pro Slovensko zvlášť důležitá, protože během své krátké vlády stačila nastavit řadu dobrých protikorupčních zákonů. Andreji Babišovi a Bohuslavu Sobotkovi se podařil prosadit registr smluv po dvou letech, zato když na Slovensku vládla Iveta Radičová, trvalo to dva týdny.
Kdybych se na Slovensku dnes stal premiérem, řešil bych hlavní problém, který je v tom, že je to velice „nízkonákladová“ země – ne ale v pozitivním smyslu. Na Slovensku vidíte ve školách, na úřadech a v nemocnicích, že se tam dvacet let nic nezměnilo, a nejde ale jen o vzhled budov, ale i o platy lidí, kteří tam pracují. To je sice pro Česko dobré, protože Slovensko slouží jako jakási zásobárna kvalifikovaných lidí, kteří nemají problém pracovat u nás a posilují naši ekonomiku. Pro Slovensko je to ale zdrcující. Jediný způsob, jak získat prostředky, je začít měnit zákony o zadávání veřejných zakázek a omezit korupci. Slovenská obdoba českého ÚOHS totiž nefunguje, na Slovensku se zakázka připraví pro jedinou firmu, a i když se objeví firma, která má odvahu, aby se odvolala, úřad to „zamázne“. Český ÚOHS proti tomu funguje velmi dobře.
Na jaře jste říkal, že se klidně zapojíte do kampaně proti Michalu Haškovi, protože si myslíte, že není dobrý člověk. Hašek na podzim kandiduje na hejtmana a má velké šance. Nezměnil jste názor?
Lidé se nemění, Michal Hašek možná mohl být dobrým hejtmanem, ale určitě není dobrý člověk. Nejsem sice příznivcem pana Sobotky, ale jsou věci, za které si ho vážím, třeba za jeho postoj k imigrační krizi. Myslím, že Sobotka by možná rád obětoval úspěch v Jihomoravském kraji, kdyby to znamenalo, že se zbaví Haška. Jestli bude pan Babiš potřebovat pomoc s kampaní jeho kandidáta Šimka a budu vědět, že je to dobrý člověk, rád pomohu.
Situace v Evropě ve věci imigrantů se začíná vyhrocovat – zatím jen v Řecku, na řecko-makedonské hranici a částečně v Rakousku a Bavorsku, které hovoří o přivírání hranic. Slýcháme o humanitární katastrofě, ale i o bezpečnostních hrozbách ze strany migrantů, mezi kterými mohou být vycvičení vojáci či teroristé. Co v celé věci spatřujete vy?
To je problém celé Evropské unie a problém socialismu ve smyslu neschopnosti rychle jednat. Se společným postupem musejí souhlasit všichni členové EU, ale závisí to i na pomalých a neschopných úřednících. Byla by škoda, kdyby Schengen padl, když se to ale stane, nedá se nic dělat, důležité však je, aby politici v České republice nezneužívali protiimigrační témata, protože se tím ocitáme na okraji Evropy jako náckové a rasisté. Je to navíc problém, který se Česka netýká, a jestli sem někdy nějakých šest tisíc lidí bude muset přijít, je to tak malý počet, že se zde rozplynou.
V Evropě sílí euroskeptické hlasy a je tomu tak i u nás. Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se ,,kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu EU mluví?
My jako Češi jdeme vždy tak trochu proti proudu, Evropská unie je ale pro nás životně důležitá, a pokud bychom měli něco kritizovat a vymezovat se vůči tomu, je to fungování Evropské komise, která je nefunkčním a neefektivním orgánem. Povoluje nám utrácet a neúčelně čerpat dotace z peněz německých daňových poplatníků. Pokud by se to zlepšilo, zlepšila by se celá ekonomika Unie. Jestliže se tady třetina evropských peněz utrácí za předražené nebo zbytečné projekty, nemá to efekt. V tom je Evropská komise škodlivá, všechny východní země mají velkou míru korupce, a díky tomu se ty peníze mnohem snáze rozkrádají.
A co geopolitické hledisko?
Největší záruka pro trvalý mír je propojení ekonomik, a z toho plyne, že čím větší byznys zde budou Rusové mít, tím lépe. Pokud existuje propojení ekonomiky, znamená to ochranu proti globálním válkám. A je také důležité, že ve chvíli, kdyby někoho v Rusku napadlo nějaké agresivní řešení, je zde NATO, které představuje velkou sílu, díky tomu se můžeme cítit bezpečně.
V Sýrii bylo dojednáno příměří, kterému nikdo příliš nevěří. Západ obviňuje Rusko z brutálního postupu majícího za cíl udržet za každou cenu u moci Bašára Asada. Rusko zase obviňuje Turecko z podpory Islámského státu a naznačuje, že by Západ, Turecko a Saúdská Arábie v rámci „plánu B“ mohly obsadit části Sýrie. Kde je podle vás budoucnost válkou ničené Sýrie?
Je třeba, aby mocnosti udělaly kompromis v tom, že ruské základny v Sýrii zůstanou natrvalo, že se překreslí mapa a vzniknou nové státy – jak sunnitské, šíitské a kurdské, které dostanou svou autonomii. I v Jugoslávii tak vznikly nové státy a bylo to jediné řešení konfliktu.
Psali jsme:
Do Evropy loni přišlo 1,7 milionu migrantů. Jakou vidíte možnost jejich integrace a zapojení do pracovního trhu?
Jsem přesvědčen, že Německo ví, co dělá. Důvod, proč tak otevřelo dveře, není čistě humanitární, ale Němci vědí, že potřebují pro růst ekonomiky lidi. A já věřím, že je naučí německy a že uprchlíci budou chtít pracovat. V Česku lidé za minimální mzdu moc ochotni pracovat nejsou, jsou negativní vůči takové práci, ale cizinec je za ty peníze vděčný a pracuje rád. Než jsem založil Student agency, pracoval jsem ve Velké Británii, dělal jsem šestnáct hodin denně, samozřejmě načerno a u dvou zaměstnavatelů za 2,5 libry na hodinu a byl jsem mimořádně šťastný, že takovou práci mám. I Česko potřebuje kvalifikované, ale i nekvalifikované lidi a je na zaměstnavatelích, aby ty lidi naučili pracovat.
Jaké ekonomické recepty nyní podle vás potřebuje vyspělý svět? Novátorsky levicové koncepce mluví o nepodmíněném základním příjmu, zdanění neproduktivního kapitálu, zdanění vyšších příjmů…
Se sociálním státem je třeba zacházet opatrně, základní pravidlo je, že je nutné vždy ověřit, zda opatření povede k tomu, aby lidé chtěli pracovat. Rozevírání nůžek mezi dávkami a minimální mzdou je dobré, přidal bych na mzdě a ubral na dávkách. Zvyšování minimální mzdy je totiž cesta, která bude motivovat k práci. Pokud jde o nárokový příjem bez podmínek, jakákoli forma socialismu je nebezpečná. Samozřejmě je nutné se postarat o nemocné, invalidy a staré, ale pro ostatní je strašně důležitá motivace. Každý je přitom od přírody lenivý, a pokud bude někdo dávat kapesné, každý rád zůstane doma a bude se jen poflakovat. Budeme ležet na gauči, koukat na televizi a zvykneme si.
Množí se varování před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England Lord Mervyn King například uvádí, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje Krizi s velkým K, běžně se používá termín „dokonalá bouře“. Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou prý přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu?
Slyším ze všech stran, že ve třetím kvartálu „to přijde“, nikdo ale přesně neví co, „něco“ ale má přijít. Myslím, že je to spíš jen opatrnost, ale možná jen kvůli tomu se nakonec ekonomika může zpomalit a „přidřít se“. Když bude Česká republika dobře vedená, bude mít výhodu vůči západním zemím v tom, že je tady levnější pracovní síla. Musí ale fungovat vláda, která musí investovat zejména do technického vzdělání, aby generace, která přijde na pracovní trh za deset let, byla přizpůsobena požadavkům doby.
Prezident Zeman ohlásil kandidaturu na další funkční období. Jaká je to pro vás zpráva?
Slováci mají Fica, my máme Zemana, není to šťastné vzhledem k tomu, že nám Zeman dělá celoevropskou ostudu. Nemyslím, že sám má strach z imigrantů, jen toho využívá pro svou politiku. Na Slovensku ale před volbami tato politika přestala fungovat a věřím, že to tak bude i u nás. Když dnes Zeman nemá protikandidáta, je populární, protože říká to, co lidé chtějí slyšet. Ve chvíli, kdy se na scéně objeví nějaký moudrý člověk, třeba filozof, který Zemanovi bude seriózně oponovat, lidé mu dají hlas.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
