Ransdorf: Havel je jedním z největších národních škůdců. Adamec mi řekl, že Gorbačov mu volal, aby dosadil Havla za prezidenta

22.10.2014 4:43

25 LET OD LISTOPADU 89 Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf řekl, že mu již nežijící bývalý ministerský předseda Adamec vykládal, jak za ním zašel tehdejší sovětský velvyslanec Lomakin a žádal ho, aby Adamec zařídil to, že prezidentem republiky bude Václav Havel. Když to Adamec odmítl, tak mu to druhý den sdělil Michail Gorbačov telefonicky. Listopad byl podle něj dojednaným předáním moci. Havla považuje za jednoho z největších národních škůdců.

Ransdorf: Havel je jedním z největších národních škůdců. Adamec mi řekl, že Gorbačov mu volal, aby dosadil Havla za prezidenta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloslav Ransdorf

Jak hodnotíte 17. listopad s odstupem 25 let?

Zmínil bych dvě věci. Zaprvé byl to dojednaný převrat, dojednané předání moci. Zadruhé byla to šance, která nebyla využita. Šance k přechodu k občanské společnosti. Tu šanci jsme bohužel promarnili.

Jan Urban, Martin Bursík, Miroslava Němcová, Ivan Langer, Štěpán Kotrba, Karel Janeček, Miroslav Kalousek, Jan Graubner, Václav Žák, Petr Hampl, Karel Hvížďala či Hana Marvanová. I ti přispěli do seriálu ParlamentníchListů.cz, ve kterém osobnosti politického a společenského života bilancují dobu po listopadu '89. Kompletní seznam najdete ZDE.

Můžete rozvést tu myšlenku, že to byl domluvený převrat? Domluvený mezi kým?

Proběhlo to v rámci těch změn ve východní Evropě, v sovětském bloku. Já si vzpomínám, že mi dnes již nežijící bývalý ministerský předseda Adamec vykládal, jak za ním zašel tehdejší sovětský velvyslanec Lomakin a žádal ho, aby Adamec zařídil to, že prezidentem republiky bude Václav Havel. Když to Adamec odmítl, tak mu to druhý den sdělil Michail Gorbačov telefonicky. To je jeden ze signálů, který ukazuje, jak to tehdy bylo. Byla to dohoda americké a sovětské reprezentace. Čili žádné hrdinné vzepětí disidentů a studentů.

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66313 lidí

Jaká přinesl listopad a změna režimu pozitiva?

Mezi pozitiva patří, že máme pluralitní společnost. Že tu je ekonomická, kulturní i politická pluralita.

A jaká negativa?

Přechod k občanské společnosti byl doprovázen obrovskými náklady. V průběhu privatizace byla rozkradena asi třetina národního majetku. Některé obory zmizely. Třeba letecký průmysl je totálně v troskách. Řada velkých výrobních kapacit zmizela a samozřejmě jestliže jsme v minulosti mohli vyvážet velké investiční celky, tak dnes je to možné jen velice těžko či téměř nemožné.

Anketa

Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?

hlasovalo: 107657 lidí

Proč podle vás padnul „komunistický“ systém, přesněji řečeno reálný socialismus? Už jste naznačil tu dohodu. Ale jestli se ten režim nevyčerpal i sám...

Režim padl hlavně proto, že tam nebyla vůle k politickým reformám. Když už to bylo připravené a mělo v květnu dojít ke změnám na sjezdu KSČ, mělo dojít k prvním velkým změnám v prosinci roku 1989, tak už bylo pozdě. Společnost byla unavená, nevěřila tomu, že se něco rozumného stane a otevřela se šance pro jiné řešení.

Po mém soudu tam dlouhou dobu byl velký manévrovací prostor, který ale tehdejší politická reprezentace nevyužila, mimo jiné proto, že režim byl spojením silného centralismu a velice slabého centra. To centrum se stalo reprezentací jednotlivých složek byrokracie: hospodářské, státní, vojenské, bezpečnostní, stranické. Nebylo jednotné a silné vedení, zatímco jakýsi centralismus byl. Čili nebyla vůle prosadit rozumnou a ucelenou koncepci.

Já jsem ale například pracoval v Prognostickém ústavu a domnívám se, že koncepce ekonomické reformy, která byla k dispozici, tam byla mnohem lepší než to, s čím přišel Klaus. Klaus své názory odvodil od toho, co se po něm chtělo. Ještě v únoru 1990 říkal, že je nutné udržet určitou posloupnost kroků, gradualistický scénář, protože je nutné zachovat důvěryhodnost reforem. Ale najednou se z něj stal stoupenec šokové terapie. Takže je vidět, že ta objednávka přišla z venku.

Není ale je u Klause třeba ocenit tu snahu o Českou cestu, aby se majetek privatizoval do českých rukou, aby zde byli silní čeští podnikatelé? Jestli nebyl problém v tom, co udělala ČNB zvýšením úrokových sazeb i tím, kam Klause tlačili koaliční partneři? Nebyla správná snaha o silný český kapitál oproti nadnárodním korporacím?

O co v reálu šlo. V Hospodářských novinách z 8. března 2013 vyšel rozhovor s Janem Stráským. Ten rozhovor bohužel unikl pozornosti. Asi jsem byl jediný politik, který na něj upozornil. Stráský v něm řekl, že šlo o to nechat některé lidi zbohatnout a že tomu se přizpůsobil ten scénář. Nebyl tady domácí kapitál, takže museli do hry zatáhnout banky s vědomím, že některé úvěry se zaplatí a jiné ne. Vlastně od počátku to v podstatě byl podvod a byla to rozkrádačka. To Stráský řekl naprosto jasně a natvrdo. Je to opravdu šokující.

Jaká byla ale jiná cesta? Jinak by to přece zprivatizovaly čistě zahraniční investoři, když tu nebyl český kapitál...

Především se to vůbec nemuselo dělat. Podívejte se na Slovinsko, kde Janez Drnovšek v zemi, která ztratila jugoslávský trh, v zemi, která byla daleko menší než naše a měla menší zdroje, zvolil gradualistický scénář, kdy se postupně spojovaly fungující segmenty trhu. Odmítnul šokovou terapii a masovou privatizaci. A Slovinsko je nejúspěšnější země v bloku zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy.

Zmínil jste Václava Havla. Jak vnímáte jeho roli?

Václav Havel je podle mě jedním z největších národních škůdců. Je to člověk, kterému se vytvořila legenda a obrovský mýtus. Konec konců to Klaus řekl v jedné knize rozhovorů, že tu byla poptávka po hrdinovi boje proti komunismu, a tak se vlastně tato legenda vytvořila. Těch pozitivních skutků, které Havel udělal, je velmi málo. Podílel se na rozpadu našeho státu, na tom, že řada věcí přestala fungovat. Myslím si, že pohled historiků na něj s určitým odstupem bude velmi negativní.

Třetí významnou polistopadovou osobností je Miloš Zeman. Jak hodnotíte jeho?

Miloš Zeman je člověk, který bere lidi jako spotřební materiál. Je velmi dobrým řečníkem. Umí dělat překvapivé a nečekané kroky, ale mnoho pozitivního pro tuto zemi neudělal. Nárokoval si zásluhy, že vyvedl Českou republiku z ekonomické krize. To byla spíš jeho interpretace určitých ekonomických dat než realita. Podívejme se například na to, co udělal s bankami. Dnes tu nezůstala žádná silná česká banka v českých rukách. Během evropské finanční krize jednou ze slabin České republiky jsou zahraniční matky českých bank. Osobně jsem ho volil jako menší zlo, protože představa, že na Hradě bude sedět Karel Schwarzenberg pro mě byla nepřijatelná. Takže jsem dal hlas Miloši Zemanovi.

Mají se dnes lidé lépe než před listopadem ´89?

Většina lidí ne, zejména v pohraničních regionech. Ale samozřejmě je tu skupina, která na těch změnách zbohatla.

Někteří lidé u nás říkají, že Putin je kábegák a komunista, že nám z Ruska přichází ohrožení demokracie, že hrozí návrat komunismu ze strany Putina a obnovení Sovětského svazu a sovětského bloku. Jak se díváte na tyto názory?

Putin sám výslovně odmítnul myšlenku obnovení Sovětského svazu, i když osobně litoval rozpadu Sovětského svazu a označil to za jednu z největších geopolitických tragédií 20. století. Samozřejmě každá velmoc se snaží rozšířit svou sféru vlivu, ale myslím si, že Rusko není v tomto směru rozhodně agresivnější než Spojené státy. Ruská federace ani takové možnosti, jaké měl Sovětský svaz nemá. Je nesmysl, že by hrozil návrat toho zřízení, které tady bylo, i obnovení Sovětského svazu a jeho vstup do střední Evropy. To je nesmysl. Rusko sleduje své zájmy, snaží se rozšířit sféru svého vlivu. Využívá prostředků, které má. Ale není v tomto směru nijak výjimečné.

Podobně, jako se varuje před Putinem, tak někteří, například Miroslav Kalousek, varují před Babišem, že je to prý estébák a ve spojení s Babišem varují před návratem komunismu, před návratem estébáků...

Tato věc bývá lidmi typu Kalouska přeceňována a nemyslím si, že Andrej Babiš byl nějaký estébák. Měl určitou hospodářskou pozici a v důsledku toho musel být v kontaktu s těmi příslušnými orgány. Teprve se ukáže, zda Andrej Babiš využije šanci, kterou má. Osobně si myslím, že spíš ne. To ukáže čas. Kalouskovy výroky jsou v tomto směru naprosto účelové a zbytečné.

Řekl jste, že 17. listopad přinesl pozitiva z hlediska pluralismu, případně občanských svobod. Dnes se ale objevují varovné hlasy, že občanské svobody se znovu omezují, že se objevuje špiclování ze strany státu, kamery, odposlechy – víme, co dělala americká NSA, že stát leze lidem do soukromí. Mluví se také o takzvaném Novém světovém řádu. Nehrozí ztráta svobod?

V tom máte naprostou pravdu. Řada lidí mluví o „the end of the privacy“, tedy konci soukromé sféry. Soukromá sféra a její autonomie byl základ rozvoje západní civilizace. Dnes ten zásah do soukromí je dlouhodobý, masivní a velmi hluboký. V Evropském parlamentu se zabýváme například ochranou osobních dat, ale myslím si že v míře, která není dostatečná.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Luděk Niedermayer: Aby se kolem našich lodí topili lidé a my jim nepomohli? To je proti našim hodnotám

7:14 Luděk Niedermayer: Aby se kolem našich lodí topili lidé a my jim nepomohli? To je proti našim hodnotám

ROZHOVOR Společnost v Německu podle europoslance Luďka Niedermayera chápe, že stejně jako když u nás…