Řecko se prý klidně může stát druhou Libyí. Ekonom ukazuje cestu ke "zhroucenému státu", a vůbec to není sci-fi

04.07.2015 16:07

ROZHOVOR „Nová drachma problémy Řecka nemůže vyřešit. Pokud by šel vývoj tímto směrem, pak můžeme očekávat na mapě Evropy v dohledné době další zhroucený stát,“ sděluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz makroekonom Jiří Šteg, člen sboru poradců Initiative for Equality. „Pro eurozónu by setrvání Řecka problémem nebylo za předpokladu, že nebudou zapomenuty takové evropské hodnoty jako demokracie, solidarita a soudržnost,“ doplnil. 

Řecko se prý klidně může stát druhou Libyí. Ekonom ukazuje cestu ke "zhroucenému státu", a vůbec to není sci-fi
Foto: Neoskosmos.com
Popisek: Řecko zažívá sérii stávek a protestů

Objevují se názory, které považují jednání EU s Řeckem za cílené ubližování levicové vládě. Třeba ekonomka Ilona Švihlíková prohlásila, že berou Syrizu jako nákazu, kterou je třeba vyříznout. Protože kdyby Syriza uspěla, mohly by narůst preference třeba španělskému Podemosu. A že jde tedy hlavně o politický spor. Jak vy to vidíte?

Nevím, jestli ubližování vystihuje přesně podstatu současného dění. Syriza je relativně nový fenomén na politické mapě EU, fenomén pro mnohé nežádoucí. Už její nálepkování jako extremistické strany signalizuje buď politickou negramotnost těch, kteří toto označení používají, nebo jejich zlý úmysl. Podemos vyrůstá z poněkud jiných kořenů, je jinak organizován a koneckonců situace Španělska je dramatická v jiném smyslu než v Řecku.

Vzestup těchto stran je však signálem, že občané volí nové strany, které dokážou srozumitelně a přesně identifikovat a pojmenovat příčiny problémů, jimiž dané země žijí, a načrtnout řešení voličům blízká. Evropský politický establishment s touto situací není spokojen a nevyloučil bych, že jedním z důvodů tvrdého postoje vyjednávačů Trojky a EU je i tento moment.

Je pro Řecko lepší, aby zůstalo v eurozóně, nebo je pro něj výhodnější vrátit se ke své měně? A co je vhodnější pro eurozónu a EU?

Nová drachma problémy Řecka nemůže vyřešit. Pokud by šel vývoj tímto směrem, pak můžeme očekávat na mapě Evropy v dohledné době další zhroucený stát. Pro eurozónu by setrvání Řecka problémem nebylo za předpokladu, že nebudou zapomenuty takové evropské hodnoty jako demokracie, solidarita a soudržnost. Řecko se bez pomoci EU z problémů nevymaní.

Nejvhodnější pomocí by byly odklad splátek, restrukturalizace dluhů, moratorium na úročení a podpora investic v Řecku. Obávám se však, že k tomu v současné době není politická vůle. Paradoxně tak drží Řecko aktuálně nad vodou ECB, tedy orgán, od kterého to lze očekávat nejméně. Pro EU by mohlo být riziko eventuální „ztráty Řecka“ začátkem konce.

Je celé řecké trápení i krizí eurozóny a EU? Německá kancléřka Merkelová mluvila dokonce o hrozbě konce Evropské unie. Je to opravdu tak vážné?

EU bezpochyby v současné podobě není konsolidovaná, prožívá krizi legitimity a kompetence a není v současné podobě schopna řešit v tom nejlepším smyslu pragmaticky problémy, které vytváří současný globální svět. Stačí se podívat na podíl EU na ukrajinském vývoji nebo světopořádkové pseudointegrační ambice experimentu TTIP nebo neoliberálně koncipovaný projekt EFSI. To je podstatné ohrožení EU. Takzvaná řecká krize je tragická pro Řecko.

Pokud špičky EU budou po dlouholeté ignoranci hospodářské politiky a základních principů její tvorby pouze extendovat nesmyslnou politiku austerity vůči svým členům, pak se může stát začátkem tragédie EU. Přepjatá vyhlášení kancléřky Merkelové nemohou zakrýt fakt, že významná část pohledávek za Řeckem byla převzata státy od (nejen německých) soukromých bank.

Tím se z ekonomického problému stal problém politický, se kterým si nikdo ze špiček EU neumí poradit. Ostatně celý jeho dluh tvoří necelá tři procenta HDP EU, z makroekonomického hlediska je to tedy poměrně malý problém, který lze řešit vhodnou restrukturalizací a hospodářskou politikou, pro kterou však neexistují v EU institucionální nástroje a možná ani chuť a připravenost. Ano, situace v EU je vážná, nikoliv však kvůli Řecku.

Je možné představit si další podobnou finanční krizi tohoto typu v Evropě? 

V Evropě je řada zemí, které zažívají různá napětí. Nezaměstnanost, strukturální nerovnováhy, šedá ekonomika, nízká životní úroveň, národnostní tlaky, sociální inkoheze, demografický vývoj, působení globálních firem, privatizace veřejných služeb a řada dalších faktorů vytvářejí v mnoha zemích nestabilní mix, který se může poměrně rychle přetavit v krizi viditelnou především ve financích.

Nezapomeňme tedy, že to, co nazýváme finanční krizí, je obvykle pouze vyústěním souběhu mnoha podceňovaných respektive opomíjených faktorů hospodářské politiky a politiky státu či nadstátního útvaru jako celku. Ať jsou hráči takzvaných finančních trhů jakkoliv mocní, výkonní a bezskrupulózní, nemohou sami vyvolávat kolapsy států a regionů. Prozatím...


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

13:41 „Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

VIDLÁKŮV TÝDEN Že v preferencích stoupají ti, kteří objeli s protivládními akcemi republiku? „Konečn…