Objevují se názory, které považují jednání EU s Řeckem za cílené ubližování levicové vládě. Třeba ekonomka Ilona Švihlíková prohlásila, že berou Syrizu jako nákazu, kterou je třeba vyříznout. Protože kdyby Syriza uspěla, mohly by narůst preference třeba španělskému Podemosu. A že jde tedy hlavně o politický spor. Jak vy to vidíte?
Nevím, jestli ubližování vystihuje přesně podstatu současného dění. Syriza je relativně nový fenomén na politické mapě EU, fenomén pro mnohé nežádoucí. Už její nálepkování jako extremistické strany signalizuje buď politickou negramotnost těch, kteří toto označení používají, nebo jejich zlý úmysl. Podemos vyrůstá z poněkud jiných kořenů, je jinak organizován a koneckonců situace Španělska je dramatická v jiném smyslu než v Řecku.
Vzestup těchto stran je však signálem, že občané volí nové strany, které dokážou srozumitelně a přesně identifikovat a pojmenovat příčiny problémů, jimiž dané země žijí, a načrtnout řešení voličům blízká. Evropský politický establishment s touto situací není spokojen a nevyloučil bych, že jedním z důvodů tvrdého postoje vyjednávačů Trojky a EU je i tento moment.
Je pro Řecko lepší, aby zůstalo v eurozóně, nebo je pro něj výhodnější vrátit se ke své měně? A co je vhodnější pro eurozónu a EU?
Nová drachma problémy Řecka nemůže vyřešit. Pokud by šel vývoj tímto směrem, pak můžeme očekávat na mapě Evropy v dohledné době další zhroucený stát. Pro eurozónu by setrvání Řecka problémem nebylo za předpokladu, že nebudou zapomenuty takové evropské hodnoty jako demokracie, solidarita a soudržnost. Řecko se bez pomoci EU z problémů nevymaní.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban