Rizika: Eurozóna, obchodní válka, brexit. Ale i české mzdy. Vladimír Dlouhý říká, na co si dát pozor

11.01.2020 20:35 | Zprávy

ROZHOVOR „Odboráři se vlamují do otevřených dveří,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky, k tlakům odborů, které požadují na letošek růst mezd o 6-7 %. Podle prognózy Hospodářské komory totiž platy i bez požadavků odborářů letos porostou o 6,2 %. Dlouhý ovšem souhlasí, že některé složky veřejného sektoru jsou podhodnocené, jedná se zejména o armádu, školství a sociální služby. V jiných odvětvích ale dochází k tomu, že jsou státní platy vyšší než ty soukromé, což, jak Dlouhý podotýká, není ve vyspělých zemích obvyklé. A dodává, že mzdy rostou mnohem rychleji než skutečná produktivita, což může již brzy vést k problémům. Rizik je ale více. „Mezi zahraniční rizika směrem dolů patří vývoj v eurozóně, obchodní války nebo brexit,“ říká Vladimír Dlouhý.

Rizika: Eurozóna, obchodní válka, brexit. Ale i české mzdy. Vladimír Dlouhý říká, na co si dát pozor
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vladimír Dlouhý

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula varoval, že pokud v roce 2020 nebude pokračovat růst mezd v obdobném tempu jako doposud, může to ohrozit ekonomiku. Sdílíte tyto obavy?

Je to přesně naopak. Podle Hospodářské komory má potenciál ohrozit českou ekonomiku zaslepený tlak odborů na umělé a plošné navyšování mezd, ať již v podobě přidávání ve veřejné sféře, nebo formou zvyšování minimální mzdy, a tím i na ni navázaných zaručených mezd. Pokud za růstem mezd budou stát výhradně tržní faktory, česká ekonomika se s tím přirozeně vypořádá.

Je reálné, aby letos mzdy rostly o 6-7 %, jak požadují odboráři?

Ano, podle poslední prognózy Hospodářské komory budou nominální mzdy růst tempem 6,2 %. Odboráři se tak vlamují do otevřených dveří. V letošním roce se ale růst mezd nebude týkat v podstatě všech firem, jak jsme to viděli např. v roce 2018. Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími, regiony i pozicemi se dále prohloubí. Místy bude docházet k propouštění i k bankrotům, na druhé straně ale v některých oborech a firmách bude růst mezd zaměstnanců vysoko nad průměrem. O to více nebezpečné je pro firmy plošné zvyšování bez ohledu na konkrétní situaci firmy tak, jak tlačí odbory a vláda.

Středula argumentuje tím, že spotřeba obyvatel dnes tvoří více než polovinu HDP. Můžeme tedy roztáčet kola ekonomiky zvýšenou spotřebou? Co by měl stát udělat?

Klasický multiplikační dopad z vyšší spotřeby na celkový růst může mírně krátkodobě fungovat. Ze středně a dlouhodobého hlediska však především záleží na tom, z jakého zdroje je spotřeba financována, zda jsou za ní úspěšné hospodářské výsledky firem a dobré rozpočtové hospodaření státu, anebo jen zadlužení firem či státu. Sám stát by měl především zlepšovat podnikatelské prostředí v ČR a fungovat jako odpovědný hospodář. Tím může stát přispívat k optimismu firem, který se následně propisuje do vyšších mezd jejich zaměstnanců.

Dobrým nástrojem, který by mohl stimulovat spotřebu rodin živnostníků, může být třeba rozumně nastavená jedna paušální daň. Zdá se, že vláda přece jen vyslyšela volání Hospodářské komory a požadavky malých i větších pravicových stran a konečně přichází s příslušnou novelou. Aby však zjednodušené placení daně a pojistného přineslo viditelnější ekonomický efekt, musela by být jedna paušální daň otevřena širokému okruhu živnostníků a malých podnikatelů. Dosavadní informace o návrhu ministryně financí ale vyvolávají dojem, že cílí jen na lidi, kteří si drobnou vedlejší aktivitou pouze přivydělávají.

Růst mezd často táhne veřejný sektor. Mělo by to tak být?

Hospodářská komora souhlasí s tím, že některé oblasti veřejného sektoru jsou materiálně i personálně podhodnocené - např. armáda, sociální služby, školství. Souhlasíme také s tím, aby bylo skutečně kvalitním a kvalifikovaným úředníkům přidáno. Klidně i o desítky tisíc korun. To se ale neslučuje s plošným zvyšováním platů.

Platy ve veřejném sektoru by se měly inspirovat mzdami v soukromém sektoru, ale ne jen dynamikou růstu, ale také například měřením kvality, produktivity a z toho plynoucími důsledky pro zaměstnance.

Navyšování platů by mělo mít přímou souvislost jak s individuálním výkonem každého zaměstnance, tak i výkonem konkrétního úseku státní správy. I ve veřejném sektoru je třeba se zabývat efektivitou a produktivitou práce a hledat způsoby jejího měření a od toho odvislého odměňování. A hlavně – ve vyspělých tržních ekonomikách je neobvyklé, když platy ve veřejném sektoru jsou vyšší než mzdy v sektoru soukromém.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

Pane Fialo

jaký máte skutečný důvod k podporování Ukrajiny v tak obrovském rozsahu. Jsme malý stát , který má velké ekonomické problémy , není na důchody , zaostává zdravotnictví, školství, jsou problémy ve vězeňství a spousta dalších problémů . Na nic nejsou peníze , ale odkud se berou peníze na podporu Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Třikrát snížit cenu energií. Přikázali emise, mohou i toto. Bývalý diplomat Sechter k EU

4:44 Třikrát snížit cenu energií. Přikázali emise, mohou i toto. Bývalý diplomat Sechter k EU

„Evropská rada by měla přijmout cíl do roku 2030 třikrát snížit ceny energií. Když mohla přijmout cí…