Říkáte, že evropské dotace jsou jed, ale pro města a obce je to spíše požehnání…
Ano, to je dvojí možný pohled na evropské dotace. Z hlediska země jako celku jsou jakýmsi „sladkým jedem“, zřejmě zkreslují cenové relace, ovlivňují alokaci zdrojů a je otázkou, zda správným způsobem, nesporně jsou potencionálním rizikem korupce. Z hlediska celku, řekněme České republiky, jsou tedy takovým milým, příjemným jedem, na jedné straně dostáváme z Bruselu takzvaně více, na druhé straně musíme do Bruselu také něco platit. Nevíme pak, co jsme si zaplatili sami a co nám zaplatil někdo jiný. Ovšem administrace dotací také něco stojí. A živí určitý počet lidí. Z pohledu města se snažíme mít připraveny zásoby investičních projektů, vědět, co jsou naše priority. Nicméně, je-li, či není-li dotace, je pro nás samozřejmě důležité; projekt, který může být dotačně podpořen, získává prioritu. To, co dnes můžeme udělat s dotací, nechceme za dva roky dělat bez dotace.
Myslíte si, že by se stát mohl obejít bez evropských dotací? Nebo že nám EU vyhrožuje, že je nám sebere, nebo poníží část dotací, když budeme „zlobivé dítko“, třeba v případě přijímání migrantů?
Stát by se neměl obejít bez celoevropské spolupráce. A bez dotací? Svého času jsme se bez nich obešli a jednoho dne se bez nich budeme muset také obejít. Pokud budeme jako stát, města i občané hospodařit rozumným způsobem, tak si musíme poradit s každou jednotlivou situací. To, co vidím jako problém, je, že dochází k určitému zkreslení cenových relací. Protože různé subjekty různým způsobem reagují na to, když ví, že jsou na projektu s dotací. A to se netýká jenom státu, ale podle mého názoru i soukromé sféry.
Tím chcete říci, že jsou to ty různé agentury a další, kteří se nabalují na jednotlivé dotace a živí se z toho? A samozřejmě i ten začarovaný kruh u bank, které půjčují?
Víte, já jsem představitel města, které se snaží dotací využít. Takže musím být opatrný i ve svých vyjádřeních.
Nicméně nastává čas, kdy z Unie „poteče“ méně peněz už proto, že jsme tam již nějakou dobu a jsou státy, které peníze na projekty potřebují více. Zvykáme si na to? Až přijde čas a bude toho méně z logických důvodů, jak jsem již řekl, nikoliv z restriktivních…
To je problém, který by zajímal i mne. Jak se popereme jako země s vlivy přicházejícími zvenku. Víte, že nedávno ukončila Česká národní banka tzv. „závazek ve vztahu ke koruně“. Bylo by zajímavé porovnat, s jakými předpoklady a zdůvodněním se do tohoto závazku šlo, jaká byla skutečná realizace a jaké důvody jsou k ukončení. ČNB samozřejmě zdůrazňuje, že byla podpořena česká ekonomika, exportéři. Když to vezmete z druhé strany, tak to znamenalo po určitou dobu změkčení prostředí pro naše exportéry. A je otázka, jestliže bylo to prostředí „změkčené“, zda byl i dostatečný tlak na to, aby naši exportéři inovovali, aby přicházeli s novými podněty a řekli třeba – inovace, to je naše mantra, budeme se snažit prostřednictvím inovací zlepšovat produktivitu své činnosti. To myslím, že nebylo. Pamatuji si začátek devadesátých let, kdy se Václav Klaus, pan Kočárník a další začali starat o českou ekonomiku – tehdy neustále docházelo ke zpevnění české koruny. Byl to de facto tlak na českou ekonomiku, aby se nějakým způsobem proměňovala k dobrému, k větší konkurenceschopnosti. Toto je přece pravý opak.
Říká se, že jestliže jsou „zdravá“ města, je „zdravý“ i stát. Vy hospodaříte dobře, ale ne, bohužel, u všech to tak je. Je těžké ustát rozpočty? Určitě jsou tam tendence na porcování lokálních medvědů…
V rámci našeho města myslím hospodaříme dobře a jsem vděčný tomu, že zastupitelé k rozpočtu přistupují velmi zodpovědně. Zpravidla se na všem shodneme a budiž toho důkaz, že zatím jsme vždy hlasovali pro rozpočet všichni. Po určité proceduře, kdy se rozpočet připraví, projedná se, oddiskutují se detaily, jsme všichni schopni pro rozpočet zvednout ruku. Snažíme se hospodařit zodpovědně, snižujeme úvěrové zatížení města, takže dnes jsme zhruba na polovině toho, co jsme měli před šesti sedmi lety. Naše hotovost je větší, než byla tehdy. Jsem místostarostou dvě volební období, mohu tedy srovnávat jen období od roku 2010, nicméně, ve spolupráci se starostou Salvetrem jsme začínali v době, kdy jsme měli na městských účtech 80 milionů, dnes máme 280 milionů. Měli jsme úvěry přes 200 milionů korun, dnes jsme na zůstatku 106 milionů. A přitom se podařilo udělat poměrně velké množství zajímavých investičních projektů, ale dát peníze i do údržby města. Po vzoru Bavorska je třeba, aby se udržovaly chodníky, ulice, aby se něco dělalo s parky, aby se město průběžně uklízelo a čistilo. Prostě aby ta dennodenní činnost fungovala.
Vy jste se jako město poměrně velmi rázně vypořádali s hernami, nicméně je to přeci jenom určitá finanční ztráta v rozpočtu…
Je to investice. Před třemi čtyřmi lety jsme měli příjem z hazardu zhruba 12 či 13 milionů korun, dnes je to do milionu a předpokládáme, že v dohledné době nebude nic. Zastupitelé souhlasili s totálním zákazem hazardu ve městě. Takže to znamená, že jsme do toho investovali zhruba 12 milionů korun ročně.
Jsou tendence to vrátit zpět? Tedy na úplný začátek, respektive k nulové toleranci?
K nulové toleranci hazardu? Ale tu už tu máme. Chtěli bychom totiž, aby město hezky vypadalo a aby se tu občanům příjemně žilo, aby se občané starali o své nemovitosti. A aby provozovny, které tu jsou, nebyly napojeny na hazard.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
