Co bude na konci roku 2018 dělat Miloš Zeman?Anketa
Pane premiére, vystoupil jste společně s naším prezidentem na konferenci „Sociální demokracie v 21. století – bez škrtů a blíže k lidem“. Jaká je vaše představa sociální demokracie? Častěji než v minulosti se dnes objevují snahy o „modernizaci“, které mnohdy zakrývají spíše silně liberální a středové pojetí politiky s akcentem na zvýhodňování nejrůznějších menšin, radikálně ekologické či zelené programy atd. Nevymizí tradiční sociální demokracie pod tlakem těchto snah?
I sociální demokracie se musí přizpůsobovat novým výzvám a trendům a musí mít schopnost na ně reagovat. Pokud standardní strany typu sociální demokracie nenajdou odpovědi na úplně nové výzvy, tak tuto odpověď najde někdo jiný. A taková odpověď může být nestandardní, extrémní a škodlivá. Takto se projevuje i slovenská sociální demokracie v otázkách migrační krize, která velmi jasně formuluje postoje a myslím si, že i to je hlavní důvod, proč na Slovensku je relativně klid, pokud jde o toto téma.
Já jsem velmi rád, že k mé politické kariéře a činnosti sociální demokracie dávají mnozí přívlastek, že je rustikální. Vůbec se za to nezlobím, protože jsem přesvědčený, že je třeba hovořit jazykem, kterému lidé rozumí a především jako sociální demokracie musíme dělat vše pro to, aby v případě, že se státu daří, lidé měli pocit nejen přes média, ale reálně ve svých peněženkách, že země je v lepším hospodářském stavu. Takže ano, schopnost reagovat na nové výzvy by v žádném případě neměla vést k liberalizaci sociální demokracie, k opuštění toho nejpodstatnějšího, o co sociální demokracii jde.
Pokud jde o migrační krizi, kterou jste zmínil, v České republice celá řada neziskových organizací, některých politiků či aktivisté vyzývají k tomu, že je naší morální povinností přijímat uprchlíky ve velké míře, protože jsme bohatá společnost, která se i někdy k mnohým zemím, odkud lidé utíkají, nezachovala dobře. Ti, kteří tento přístup odmítají, jsou nálepkováni jako xenofobové, rasisti atd. Jaká je situace na Slovensku?
Jedním dechem říkají to, co jsem zmiňoval, ale druhým dechem podporují občanskou válku v Sýrii nebo možná jiné vojenské akce, které dostaly některé regiony světa do mimořádně nevyvážené situace. Pane redaktore, jedna věc je jen tak kritizovat a mluvit a druhá věc je nést konkrétní zodpovědnost. Přesně ti samí, co otvírají zeširoka náruč migrantům, by byli první, kteří by žádali moji hlavu nebo hlavu mých ministrů v případě, že by došlo k nějakému negativnímu jevu, který by byl spojený s migrací.
Proto já na takovou rétoriku odpovídám tím, že jsem předseda vlády a zodpovídám za bezpečnost Slovenské republiky. Ta je pro mě na prvním místě. A velmi jednoznačně, pokud mám nést tuto zodpovědnost, musím mít i možnost rozhodovat a to naše rozhodnutí ve vztahu k migraci je velmi jasné. My vnímáme souvislosti mezi migrací a terorismem, vnímáme, že migrační vlna může významně poškodit ekonomiku celé Evropské unie, především proto, že si sami dáváme góly do vlastní brány tím, že začínáme zavírat hranice. Proto jsem nesouhlasil a nebudu souhlasit s přerozdělováním migrantů. Jsme suverénní stát, kterému nemůže nikdo nadiktovat, že musí přijmout dva, pět, deset nebo padesát tisíc migrantů s úplně jiným náboženstvím. Na této principiální politice se nic nezmění. Podali jsme žalobu proti samotným kvótám, ale je naší povinností pomáhat na jiných frontách a my jsme skutečně solidární. Posíláme vojáky, policisty… Solidarita se dá projevit jinak než nesmyslnými kvótami. Pokud mám nést zodpovědnost za bezpečnost této republiky, musím mít právo i přijímat rozhodnutí.
S prezidentem Zemanem máte mnoho shodných postojů, stejně je tomu i v případě migrační krize. U nás Miloš Zeman, zvláště při svých cestách po regionech, sklízí za své postoje chválu. Váš prezident Andrej Kiska má na migrační krizi zcela odlišný názor a opakovaně vás kritizoval. Vyčítal vám, že nadsazujete možné bezpečnostní hrozby a děláte ze všech migrantů ekonomické spekulanty… Čím si vysvětlujete, že prezident SR má takto odlišné názory na tuto oblast a říká v podstatě přesný opak než vláda?
Prezident SR nenese žádnou zodpovědnost a nemá pravomoci, které by mu umožňovaly řešit migrační krizi. Já jsem vždy trval na dobrých vztazích mezi nejvyššími ústavními činiteli a věřím, že to tak bude i do budoucna. Ale je úplně zřejmé, že mnoho věcí, které pan prezident poví, jsou z hlav jeho poradců. To jsou všechno lidé, kteří jsou naladění proti vládě Slovenské republiky a možná mají pocit, že pana prezidenta budou používat jako beranidlo na vládní politiku. Pravděpodobně i vymysleli, že pokud prezident bude mít jiný názor na migrační krizi než má vláda, bude to nás nějakým způsobem poškozovat. Já respektuji, že pan prezident má jiný názor, ale jeho názor nezmění nic na tom, jakou migrační politiku děláme a co budeme dělat v nejbližších měsících.
Jakou roli v celé věci na Slovensku hrají média, novináři? V Čechách někteří analytici tvrdí, že jsou mainstreamová média jednostranná a každého, kdo se staví vstřícně k přijímání uprchlíků, mají rádi a naopak.
My jsme na Slovensku ve zvláštní situaci, protože našim protivníkem v předvolební kampani nejsou opoziční politické strany, ale část médií a nevládní sektor. Mohu s lítostí konstatovat, že se jim podařilo vytvořit obraz, že migrace je v podstatě vymyšlený problém, který se Slovenska nedotýká a vnucují jiná témata, která chtějí vnutit v zájmu politického souboje s námi. Přivítal bych, kdyby slovenská média věnovala tolik pozornosti migraci jako je to v případě České republiky. Sleduji média v České republice a rozumím tomu, že téma migrace je číslo jedna v české veřejnosti. Obávám se, že zanedlouho budeme svědky událostí, které budou velmi nepříjemné a které opět vrátí i na Slovensku toto téma na první místo.
Takže považujete česká média za otevřenější než slovenská?
Pokud jde o téma migrační politiky, myslím, že je správné, že se česká média v tak velkém rozsahu věnují tomuto tématu. Je třeba o věcech hovořit, já odmítám nesmyslnou politickou korektnost, která je nebezpečná, protože lidé musí vědět, co se děje. O to víc si myslím, že s větší dynamikou se téma migrace vrátí na Slovensko, protože lidé jako kdyby nabyli pocit, že se nemůže nic stát, že je všechno v naprostém pořádku, ale nic není v pořádku a migrační výbuch nás teprve čeká.
Váš český kolega, premiér Bohuslav Sobotka, poslední dobou ztrácí popularitu, zřejmě i díky spíše liberálnějšímu názoru na migrační krizi, a naši čtenáři v diskusích už dlouho píší, že Slovensku závidí jejich premiéra a dokonce i někteří členové ČSSD občas řeknou, že by potřebovali „českého Fica“. Zaznívá i to, že se nechováme úplně dobře jako partneři v rámci V4. V čem to podle vás je? Zklamal vás osobně v něčem Bohuslav Sobotka?
Pane redaktore, nikdy jsem nezasahoval a nehodnotil politiku jiné vlády a o to víc chci říci, že mi vždy neuvěřitelně záleželo na tom, aby vztahy mezi českými a slovenskými ústavními činiteli byly vynikající. Mám s panem premiérem Sobotkou vynikající vztahy a respektuji jeho styl, jeho politiku. Je to samozřejmě jeho rozhodnutí, jaké téma jakým způsobem používá nebo interpretuje. Mohu odpovědět, že jsem nikdy nehodnotil jiného politika.
Psali jsme:
Ptal jsem se i proto, že jste sám před chvíli zmiňoval obavu, že názory prezidenta Kisky na migrační krizi jsou možná dané snahou jeho poradců. U nás před časem došlo k prolomení soukromého e-mailu premiéra Sobotky i jeho poradců a z obsahu vyplývalo něco podobného, co jste říkal vy o vašem prezidentovi…
Je to možná téma, které by někoho jiného lákalo nějak komentovat, ale já pohlížím na pana premiéra s plným respektem a skutečně ani nechci, ne že nemůžu, se dotýkat českých politických záležitostí, to je věc České republiky.
EU čelí dlouhodobé kritice, že v řešení migrační krize není akceschopná, všechna rozhodnutí dlouho trvají a místo receptů na spolehlivou ochranu hranic se vymýšlí, jak migranty po EU přerozdělit jednotlivým státům. Co je důvodem takové nefunkčnosti unie?
Myslím si, že migrační téma bylo podceněno od samého počátku a pamatuji si, že jsme společně i s maďarským premiérem, českým premiérem i Polskem velmi jasně mluvili o potřebě okamžitého uzavření schengenských hranic. Protože byly učiněny zásadní chyby hned v úvodu, tak jako kdybychom teď chytali zajíce za ocas. Obávám se, že už nebudou dobrá a lepší řešení, už budou jen řešení špatná a horší.
Myslím si, že nás v oblasti migrace čeká neuvěřitelně těžký rok. Při představě, že přijde další milion lidí do Evropy, při představě, co bude způsobovat přijímání národních opatření jako zavírání hranic, hraniční kontroly a při představě, jak bude docházet ke střetům mezi jednotlivými státy EU ohledně názorů na migrační krizi. Já jsem svůj názor řekl velmi jasně: nikdo nás nemůže přinutit, abychom na Slovensku umístili nějaký počet lidí s jiným náboženstvím, protože se tito lidé prokazatelně neumí integrovat do naší společnosti, vytvořili by samostatnou komunitu a to by s sebou přineslo obrovské množství problémů.
V marasmu, ve kterém se nacházíme, je důležité nejrychlejší spuštění evropské pobřežní a pohraniční stráže, která vznikne transformací Frontexu. My jsme připraveni, a budeme o tom mluvit i v Praze na summitu V4, nabídnout nejen finanční, ale i personální příspěvky do Frontextu. Už jsme nabídli tři sta lidí. Pokud bude potřeba vytvořit normální policejní jednotky, které by fyzicky chránily hranici, tak se k tomu absolutně hlásím. Máme morální právo konstatovat, že Řecko absolutně selhalo a máme právo požadovat náhradní variantu ochrany schengenské hranice, tentokrát na úrovni Makedonie a Bulharska.
Nechci teď vymýšlet a spekulovat, co bylo za pomalostí Evropské unie, ale velmi těžko se, pane redaktore, řeší krize, když na jedné straně si všichni uvědomujeme, že je potřeba stabilizovat země, odkud migranti pocházejí a na druhé straně jsou tu členské státy EU, které otevřeně podporují občanskou válku v Sýrii. To jednoduše nejde dohromady. Proto ty důvody mohly být všelijaké. Já jen věřím, že zase neztratíme čas a že na summitu ve čtvrtek a pátek přijmeme rozhodnutí – a nepůjde o nějaké nesmyslné kvóty či falešnou solidaritu. My musíme zastavit toky lidí, kteří přicházejí do Evropy.
Občas bývá obviňována Angela Merkelová, že svým pozváním uprchlíků do Německa hodně navýšila počty lidí, kteří se do Evropy vydali. Čím si vysvětlujete to gesto německé kancléřky?
Německo je mimořádně bohatá země a dá se předpokládat, že jakékoli rozhodnutí týkající se migrace, je nejdříve analyzované a zhodnocené, jaké bude mít dopady. Dá se předpokládat, že odhady německých autorit byly, že zvládnou milion migrantů. Po ekonomické stránce by to určitě zvládli, o tom není žádných pochyb. Jenže migrace s sebou přináší i jiné aspekty a viděli jsme je nakonec i v samotném Německu, v Kolíně a dalších městech.
Migrace s sebou přináší i obrovská bezpečnostní rizika spojená s tím, co řekl šéf německé tajné policie, že mezi migranty přišli do Evropy i lidé, kteří jsou bojovníci Islámského státu a mohou být napojeni na terorismus. Jen takových lidí je v Německu sto, které tajná policie identifikuje. Takže na samém začátku byl asi dobrý úmysl, ale jedno krásné přísloví říká, že ‚cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly‘. Ale i teď bych nerad hodnotil vnitropolitickou situaci v Německu, to je věc německé vlády. Avšak v každé zemi je vláda vystavena velmi pozornému hodnocení veřejnosti, pokud jde o vládní postoje k migraci.
Neukázal podle vás přístup EU k migraci neakceschopnost unie jako celku nejen v tomhle problému? Nejsou na místě obavy, že při jiném problému v budoucnu zase propásneme včasné řešení?
Tato otázka ve mně vyvolává potřebu říci, že cítím větší připravenost postkomunistických zemí reagovat na krizové situace. Je to pravděpodobně proto, že máme zkušenosti s jiným režimem. Je to i proto, že jsme prošli v devadesátých letech brutální transformací. Přijímala se taková opatření a rozhodnutí, často v krátkém časovém úseku, na která vyspělé demokracie někdy potřebovaly podstatně delší období. Možná se kvůli tomu na mě rozzlobí partneři z vyspělejších zemí, ale skutečně cítím, že jsme akceschopnější. Není náhoda, že V4 je názorově pohromadě, to je otázka naší mentality, naší schopnosti přijímat a nabízet řešení. Takže ano, vidím teď na vlastní kůži, že akceschopnost zemí, které prošly transformací, je vyšší než vyspělých západních demokracií.
Nemůže ta neakceschopnost EU jako celku vyhovovat některým bruselským elitám, aby to v budoucnu použili jako argument pro větší integraci a další omezování suverenity členských států?
Uvědomme si, že britské referendum a dohoda, které by se mělo dosáhnout teď v únoru mezi EU a Velkou Británií, už úplně jednoznačně potvrzuje dvoukolejnost vývoje v Evropské unii. Je to především přes prizma eura. Země, které jsou v eurozóně, mají tendenci hlubší integrace a spolupráce. Zatímco ostatní země, které euro nemají, chtějí být součástí těchto rozhodnutí, ale současně si zachovávají určitý odstup. Pro Velkou Británii je velmi důležité, aby myšlenka ještě užší Evropy už nebyla tak diskutovaná, jako tomu bylo doteď.
Pokud jde o eurozónu, jsem zastáncem hlubší integrace, ale nemám na mysli, že bychom měli dávat EU takové pravomoci, které výlučně patří národním parlamentům. Jako příklad uvedu schvalování státního rozpočtu. Nevadí mi, že se komunikuje s evropskou komisí, že se přijímají nějaká doporučení, že se slaďuje, ale už by pro mě bylo červenou čárou, kdyby někdo chtěl, aby státní rozpočty byly schvalovány v Bruselu a ne v národních parlamentech. Možná je dobré, že na základě iniciativy Británie přijde procedura červené karty, což znamená, že nad 55 procent hlasů, v rámci členských států EU, může zastavit rozeběhnutý legislativní akt. Dá se říci, že to, co se teď děje ve Velké Británii, vede k ochraně suverenity a legitimity národních parlamentů.
Jak vnímáte dohodu EU a Turecka ohledně migrantů? Členské státy unie budou Ankaře platit miliardy eur za to, že nebude uprchlíky pouštět dál do EU. Nyní se ukazuje, že turecký prezident vydíral Junckera s Tuskem, kladl si podmínky a vyhrožoval, že otevře hranice a migranty bude do EU vozit v autobusech. Nakolik je Turecko partnerem pro jednání? Nebylo spíš lepší si hranici zabezpečit z vlastní strany a s Tureckem to přestat řešit?
Je přece zřejmé, že Turecko je teď na koni. Bylo dosaženo určité dohody, na jejímž základě má Turecko dostat tři miliardy eur a současně tato země má urychlit jednání o přistoupení Turecka k Evropské unii. Nenadávejme na Turecko, nadávejme sami sobě, že jsme se dostali do takového stavu a že jsme v podstatě odkázaní na dobrou vůli nečlenského státu EU. Jsou i názory, které říkají, že by možná bylo lepší peníze investovat na ochranu hranice a tyto názory mají svoji vlastní legitimitu. Já souhlasím i s tím, že se musíme pokoušet dohodnout se zeměmi, na jejichž území jsou migranti a vytvářet v těchto zemích podmínky na normální důstojný život. I proto tři miliardy, které mají být použity výlučně na infrastrukturální projekty pro uprchlíky. Zpytujme si sami svědomí a neukazujme na jiné prstem, protože Evropská unie absolutně selhala v otázce migrace. Proto se ani nedivím, že ve vztahu k Turecku tahá EU za ten kratší konec provazu.
Je možné označit viníka migrační krize?
Často jsme svědky řešení, která se realizují, ale už neznáme další postup, další řešení. Podívejte se, můžeme všichni říct, že odstranění Kaddáfího režimu v Libyi mělo svůj smysl, ale přiznejme si, že Kaddáfí varoval EU, vyzýval ji ke spolupráci a řekl, že pokud nezastavíme příliš migrantů do Evropy, tak Evropa zčerná. Takový výraz použil Kaddáfí. Namísto toho, abychom přistoupili ke spolupráci, tak vojenská síla rozdrtila režim bez toho, abychom Libyi nabídli nějakou smysluplnou alternativu. Dnes se z Libye stalo nástupní místo pro středomořskou trasu migrantů. Totéž vidíme v Iráku, použitá síla, zlikvidovaná země, ale už nikdo neřekne co potom. Už to skoro vypadá jako normální věc, že každý den vidíme na liště pod zprávami v televizi, že v Bagdádu jsou další mrtví, bomba, další sebevražedný atentát atd. Důvod, proč dnes vidíme tak velký počet migrantů, určitě spočívá i v tom, že geopolitická řešení, která často velké země používají, nejsou následována řešeními, která vedou ke stabilizaci regionu a k nastolení normálního fungování konkrétního státu. Tam někde vidím prapříčinu migrační krize.
Koneckonců, stále častěji se objevují názory, že značný podíl na tom všem, co se v daných regionech dělo, mají USA. Ale protože je od Evropy dělí oceán, nenesou už následky svých činů…
Nechci takto zasahovat do věcí. Já jsem zmínil, že jedna věc je vyřešení krizového stavu v těch zemích a druhou věcí je nabídka pro ty země, aby mohly normálně existovat a fungovat. Je pravda, že USA mají výhodu, pokud jde o migrační krizi a vím, že přístup migrantů je ve Spojených státech velmi limitován. Podobně jako při všech velkých světových problémech je to jen a jen spolupráce velmocí. Když budu mluvit o Sýrii, musí vzniknout dohoda s Ruskou federací o tom, co se v Sýrii bude dít v budoucnu. Takže dříve se chci podívat na úlohu Spojených států ne destruktivně, ale hledám odpověď na otázku, jak by velmoci mohly tento problém vyřešit.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
