Ministryně financí Alena Schillerová chce plánovaný schodek rozpočtu navýšit již dokonce na 300 miliard korun. Je to podle vás konečná částka? A co na ni říkáte?

Zda je to konečná částka, to nevím. Stejně jako to zřejmě nevědí ani jiní. Sama částka však je to podstatné jen zdánlivě. Jde o techniku plýtvání penězi, o lehkost, s jakou k tomu dochází, o samozřejmost, s jakou se rozhazuje z veřejného, aniž slyšíme jedno jediné slovo, že stát – a paní Schillerová je dnes jednou z jeho významných reprezentantů – zásadně sáhne do svých výdajů. O tom neslyšíme ani slovo. Mě na tom děsí směr trendu. Daňový poplatník je a bude trhán na kusy, zatímco stát a jeho zaměstnanci budou tloustnout.

„Na tom je nejhorší, že vláda nebude chtít ušetřit ani korunu na svém přebujelém provozu a hypertrofované státní administrativě. Všechny problémy s pandemií nechá zaplatit naše potomky. Ti doplatí i na nezodpovědnou politiku posledních šesti let,“ varuje před tím Miroslav Kalousek. Je to opravdu tak?

Zatím to všechno tak vypadá. Ale i pravicová politika, kam se pan Kalousek počítá, má v té celé rozhazovací soutěži také docela dost másla na hlavě.