Rozloučili jsme se s rokem 2019. Co se nám, podle vás, letos v České republice povedlo, a co naopak?

Tak intenzivně se politikou a ekonomikou naší země nezaobírám, abych dokázal fundovaně odpovědět. Ale štve mě tiché zvyšování daní směřujících až k 50 %, tedy z každé vydělané desetikoruny takřka pětikoruna plyne prostřednictvím mnoha daní do státní pokladny, aby se následně tyto prostředky v příliš vysokém procentu „vyhodily“ oknem. Země surfuje na vlnách umění marketingových odborníků, chybí ideje. Počet státních zaměstnanců roste. Dle slov premiéra náš stát bohatne, přesto nejsou lidé spokojeni, protože štěstí a radost ze života není jen v hmotných požitcích. Skvělé je, že se zvedají důchody a platy v některých finančně zanedbávaných oborech.

Jaké vysvědčení byste za uplynulý rok vystavil našim politikům? Co říci nejen k Andreji Babišovi, ale také třeba k prezidentu Zemanovi a případně i k dalším?

Nejsvětější trojice dialektického materialismu, pánové Klaus, Zeman a Babiš, tvrdí, že když ekonomika roste, tak bychom měli držet ústa a krok, neremcat a jen se radovat. Ale pak tu křičí otázka, proč tomu tak není? Bohužel, politika je myšlenkově zhasnuta a je určena pouze pro nákup voličova hlasu. To snad ale není vysvědčení, jen povzdechnutí.