V jednom z vašich komentářů jste uvedl: „Unie podle mého názoru musí směřovat k většímu propojení, k opravdu společné ochraně hranic a společné obraně. Bez toho nás čeká pozvolný rozpad.“ Směřuje Evropská unie k většímu propojení?

Zdá se, že sílí hlasy uvažující tímto směrem. EU skutečně musí mít dostatečnou pravomoc k řešení problémů, které mají nadnárodní rozměr. Francouzsko-německé volání po větší integraci eurozóny je toho příkladem. Ale i tady musí platit, že tato integrace musí respektovat dohodnutá pravidla. Z minulosti víme, že tomu tak vždy nebylo – dohodnutá kritéria někteří směli překračovat, jiní nikoli. A to je špatně. To ohrožuje integraci samotnou. Navíc má-li sdílet nějaký útvar společnou měnu a společnou obchodní politiku, musí mít i společnou ekonomickou politiku. A měl by mít společnou i obranu a ochranu hranic.

Společnou obranu si nepředstavuji jako společnou armádu. Spíše musíme cílevědomě posilovat interoperabilitu armád členských států, případně připravovat specializaci armád. Uvědomuji si, že jde o procesy komplexní a dlouhodobé. Ale začít můžeme již dnes tím, že budeme především dodržovat domluvené standardy. Jinak zbytečně překvapujeme spojence, oslabujeme se navzájem a jsme sami proti sobě. Můj základní názor zkrátka je, že jedině semknutí budeme méně zranitelní.

Ochrana hranic zůstává v pravomoci členských států. Délka hranice na východě a složitá jižní hranice ukazují, že zde je třeba konat, jinak budou státy EU velmi zranitelné. Schengenské dohody přece umožnily omezit kontroly na hranicích uvnitř EU. Je to tak dobře. Ale státům, které jsou zasaženy přílivem uprchlíků nejvíce, které bojují s organizovaným zločinem obchodu s lidmi, nelze bez dalšího zasahovat do toho, jak mají své hranice chránit. Platí přece, že pokud je nedokážou chránit, oslabují Unii jako celek. Proto i zde považuji za opodstatněné úvahy o tom, jak posílit společnou akci. Pouhá koordinace mezi státy, jak vidíme, příliš nestačí.

V kontextu problémů, které Evropu postihly (zejména imigrace), co může čekat od EU Ukrajina, co se týče vstřícných kroků jako přijímání zboží, vízový systém? Neskončí tyto sliby v koši?

Spolupráce, kterou Evropská unie nabídla Ukrajině, neskončí do ztracena. Ukrajinu musíme udržet mezi prioritami. Nelze ji odsunout jenom proto, že sílí migrace na jižní hranici EU. Jde o velmi citlivou zemi dokonce i ze samotného hlediska migrace. Už dnes se na Ukrajině počítají vysídlené osoby na více než milion. Ty všechny válka vyhnala z domovů. Potřebují základní podmínky k přežití, jinak si koledujeme o migrační vlny i na Východě. Už proto naše nabídka spolupráce v koši neskončí. Nezapomínejme ale na to podstatné. V zájmu České republiky je prosperující a sebevědomá Ukrajina, kde se dodržuje zákon a kde se respektují mezinárodně uznané závazky. Sem samozřejmě patří i mezinárodně zakotvené hranice Ukrajiny jako suverénního státu.