Blížící se výročí konce druhé světové války nepostrádá sporné okamžiky, spojené s ruskou politikou na Ukrajině. Pro řadu českých občanů je těžké oddělit minulost od současnosti. Chápete české občany, kteří soucítí s Ukrajinou v situaci, kdy podle jejich interpretace Ukrajina trpí ruskou agresí, proto si nepřejí děkovat Rusku za účast na osvobození Československa od fašismu? O tom již jeden z českých ministrů řekl, že „rudoarmějcům jsme již poděkovali dost", čímž měl na mysli povinné oslavy konce války za bývalého režimu, které organizoval stát a komunistická strana.

Pro Rusko a jeho národy, jakož i pro národy, které tehdy byly součástí SSSR, neobsahuje podle mého 70. výročí vítězství a konce druhé světové války v Evropě žádné sporné momenty.

Význam tohoto výročí je dnes pro všechny zcela jednoznačný – žijeme v míru díky milionům životů Rusů, Ukrajinců, Bělorusů, Čechů, Slováků, zástupců mnoha jiných národností, všech těch, kteří neustoupili hrubé síle a povstali k odporu a se zbraní v ruce porazili nacismus. Padlí hrdinové nejen, že obětovali své životy za naši svobodu, oni svou obětí odvrátili likvidaci mnoha národů.

To všechno spojuje minulost s přítomností a není třeba se pokoušet toto spojení hledat v něčem jiném, zaměňovat pojmy a občas i vůbec příčiny a důsledky událostí, jež vedly k rozpoutání krvavé války, falšovat její historii a závěry. Právě v tom tkví odkaz našich veteránů pro budoucí pokolení – stále mít na paměti tato děsivá ponaučení a nikdy již nedopustit tragické chyby minulosti. A tento odkaz bez ohledu na politické režimy má globální, varovnou a humanistickou povahu. Bohužel dnes ne všichni v Evropě tohle chápou, když přisluhovače nacistů a jejich nové následovníky řadí k hrdinům.

A pokud jde o vděčnost vůči rudoarmějcům, to je, víte, asi poněkud jiná kategorie. Je to otázka výchovy a svědomí každého člověka, jeho kultury. Řekl bych, že nejlépe by toto ohodnotili čeští veteráni, kteří se účastnili bojů za osvobození Československa.