V poslední době se hodně hovoří o tom, že v realitě přestává platit klasické dělení na pravici a levici a konzervativní spisovatel Vlastimil Podracký říká, že to dělení je nyní na linii „patrioti versus globalisté“, obránci národa a rodiny vs. jejich destruktoři. Když se podíváme do Francie, tak Marine Le Pen je v ekonomice poměrně levicová, ale hájí národní zájmy. PiS Kaczyńského není též ekonomicky liberální. Trump podporuje protekcionismus. Pak tu máme strany, které o sobě tvrdí, že jsou pravicové, jako TOP 09 a ODS, a ty se snaží poslouchat to, co nařizují z Washingtonu či Bruselu, „pravicová“ Merkelová vítá uprchlíky a „levicový“ Zeman fandí „pravicovému“ Trumpovi, „levicový“ Fico krititizuje islám a tak dále...

Vyjasněme některé předpoklady. Politika není tak samostatnou, nezávislou oblastí, jak se často jeví. Jako je politický život součástí lidského života, tak je i politické myšlení v základě součástí filozofického myšlení o člověku. Spravedlnost a užití svobody, o něž by politikům mělo jít především, jsou kategorie etické. Proto je politika přirozeně podřízena etice – finální disciplíně filozofie.

Nehledě na to, co si myslí postmoderní intelektuálové, pak platí, že univerzálním měřítkem dobrého života je lidská přirozenost. Z ní lze mimo jiné odvozovat nejen mravní deficit takových opor levicového myšlení, jakými jsou kolektivismus či státní paternalismus, ale i pořadí důležitosti politických témat. Například přirozené fungování rodiny či obrana národa jsou jistě důležitější než ekonomická prosperita. Tyto a podobné předpoklady by měly být logickým pozadím i úvah o pravo-levém dělení. Řada komentátorů se domnívá, že už je takové dělení vyčpělé. Tomu se zdají nasvědčovat i vaše příklady „pravo-levě“ promiskuitních politiků.

Jenže v poslední době došlo k chaotickým posunům politických stran i významů termínů pravice a levice. Je také pravdou, že se názory a postoje politiků nedají jednoznačně zaškatulkovat. Především je však zřejmé, že o tom, jestli pravo-levé dělení ještě platí, by měly rozhodovat dobré definice pojmů pravice a levice.

Jak by takové definice měly vypadat?