Jak hodnotíte to, že Česká republika a další státy odmítající kvóty byly na jednání ministrů vnitra zemí EU přehlasovány?

Takový postup je nepřijatelný. Vláda by v tuto chvíli měla využít všech možných legislativních a politických prostředků ke zneplatnění tohoto rozhodnutí. Kvóty jsou od počátku nesmysl a vůbec neřeší problém migrační krize. Evropská komise místo toho, aby se zabývala skutečným řešením problému, jako jsou ochrana vnějších hranic nebo pomoc lidem v uprchlických táborech, vymýšlí přerozdělovací nesmysly. Jak si lze asi představit, že bude například nutit uprchlíka z Eritreje nebo Somálska, aby žil v Lotyšsku? Je to celé postavené na hlavu. Dosavadní jednání o kvótách jen ukazují, jak si EU neví s problémem rady.

O čem podle vás svědčí německé kroky, kdy Angela Merkelová prohlásila, že země přijme všechny syrské uprchlíky, a pak Němci uzavřeli hranice?

Současné německé politice nerozumím a mrzí mě to i proto, že tam mám řadu přátel a mám tu zemi rád. Na jedné straně vidíme jen to, co řeknou Angela Merkelová nebo německý ministr vnitra, když vyhrožuje sankcemi, ale ona tam probíhá i zajímavá vnitroněmecká debata. Například předseda CSU a bavorský předseda vlády politiku Merkelové opakovaně kritizoval a žádal ochranu uvnitř hranic Německa. A dokonce prohlásil, že Evropa ještě bude děkovat Viktoru Orbánovi za jeho postup. Není to tedy tak jednoznačné, jak se může jevit z našeho pohledu. Merkelová ukazuje, že ani Německo nemá jednoduchý recept na uprchlickou krizi. Když se Němci přestanou řídit ideologickými nápady, jako je myšlenka, že všechny imigranty je třeba přijmout, zjistí, že to není možné, a začnou hájit zájmy svého státu. A já bych odkázal všechny eurooptimisty a ty, kdo říkají, že Češi nerespektují společné evropské zájmy, na to, co udělalo Německo v první kritické chvíli – začalo hájit své zájmy. To podle mě ukazuje hlavně na fakt, že Evropa žádná společná řešení nemá a jednotlivé státy jednají podle toho.

Jestliže jsme v takové situaci a některé státy nechrání vnější hranici schengenského prostoru, je na řadě ochrana vnitřních hranic jednotlivých států. Vyzývám Evropskou unii, aby krizi nepodceňovala a byla připravena na různé varianty. Ty totiž zatím nemá a také česká vláda reaguje na situaci až dodatečně, uzavření německých hranic se například dalo předvídat. A podobné je to, pokud jde o čísla o přijímání uprchlíků. Ptal jsem se předsedy vlády, kolik je jich ČR připravena přijmout, jaké má kapacity a kde by byli umístěni, ale nedočkal jsem se odpovědi. Za mimořádně neodpovědné také považuji to, když různí členové vlády vystřelovali do veřejného prostoru nepodložená čísla, jak to udělal ministr Dienstbier.