Jaký trest navrhujete pro podniky a živnostníky, kteří mají otevřeno navzdory zákazům?Anketa
Vláda rozhodla, že do 22. ledna včetně budou prodloužena všechna krizová opatření, která měla skončit k 10. lednu, tedy omezení volného pohybu osob, omezení prodeje a poskytování služeb a tak dále. Je to odůvodněná reakce na skutečnost, že v Česku tento týden opakovaně padaly rekordy v počtu pozitivně testovaných za den a ze všech států na světě máme nejvyšší týdenní přírůstky nově potvrzených případů nákazy?
Počet pozitivně testovaných je irelevantní, počet týdenních přírůstků pozitivně testovaných je irelevantní.
Vláda předstírá, že pozitivně testovaný je nemocný. Předstírá, že každý negativně testovaný je negativní, a že každý pozitivně testovaný je pozitivní. Předstírá, že letalita je mnohem vyšší, než jaká skutečně je. Předstírá, že opatření zabrání šíření nemoci a omezí počet mrtvých. Předstírá, že omezení života nevede k úmrtím kvůli omezením zdravotní péče jinde, že důchodci neumírají steskem po příbuzných. Předstírá, že nemocnice jsou zahlcené z důvodu péče o ty, kteří péči potřebují, a nikoliv proto, že v nemocnici zbytečně leží lidé, kterým by bylo líp doma, zbytečně se jim tam zvyšuje virová nálož, jsou jen monitorováni, neposkytuje se jim žádná podpůrná léčba a pojišťovny za jejich obsazená lůžka platí jak divé.
Předstírá, že vakcínu potřebují mladí a zdraví jedinci a že v jejich případě nejde jen o politickou objednávku. Předstírá, že zdravotní pojišťovny kvůli finanční vyčerpanosti z důvodu zbytečných plateb v souvislosti s covidem neomezí poskytování jiné péče a že se nebude v budoucnu umírat kvůli snížení standardů ve zdravotnictví. Předstírá, že vakcinace zdravých jedinců má chránit rizikové skupiny, neboli že i vakcinovaní jedinci nemohou být dál přenašeči. Předstírá, že ekonomika může donekonečna fungovat v omezeném režimu a v režimu zadlužování a že se to neprojeví v celkovém zhoršení životní úrovně. Předstírá, že její rozhodnutí jsou důsledkem rozumových úvah a důkazů ze strany jakýchsi expertů a že nejde o iracionální víru a politickou objednávku. Předstírá, že naprosté uvolnění ekonomiky jako dneska v Číně nevede k imunizaci společnosti a k vyřešení problému jako v Číně. Předstírá, že permanentní zavírání ekonomiky jako u nás snižuje počet nakažených.
Žádné z těchto tvrzení není jenom aktem rozumu, faktů a jejich logického zpracování, nýbrž jen hysterickou emotivní reakcí na strach.
Jak byste okomentovala skutečnost, že za loňský rok skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun, což je nejhorší výsledek v novodobých dějinách naší země?
Nebyl k tomu důvod. Kdyby vláda nechala ekonomiku dýchat, kdyby ji zbytečně neparalyzovala, což nepřineslo žádný efekt, jak je vidět z počtu pozitivních, nemusela nás tolik zadlužit, tedy nemusela pro další roky přivolávat hospodářské problémy.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil v rozhovoru pro iDNES.cz nejenže zmíněný deficit nepovažuje za špatný, ale podle něj je český ekonomický vývoj navzdory koronavirové krizi příznivý a skrývá potenciál pro brzké obnovení hospodářského růstu. Jste na prahu začínajícího roku podobně optimistická, nebo jak hodnotíte ekonomické vyhlídky Česka pro letošek?
Já deficit považuji nejen za „špatný“, ale přímo za nemorální, zbytečný a zcela kontraproduktivní. Hospodářský růst se obnoví nikoliv „díky“ deficitu, nýbrž deficitu navzdory. A obnoví se jen částečně, protože potenciál k obnově má například průmysl, ale ukažte mi ten potenciál zkrachovalých cestovek, potenciál zkrachovalých restauratérů, zkrachovaných obchodníků, zkrachovalých umělců.
Ukažte mi ten potenciál pro báječný rozkvět ve společnosti, která za posledních 50 let nikdy neutrpěla v jednom roce tolik případů propuknutí psychických nemocí. To bude, panečku, rozkvět jak noha s hromadou národa na antidepresivech, přičemž ta druhá hromada budou státní úředníci, kteří se tou první hromadou nechávají živit.
Psali jsme:
Jestli to ještě někomu nedošlo, my jsme si tímhle hloupým sociálním a nikam nevedoucím experimentem snížili takzvaný ekonomický potenciál – v překladu: I když třeba porosteme, ještě desetiletí neporosteme tolik, jako bychom bývali mohli. Ustřelili jsme si kus vlastní nohy, a i když budeme schopni znovu kulhat vpřed, noha už nedoroste a z olympiády to už bude roky tak maximálně paralympiáda.
Docela reálně se začíná jevit, že vítězem letošních voleb by se mohla stát koalice Pirátské strany a STAN s kandidátem na premiéra Ivanem Bartošem. Jak vám s ohledem na českou ekonomiku zní jejich závazek spustit přípravu na přijetí eura a odhodlání naplňovat klimatické cíle EU, což obojí obsahuje jejich koaliční smlouva?
Víte, s blbostí a ideologií se nedá bojovat argumenty. A protože já ideologii nepoužívám, já používám pouze fakta, je zhola zbytečné třepit si v tomto ohledu ústa. Klimaideologie je pouze ideologie sloužící k likvidaci zbytků kapitalismu a obětování životní úrovně a spokojenosti jednotlivců jakémusi klimanáboženství. A přijetí eura nás ekonomicky poškodí. Můžete si srovnat, kolik Čechů odchází pracovat na Slovensko, a kolik Slováků odchází pracovat do Česka.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Ve Spojených státech se děly věci nejen v Kongresu, který měl formálně potvrdit vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách, ale také v Georgii, kde si Demokratická strana díky vítězství svých dvou kandidátů zajistila většinu v Senátu. Dá se už takhle brzy odhadnout, co demokratická „modrá vlna“ – tedy současné ovládnutí Bílého domu, Sněmovny reprezentantů i Senátu – může přinést z ekonomického pohledu pro USA i pro svět?
Těžko říct, tohle tak docela odhadnout neumím. Obama byl taky demokrat, a že by to zcela o 180 stupňů měnilo směřování USA ve srovnání s následným Trumpem, to se říct nedá. Možná je význam téhle změny přeceňován. Koneckonců, i když bude mít Biden na své straně Senát, jeho demokratická převaha není zase až tak drtivá, aby umožňovala bezproblémové prosazení čehokoliv. Takže v tomto ohledu neumím dohlédnout konečných důsledků. Snad jen jediná věc, která se jeví jako naprosto jasná, je ještě mohutnější příklon k tisku peněz.
Při našem posledním povídání před třemi týdny jsme se bavili o tom, že nejvýznamnější kryptoměna bitcoin pokořila psychologickou hranici 20 tisíc dolarů. V tomto týdnu už ale cena bitcoinu vylétla nad 40 tisíc dolarů, tedy kolem 850 tisíc korun za jednu minci. Co stojí za takovým raketovým růstem ceny, tedy anomálií, která se na trzích nevyskytuje příliš často?
Je to hned několik věcí. Za prvé ve srovnání třeba s koncem roku 2017, kdy byl bitcoin taky na rekordech, výrazně posílila infrastruktura například v podobě bankomatů, burz a podobně. Takže dneska je už možno na rozdíl od doby před pár lety mluvit i o jakési fundamentální hodnotě. Za druhé BTC je coby virtuální aktivum víc než reálná aktiva náchylný cenovým bublinám, takže je jeho definičním znakem, že bude v některých obdobích prudce růst a v jiných prudce padat – má takzvanou vyšší volatilitu než reálná či jiná finanční aktiva. A za třetí v pozadí je únik před státem.
Víc a víc lidí se cítí pod tlakem a zahnáno do kouta chováním státu: neodůvodněnými lockdowny, masivním rozšiřováním kamer, cenzurou na sociálních sítích i v médiích a tak dál. A bitcoin nabízí virtuální únik před tímto státem.
Psali jsme:
|
JAK NEPŘIJÍT O PENÍZE
* Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
