Šichtařová rozebírá naše chování v pandemii: Akceptujeme i naprosté kraviny. Slouží jen k demonstraci moci. Lidé si pak myslí, že vůdce dokáže něco řídit

01.11.2020 16:07

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Zákaz nedělního prodeje musí vést k vyšší koncentraci lidí v obchodech v ostatní dny, tedy napomáhá šíření viru. A zákaz nočního vycházení do lesa má na šíření viru vliv nula, snadno se však vymáhá a slouží k demonstraci moci a k zastrašování. Podle Markéty Šichtařové ale vystrašená veřejnost nemyslí a akceptuje to, protože má pocit, že má nad sebou silného vůdce, který to dokáže řídit a koná. K prezidentským volbám v USA říká, že se opakuje v bleděmodrém situace z těch minulých, kdy média razila tezi, že vítězství Trumpa znamená pro finanční svět katastrofu. Když pak vyhrál, akcie naopak začaly prudce růst.

Šichtařová rozebírá naše chování v pandemii: Akceptujeme i naprosté kraviny. Slouží jen k demonstraci moci. Lidé si pak myslí, že vůdce dokáže něco řídit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Anketa

Kdo nakonec urve vítězství v amerických prezidentských volbách?

13%
hlasovalo: 4499 lidí

V Česku platí zákaz nočního vycházení, zákaz nedělního prodeje, prodej ve všední dny končí nejpozději ve 20 hodin, a mohl bych pokračovat. To ve Francii vědí, že nejméně do 1. prosince budou mít zavřené restaurace, bary i obchody, které nejsou životně důležité. Možný nebude ani volný pohyb mezi jednotlivými regiony. Každý, kdo bude mimo svůj domov, má mít u sebe dokument, který ho k tomu opravňuje. Co říci k tomu, jak vypadá a nějakou dobu bude určitě ještě vypadat život u nás i v dalších zemích Evropy?

Co k tomu říci? Že v dobách všeobecného strachu – a teď nekomentuji, zda je, či není míra strachu oprávněná – lidé přestávají být schopni použít hlavu. Víte – coby ekonom to mohu přirovnat k chování na finančních trzích. Když se přihodí něco nečekaného, jako byl třeba pád newyorských dvojčat, lidé přestávají být schopni úvahy a reagují zkratkovitě, což má hluboké psychologické vysvětlení:

Lidský mozek má vývojové vrstvy. A když je konfrontován s primitivními pudy, jako je hlad, zima, strach, sexuální touha a podobně, vypíná novější vývojové vrstvy odpovědné za uvažování – neokortex – a začínají dominovat primitivní vývojová centra. A ta jsou naprogramována tak, že na ohrožení reagují jednou ze dvou reakcí: útokem, či útěkem.

To, co psychologové uplatňují ve své klinické praxi, a co ekonomové znají z chování finančních trhů, můžeme přenést do chování celé společnosti dnes: Společnost je ochromená mediálně vyvolaným strachem, a proto jednak roste agresivita, což je ona reakce „útok“, jednak sílí obracení se k jednoduchým rituálům typu rouškování bez ohledu na to, jestli je rouška chybně nasazená a tedy nefunkční, což je ona reakce „útěk“, a jednak se vytrácí schopnost použití logiky – a to znamená akceptaci bez odporu – s prominutím za to slovo – kravin, jako je zákaz nedělního prodeje nebo zákaz nočního vycházení.

Zákaz nedělního prodeje nutně musí vést k vyšší koncentraci lidí v obchodech v ostatní dny, tedy napomáhá šíření viru. A zákaz nočního vycházení do lesa má na šíření viru vliv nula, na lidskou psychiku má vliv destruktivní – ale snadno se vymáhá a slouží k demonstraci moci a k zastrašování. Ale vystrašená veřejnost nemyslí a akceptuje to, protože má pocit, že má nad sebou silného vůdce, který to dokáže řídit a koná.

Z výzkumu provedeného Stanford University v Kalifornii plyne, že smrtnost u nakažených koronavirem způsobujícím nemoc covid-19, je 0,27 procenta. Mám pocit, že jste podobné číslo predikovala už na začátku té jarní vlny, když jste se zabývala tím, co přinese koronavirus byznysu a ekonomice. Z čeho jste při svém odhadu vycházela, že se vám podařilo téměř přesně „trefit“ vývoj následujících více než sedmi měsíců pandemie?

Ano, predikovala. Respektive spíš spočítala, než predikovala. Vycházela jsem z veřejně známých informací, kterým ale, bohužel, politici věnovali málo pozornosti, a místo toho naslouchali alarmistům tvrdícím, že smrtnost je dvouciferná.

Už v březnu bylo známo několik plošných průzkumů, které analyzovaly dopad testů na protilátky, tedy důkladně na předešlý kontakt s virem, nikoliv pouhým PCR testem, uzavřené skupiny lidí. Šlo kupříkladu o plošné testování osob evakuovaných z Číny do Japonska nebo o kauzu lodi Diamond Princess. Při plošném důkladném protestování celé kohorty osob se podařilo získat relevantní údaje, kolik lidí bylo konfrontováno s virem, u kolika z nich propuklo onemocnění a u kolika došlo k úmrtí. Z těchto náhodně provedených studií se dala skutečná, nikoliv mediálně nafouknutá smrtnost, velmi přesně odvodit.

Jedním z těch, kdo neztrácejí optimismus ohledně ekonomického vývoje, je člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Ze současné krize vyjde, podle něj, Česko silnější a dopad nynějších karanténních opatření na ekonomiku nebude tak drastický jako na jaře. Své prognózy opírá například o spotřebu elektřiny, která v reálném čase odráží to, jak se ekonomice skutečně daří. Lze tento odhad budoucího vývoje brát za bernou minci?

Mám pocit, že Evropa si tak trochu lže do kapsy. Mluví o tom, jak se potvrdila očekávání o oživení ve tvaru písmene „V“ a jak se ekonomika už zotavuje. Pokud se díváme na mezikvartální změny HDP, je to pravda. Jenomže dívat se na oživení optikou mezikvartálního růstu je falešně ukolébávající.

Poslední týdny znovu přinesly zavírání ekonomiky. Je jedno, jestli tomu říkáme lockdown, nebo ne; jasné je, že mnoho lidí už zase nemůže pracovat. Už teď je tedy zřejmé, že mluvit o „V“ je nesmysl, protože čtvrtý kvartál přinese znovu mezikvartální zhoršení. Takže už teď můžeme mluvit o „W“.

Lidé se často nechávají politiky zmást. Dám jednoduchý příklad. Představme si, že je HDP 100 Kč. Ekonomika kvůli pandemii o 20 procent poklesne, aby následně o 20 procent vyskočila. Lidé se radují, že jsou tam, kde původně byli. Není to ale pravda. Pokles o 20 procent ze 100 dostane ekonomiku na 80 Kč. Následný růst o 20 procent ji z 80 dostane na 96 Kč. Je tedy o 4 procenta níž, než byla. Ti, kteří mluví o návratu na původní hodnoty, se mýlí. A takové statistické iluzi je snadné podlehnout.

Proti návrhu premiéra Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně z příjmu 15 a 23 procent s dopadem 70-90 miliard korun na státní rozpočet chystá předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček pozměňovací návrh na zvýšení slevy na poplatníka o 2400 Kč na 27.240 Kč a na zavedení dvou sazeb daně z příjmu 19 a 23 procent. Co říkáte Hamáčkovu zdůvodnění, že premiérův návrh znamená desítky miliard korun pro bohaté, kteří však mají tendenci peníze navíc šetřit, takže nelze čekat pozitivní efekt pro hospodářství, zatímco ten jeho pomůže zaměstnancům, což se promítne do zvýšení spotřeby a bude mít pozitivní vliv na ekonomiku, navíc by znamenal dopad na státní rozpočet jen 25 miliard korun, tedy třetinu oproti Babišovu návrhu?

Pan Hamáček si odpověděl sám. Jeho návrh by znamenal vybrat o 25 miliard korun do státní kasy víc. A my teď chceme co nejvíc peněz nechat lidem, ne hodně peněz vybrat. Jakékoliv snahy o okecání toho, že vybereme víc peněz od lidí, ale budou se mít dobře, jsou jen výmluvy. Když chce někdo snižovat daně, pak to prostě musí být vidět na nižších příjmech rozpočtu, jinak to není snížení daní.

Podle nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu je Česká republika poprvé ve své novodobé historii bohatší než Itálie a Španělsko. V pořadí nejvyspělejších ekonomik světa se posunula o dvě příčky na 27. místo. MMF měří vyspělost dané ekonomiky, resp. životní úroveň, velikostí hrubého domácího produktu v přepočtu na jednoho obyvatele. Jak vypovídající jsou tato čísla, když podle prognózy MMF by Česko mělo v roce 2025 překonat Japonsko a Nový Zéland, ale Češi se asi těžko budou cítit bohatší než Japonci?

To jsou ta kouzla statistiky, o kterých jsme před chvílí mluvili... Lidé často mají úplně jiný pocit, než jaký jim čísla podsouvají. Prostě je faktem, že Italové a Španělé si tak mohutně vypnuli ekonomiku, že se opravdu výrazně propadli. Takže jsme se před ně dostali bez práce a bez své zásluhy. Jenomže nemyslím, že by to dlouho vydrželo. Teď už si zase vypínáme ekonomiku podobně výrazně jako na jaře. Pokud naše uzávěra ekonomiky bude trvat delší čas, můžeme se zase klidně propadnout o mnoho pozic, ledaže by zmiňované země vypínaly samy sebe podobně vehementně jako my.

Už za dva dny se ve Spojených státech uskuteční prezidentské volby. Do jakého rána a s jakou perspektivou se svět ve středu probudí v případě vítězství Donalda Trumpa, a naopak při triumfu Joea Bidena? Podle hlavního ekonoma Credit Suisse v New Yorku Jamese Sweeneyho se v posledních týdnech pohled řady burzovních investorů na případné vítězství demokrata Joea Bidena významně změnil a jeho výhra by prý pomohla rychlejšímu růstu ekonomiky. Měl by být tedy starší z kandidátů vhodnější volbou pro USA i pro svět?

Myslím, že se opakuje v bleděmodrém situace z minulých prezidentských voleb. Tehdy média razila tezi, že vítězství Trumpa znamená pro finanční svět katastrofu. A drtivá většina lidí tomu uvěřila. A když pak Trump vyhrál, přesně naopak akcie začaly prudce růst. Trump totiž šel podnikům mnohem víc na ruku než levicová Clintonová. Média tvrdila opak jen proto, že Clintonová byla miláčkem médií.

A teď je to velmi podobná situace. Demokrat Biden je velmi netržní, levicový. Neumím si představit, jak by jeho zvolení mohlo podniky podpořit. Média v USA sice omílají pohádku o tom, jak Biden je zárukou obchodní dohody s Čínou, a tato obchodní dohoda podpoří mezinárodní obchod, tedy podpoří i akcie. Ale to je dost vykonstruované vysvětlení.

Já bych spíš vsadila na to, že pokud zvítězí Biden, akcie propadnou; pokud Trump, akcie vzrostou. A pokud to dopadne tak zjevným patem, že bude muset rozhodovat v dlouhém vlekoucím se dohadování soud nebo Kongres, spíš taky poklesnou, protože finanční trhy nejistotu nemají rády.


 

JAK NEPŘIJÍT O PENÍZE

aneb průvodce v dobách bouřlivých


„Kam nejlépe uložit peníze, aby byly v bezpečí?“

 

 

* Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE



 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID-19

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…