V senátním obvodu Prahy 4 jste dostala 14 % hlasů a nepostoupila tak do druhého kola. Jak svou premiéru ve volbách hodnotíte a jaké dojmy z ní máte?

Moje hodnocení a pocity? Ty se různí podle toho, vůči komu směřují. Jiné jsou pocity, které mám sama vůči sobě, které mám k lidem, kteří mě podporovali, a které mám vůči celé České republice.

Sama za sebe mohu říci, že se mi značně usnadní život. Víte, do politiky vysloveně touží vstoupit jenom psychopati. Tedy lidé, kteří sytí své ego mocí, touží po moci, postrádají empatii a nemají problém porušovat dohody. Normální člověk po tomhle světě netouží. Pokud normální člověk chce vstoupit do politiky, pak ne proto, že by mu to prostředí dělalo dobře, ale proto, že to považuje v nějakém ohledu za správné. Prožívá to jako své sebeobětování.

Například podnikatelů jsou dva typy. Pokud podnikatel touží po politice, pak si buďte jisti, že si chce přihrávat státní peníze. Pokud podnikatel netouží po politice, a přesto se rozhodne do ní vstoupit, pak je to forma oběti, protože se nemůže dostatečně věnovat svému byznysu. Lidé s mentalitou závislosti na státu si myslí, že podnikatel chce do Senátu pro pocit moci. To je směšné a hloupé. Pokud podnikatel opustí svou firmu, jeho situace se mu ve skutečnosti zhorší. Takže čistě sama za sebe konstatuji, že to, že nebudu v Senátu, je pro mě pohodlnější. A mám čisté svědomí, že jsem udělala, co jsem považovala za správné. Byla jsem ochotná bojovat proti zlu, nabídla jsem své služby; nebyla po nich poptávka, a tak se mohu se zcela čistým svědomím vrátit k tomu, co mě baví, a mít klid.