Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala hlavní úrokovou sazbu na mínus 0,4 procenta, což doprovodila prohlášením, že očekává setrvání na stávající anebo nižší úrovni nejméně do poloviny roku 2020. Její dosluhující šéf Mario Draghi zdůraznil, že ECB se nelíbí nízká inflace a je připravena rychle nasadit některé nástroje pravděpodobně již v září. Copak tento dříve nemyslitelný stav se zápornými úrokovými sazbami už tu bude napořád?
To je otázka mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá, abych ji mohla vysvětlit pořádně, potřebovala bych mnohem víc prostoru, než zde máme. Takže to vezmu jen velmi zjednodušeně.
Za prvé otázka inflace a toho, že tu není. Není to pravda. Inflace tu je. A to obrovská. Ta inflace se ale neprojevuje ve spotřebitelských cenách – a ani nemůže, což je opět na delší povídání – zato se projevuje v cenách cenných papírů a realit.
Proto je tak nedostupné bydlení – protože v jeho cenách se projevuje inflace, tedy růst cen. Proto se státy mohou tak snadno zadlužovat, protože v cenách jejich dluhopisů se projevuje inflace, tedy ceny dluhopisů rostou, neboli výnosy dluhopisů jsou záporné. Takže už samotná východiska, na kterých ECB staví, jsou zcela mylná.
A otázka toho, jak dlouho tu záporné úroky budou: To není v podstatě otázka ekonomická, ale politická. Pro ekonoma jsou totiž záporné úroky nepřijatelné. Politik je naopak vítá. Jenomže vzhledem k tomu, že do centrální banky byli namísto ekonomů najmenování politici, přestalo se jejich rozhodování řídit ekonomickou logikou, řídí se už jen politickou logikou.
A proč jsou pro ekonoma záporné úrokové sazby nepřijatelné? Nejen, že je nemravné, aby věřitel platil dlužníkovi, ale také jde o to, že díky přístupu k penězům uměle drží naživu takzvané zombie firmy: To jsou neživotaschopné firmy, které by za normálních okolností dávno zbankrotovaly, ale kvůli záporným úrokům centrální banky mají tak dostupné úvěrování, že existují dál. Přitom jsou neschopné, neefektivní, ekonomiku nikam neposouvají, jenomže současně odčerpávají lidi, výrobní zdroje, kapitál firmám schopným, které pak „nemají z čeho fungovat“. Takže záporné úroky vlastně berou schopným, dávají neschopným firmám. A proto celkově zpomalují ekonomiku, snižují tedy v konečném důsledku životní úroveň nám všem.
Protože zombie firmy nebankrotují, recese ne a ne přijít, a tedy ekonomika není schopna se od těch neefektivit očistit a nemůže začít růst rychleji. Je odsouzena k mizernému růstu nebo stagnaci jako teď a propadání se relativně k jiným zemím, jako Čína nebo USA. Další snížení úrokových sazeb sice nakrátko opět zabrání recesi, protože zombie firmy nezbankrotují, ale dlouhodobě vyprodukuje zombie firem ještě víc, takže to ještě víc ekonomiku odsoudí k mizerné výkonnosti. Záporné úroky dlouhodobě ekonomiku zabíjejí.
Ekonom to chápe jasně a nikdy by to nedovolil. Socialistický politik v centrální bance nechápe, která bije.
S novým britským premiérem Borisem Johnsonem se přiblížila možnost takzvaného tvrdého brexitu. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že ten by pro naši ekonomiku měl dramatické následky, neboť v mezidobí od brexitu do uzavření bilaterálních smluv, což netrvá týdny ani měsíce, bychom počítali ztráty na miliardy korun. Jak by se česká ekonomika od podzimu vyrovnávala s případným rušením desetitisíců pracovních míst ve strojírenství a automobilovém průmyslu?
Strach má velké oči. Znovu opakuji: Československo se zvládlo rozdělit z jednoho státu a jedné měny. Tady máme dva státy a dvě různé měny – to je proti dělení Československa brnkačka.
Ale současně je mi úplně jasné, že to ekonomické zpomalování, které teď už asi rok pozorujeme po celém světě, určitě bude kdekdo chtít hodit na brexit. Ono tak ostatně tak hezky časově koliduje, že se brexit dá snadno použít jako záminka. Ale uvědomme si: V USA i v Číně také dochází k výraznému zpomalování ekonomik a brexit se jich – skoro – netýká, takže ty příčiny zjevně budou někde jinde…
Psali jsme:
Senátoři sice zamítli vládní novelu zákona o elektronické evidenci tržeb, která rozšiřuje EET hlavně na řemeslníky nebo třeba lékaře, advokáty a taxikáře, ale poslanci jejich veto nejspíš přehlasují. Když už se zavedla první a druhá vlna, je nutné slovy ministryně financí Aleny Schillerové, abychom nezůstali na půli cesty a EET zavedli do celé společnosti?
Tady je dobré si uvědomit, jak hospodářský cyklus výrazně ovlivňuje politiku: Například u nás se vláda ohání tím, jaké výsledky má EET, ačkoliv Nejvyšší kontrolní úřad přišel tento týden se závěrem, že nikdo zatím neprokázal, že EET vede k vyššímu daňovému výběru, zato je prokázáno, že zvýšilo administrativní zátěž živnostníků a že vyšší daňový výběr je dán především vyšším hospodářským růstem.
Jenomže vláda si klidně může prohlašovat, že daňový výběr je její zásluha… a tím si přihrává politické body. Kdyby tomu však bylo opačně, kdybychom stále ještě nerostli, daňový výběr by byl menší a vláda by byla marketingově namydlená. Proto se politici tak zoufale bojí recesí! A proto jmenují do centrálních bank další politiky, aby jim přihráli záporné úrokové sazby – a po nich potopa.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Hlavní město Praha plánuje vybudovat 5000 nabíječek pro elektromobily do deseti let. Většinu chce magistrát získat pomocí modernizace lamp pouličního osvětlení, tedy výměnou kabelů k lampám tak, aby mohly vést vysoké napětí, což by mělo vyjít na dvě až tři miliardy korun. Začít se má ve vytipovaných lokalitách na Vinohradech a na Smíchově už na podzim. Je dobré, že má Praha ve svém vedení takové vizionáře, kteří očekávají, že v roce 2030 by mělo být v republice přibližně 500 tisíc až 700 tisíc elektromobilů, z čehož nejméně pětina bude jezdit v Praze, a tak nechtějí nic prováhat? Je sázka na rozvoj elektromobility v tuto chvíli už sázkou na jistotu?
No to skoro vypadá, že Praha je ideální město bez dluhu, které nemá žádný problém, a tak si může dovolit mít vize… Má funkční okruh. Blanka je pořád otevřená a nezpůsobuje u výjezdů zácpy. Má dostatek levných bytů, stavební úřady chrlí stavební povolení jak na běžícím páse. V celé Praze, zejména pak v Praze 6, je přehršle stále volných parkovacích míst… To musí být nádherné město k životu.
Fotogalerie: - Zakázka na policejní auta
Jenom škoda, že já žiji v nějakém paralelním světě a takovou Prahu neznám. Znám jenom paralyzované město s kolabující dopravou, které chce dopravu zkolabovat ještě víc a zavést z nějakého nepochopitelného důvodu pouze elektrodopravu, jako by snad byla kdovíjak ekologická. A jako by ji snad chtěla většina obyvatel. Na tom je největším paradoxem, že většina obyvatel Prahy zákaz vjezdu do centra nechce, a přitom si volí zastupitele, kteří přesně tohle tlačí.
S předchozí otázkou souvisí i informace, že Německý mezinárodní autosalón, letos pořádaný od 12. do 22. září, bude provázet řada protestů. Odpůrci automobilismu a radikální ochrany klimatu hodlají průběh veletrhu v rámci občanské společnosti narušit s odůvodněním, že vládní politici nedělají v klimatické politice dostatečně razantní kroky, co by vedly k mobilitě, která bude šetrná ke klimatu a dostupná pro všechny. Stal se automobilový průmysl jedním z „třídních“ nepřátel, na němž radikálové a zelení ukáží ostatní společnosti svoji momentální sílu?
Ano, myslím, že je naprosto adekvátní prohlásit, že automobilový průmysl plní roli „třídního nepřítele“. Myslím si dokonce, že kdyby se – čistě hypoteticky – kupříkladu ukázalo, že emise CO2 nezpůsobují oteplování, ale že oteplování je způsobeno emisemi, že by nenávist zelených k autům nepoklesla ani o kousek. Tím neříkám, že něco takového je pravdivého – o tom já nemohu nic vědět, nejsem klimatolog a nemám ponětí, jak tahle kauzalita stojí; jenom říkám, že jsem na základě mnohých indicií přesvědčená, že CO2 není ta pravá příčina nenávisti vůči autům, ale pouze záminka.
Myslím, že tento odpor má mnohem hlubší mentální kořeny a kdyby se zcela hypoteticky ukázalo, že třeba diesely jsou ekologičtější než elektroauta, našla by se jiná záminka, proč proti autům bojovat. Vymyslel by se jiný důvod, na který by se ideologický boj navlékl. Jsou zkrátka až příliš symbolem majetku a svobody.
Miloš Vystrčil
Předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil chce prosadit navýšení důchodů pro všechny, kteří jsou v penzi 25 let a více o tisíc korun. S jeho návrhem se ztotožnil Senát, když projednával zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun, jak navrhla vláda a schválila Sněmovna. Prý tato úprava přinese do důchodového systému spravedlnost, protože předchozí zvýšení penzí se týkalo pouze lidí nad 85 let, což znevýhodňuje především matky, které vychovávaly děti, a šly tak do důchodu dříve než muži. Lze vůbec v souvislosti s důchodovým systémem hovořit o spravedlnosti a o znevýhodňování žen, které vychovávaly děti?
Jenže důchody jsou nastaveny na základě zásluhovosti. Hodně lidé se zase domnívá, že je spravedlivé, aby ten, kdo celý život odvádí na důchody víc, měl taky větší důchod. Nebo si snad někdo myslí, že je spravedlivé, aby to bylo obráceně, aby ten, kdo platí míň, dostával víc? Pokud by měl takový názor, měl by se obrátit na soud, aby mu to vysvětlil. Soud už v minulosti rozhodl, že je náš systém málo zásluhový. A podle mě má soud pravdu.
A tady je jádro pudla. Ženy mají nižší mzdy než muži, protože si v průměru míň platí. Medián mezd mužů byl ve čtvrtém čtvrtletí 2018 o 20 procent vyšší než medián mezd žen. Jestliže někdo bere dlouhodobě menší mzdu a platí nižší odvody, je spravedlivé, aby měl nižší důchod. Nemá smysl do toho tahat pohlaví, protože pak bychom mohli v důchodu taky zohlednit barvu očí či náboženství.
Vlastně ani nevím, zda tím, že se řeší gender a hledá se zvýhodnění žen, není porušen předpoklad rovnosti pohlaví: Jestliže je totiž v systému daná částka na důchody a máme ženám přidat, musíme vzít mužům. To není rovné. To je zhola mylná agenda.
Psali jsme:
|
aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím
Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
