Pane poslanče, vy už jste před pár dny v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl svůj názor na přijetí či nepřijetí syrských sirotků. Jak vidíte vývoj této kauzy dál? Má pravdu například Marek Hilšer, který označil premiéra pro jeho přístup za „bezcitného psychopata“, nebo ti, kteří návrh europoslankyně označují za „předvolební tah“? 

Myslím si, že nemají pravdu ani jeden, ani druhý. Já znám Michaelu Šojdrovou a vím, že ona s tím nápadem přišla v květnu. A určitě to nemyslela jako předvolební tah. Myslím si, že tam bylo hodně věcí prostě nedotažených, bylo to trochu spojené s tou ochotou pomoci a někdy i možná s příliš velkou horlivostí. Určitě si nemyslím, že by to byl nějaký kalkul. Na druhou stranu si myslím, že premiér mohl zareagovat úplně jinak. Jeho reakce mi přišla v určitém smyslu až hulvátská a v určitém smyslu bych řekl až někdy hloupá, i ve spojení s tím, když potom úkoloval Lidové noviny, co mají vlastně dát do svého obsahu a přeposílal jim vyjádření organizace, která ve skutečnosti neexistuje nebo nikdy neexistovala.

Vy zmiňujete právě tu kauzu v Lidových novinách. Co říkáte na odchod známých novinářů, jako například Petry Procházkové a dalších? Myslíte si, že to Lidové noviny „změní“?

Myslím si, že vždycky, když odejde z redakce určitý okruh novinářů, tak těm novinám bude chvíli trvat hledání směru, nějaké tváře…. Musí si to prostě takříkajíc „sednout“. A asi to nějakou dobu trvá. Já to nechci moc hodnotit, vykřikovat nějaké soudy. Nakonec ty důvody znám jenom z vyjádření samotných novinářů. Pravdou je, že třeba u Petry Procházkové, nebo i dalších, jsem se dlouhou dobu divil, proč v těchto novinách zůstávají. Myslím si, že těch kauz tady bylo už víc. Když to chtěli položit, mohli to položit dřív… Teď tedy přetekl jejich pomyslný pohár…. Lidové noviny mají tradici, mají určitý okruh čtenářů. A ten si myslím, že se zase až tak nezmění, ani když už tam někteří novináři třeba nebudou.