Sjezd ČSSD a krach jednání s Babišem. Štěpán Kotrba tuší, co bude dál: Na koho Zeman v úterý ukáže jako na viníka, ten...

08.04.2018 17:22

ROZHOVOR Analytik Štěpán Kotrba patří k nejzasvěcenějším znalcům české levice a ČSSD. Po druhé části jejího hradeckého sjezdu má ze strany rozpačité pocity. Co také říci o sjezdu, který skončí hned po volbě místopředsedů kvůli tomu, že přestal být usnášeníschopný... Za největší naději v současnosti vidí to, že se lidé jako je Jiří Dienstbier rozhodnou tuto partaj opustit a přestanou ji táhnout ke dnu.

Sjezd ČSSD a krach jednání s Babišem. Štěpán Kotrba tuší, co bude dál: Na koho Zeman v úterý ukáže jako na viníka, ten...
Foto: Praha TV
Popisek: Štěpán Kotrba jako host pořadu Horké téma

Co podle vás prozradila druhá část sjezdu ČSSD o náladách ve straně?

Bezradnost. Pokud v 16:30 skončil oživovací sjezd pro neusnášeníschopnost těsně poté, co dovolil většinu místopředsedů, vypovídá to o politické kultuře sociálních demokratů víc, než by bylo zdrávo.

Byli dovoleni členové předsednictva strany a často se jedná o osoby, které širší veřejnost až tolik nezná. Mohl byste čtenářům jednotlivé nově zvolené členy vedení ČSSD trochu představit?

Většina místopředsedů zvolených z 16 kandidátů je veřejnosti známá. Novopečená místopředsedkyně Jana Fialová je krajská radní z Vysočiny, Jaroslav Foldyna a Roman Onderka jsou nyní poslanci a Martin Netolický je pardubický hejtman. Netolický se uvedl zjištěním, že sociální demokraté musí hájit svůj program, i když jim ho ANO zčásti ukradlo a volič ČSSD utekl k jiné straně … Fialová se doteď politicky neprofilovala – nestačí jen říkat závistivě, že "nahoře na parníku se tancuje…" Teď je nahoře taky.

Předseda Jan Hamáček a první místopředseda Jiří Zimola, zvolení už v březnu v první části sjezdu, delegátům předkládali účty ze své dosavadní práce, zejména z koaličního vyjednávání s hnutím ANO, které skončilo neúspěchem. Co další se jim podle vás za ten měsíc podařilo?

Hele, vy jste větší cynik než já, pane redaktore. Vyjednávání s hnutím ANO, které skončilo neúspěchem, není úspěch. To se jim teda podařil majstrštyk…

To nebylo vyjednávání, ale je to fatální neúspěch. Bohužel. ANO se samo o sobě hned po volbách na počátku vyjednávání profilovalo konzervativně levicově. Výrazně levicově už v prvním vládním programu, který Babiš veřejnosti po volbách představil. Dá se říci, že nastavilo komunistům i sociálním demokratům náruč. Vojtěch Filip pochopil. Komunisté konstatovali, že z 80% jde o shodu s jejich programem. Liší se pouze v zahraničně politických otázkách. Myslím, že o stejnou, ne-li větší shodu jde v případě sociálně demokratického programu. Lišit se může v detailech a parametrech, ne v principech. V případě, že beru vážně slova nového místopředsedy Jaroslava Foldyny o akceptaci všeobecného referenda i na členství v NATO nebo EU, je pozice ČSSD otevřená jakékoliv podobě levicové koalice s ANO. Jestliže došli sociální demokraté ke shodě v naprosté většině programových otázek a zadrhli se pouze na tom, jestli bude křeslo ministra vnitra pro Jana Hamáčka, je to směšné a diletantské. Jestliže poté, co Hamáček obrečí veřejně fakt, že ANO nepustí ministerstvo vnitra ani spravedlnosti a vzápětí jak Hamáček, tak bohužel i Zimola opakují stejné urážlivé žvásty o trestně stíhaném premiérovi, se kterými prohrál volby Sobotka, jde o naprosté nepochopení vůle voličů a absenci elementární logiky. Trestně stíhaný premiér vadí a opakované vyjednávání s trestně stíhaným předsedou vítězného hnutí o vládních křeslech nevadí? Tomuhle divadlu má někdo věřit a herce brát vážně?

Jaroslav Foldyna, který byl zvolen místopředsedou strany, postavil svůj kandidátský projev na příběhu „soustružníka“, tradičního voliče ČSSD, kterého nyní strana opustila.

To je pravda. Jaroslav Foldyna bohužel jako jediný z nových místopředsedů pojmenoval tvrdě a bez kudrlinek fakta. Nyní dostal spolu s dalšími moc politiku přímo ovlivňovat. A tak bude muset nejen radikálně mluvit, ale i jednoznačně a odpovědně jednat. A to je mnohdy to nejtěžší. Chci ho vidět.

Lukáš Jelínek, politolog blízký minulému sobotskovskému vedení, proti tomu protestoval, že tento přístup rozděluje lidi a ČSSD byla naopak nejúspěšnější, když je spojovala. Jakým směrem se podle vás ČSSD spíše vydá – s ohledem na to, jak dopadl sjezd?

To netuším ani já, a nejspíš ani nové vedení. Proč? No protože je tak názorově pestré, že predikovat výsledek programového pohybu dost dobře nelze. Protože se v první řadě bude snažit zaujmout voliče, ne programově konsolidovat či vymezovat. Lze nicméně říci, že sobotkovsky středově rozbředlým, úřednickým směrem ČSSD po tomto sjezdu nepůjde. Protože vedle Hamáčka potvrdil sjezd mandát i Zimolovi, jehož pozice bude závislá na konzervativně levicové frakci. Nepůjde ani idealisticko kavárenským směrem – protože delegáti nezvolili ani Hejduka, ani Pocheho, zato zvolili Foldynu. V tomto personálním složení se bude muset ČSSD vyrovnat se čtyřmi konkurenčními podobami současné levice: té ultraliberální, někdy až libertariánské v podobě Pirátů, manažerské, podnikatelské, místy až středové v podobě ANO, té konzervativně nacionalistické, populisticky jednoduché až protofašistické v podobě SPD a v té programově nejkonzervativnější, ale akčně neškodné komunistické. Je pravda, že ČSSD byla nejúspěšnější, když lidi spojovala, ale společný nepřítel levice té doby v podobě neoliberální pravicové ODS a její aliance pravicových stran byl poražen. Levice už není sprosté slovo a i KSČM obhájila svou legitimitu ve spektru demokratických stran. Politiku dnes nedělí osa ekonomická pravo-levá, otázka privatizace státu a minimalizace veřejných služeb, ale osa kulturní, definovaná na jedné straně liberály popperovské "otevřené společnosti", na druhé straně kulturními konzervativci, preferujícími společné kořeny "národního státu".

A ty kořeny máme společné nejen s komunistickou stranou, ale i s katolickou církví. Nyní je konfliktním tématem kulturní globalizace a asertivita cizích kultur, meziregionální migrace přinášející vedle rizik zdravotních a vojensko-bezpečnostních i riziko kulturně náboženské v podobě paralelní společnosti, a zejména práva menšin, které mají ambice stát se mocenským jazýčkem v budoucím sporu o extenzi nábožensky tolerantní legislativy. Chceme tolerovat nerovnost žen, nikáby, mnohoženství, ženskou obřízku či kamenování jako prvky paralelního práva šaría a nebo chceme upírat nezadatelná kulturní a náboženská práva muslimům? Pokud šaríu odmítneme, pak obrana moderní sekulární společnosti nevede sorosovským směrem multikulturní společnosti, ale jejím kategorickým odmítnutím a dočasným spojencem ateistů musí být židé i umírnění křesťané jako abrahámovský základ evropské kultury. To velmi výrazně mění politický diskurs, jinak definuje spojence i protivníky…

Mění to i geopolitické spojence. Většina západní Evropy jde směrem rizikově otevřeným, většina východní Evropy jde směrem opatrně nacionalistickým. V tu chvíli se civilizačním bojištěm stává rozporná legislativa EU, ale i vojenské strategie NATO.

Jak se vůbec změnila pozice ČSSD na politické scéně poté, co o její voliče začali úspěšně usilovat ANO, SPD, nebo i Piráti? Má vůbec tato strana šanci být ještě někdy třicetiprocentním hegemonem levé části politického spektra, kterým bývala?

No, nevstoupíš dvakrát do téže řeky, pravil Hérakleitos. Třicetiprocentní hegemonii na levici předcházela opatrná sjednocovací politika Miloše Zemana, na kterou si málokdo pamatuje. Nazývala se Realistický blok. Pohlcování národních socialistů, moravistů, zemědělců i přátel piva. A pragmatické pohlcování jiných subjektů či trvalé koalice by musely předcházet takovému procesu i dnes. Chybí ale člověk zemanova rozhledu. Čili ne, dnešní ČSSD nemá šanci na třicetiprocentní hegemonii levé části politického spektra. Až někdy, až si ujasní svůj vlastní program, až bude jejím cílem mít předsedu vlády, tak musí započít sjednocovací proces. Ale v tu dobu už možná nebude existovat… pokud bude pokračovat i nadále v hloupých, ale zásadových krocích.

Nicméně mám určitou naději. To když čtu status Jiřího Dienstbiera ml.: “To je hrozné vedení. Dva dny zpátky jsem byl tak šťastný, že socdem dala Babišovi košem a konečně se trochu za něco postavila. Dnes už jsem se zase vrátil k pocitu, který u mě v poslední době u ČSSD převládá, a to je zklamání. Ze sociálních demokratů se stávají národní socialisté, se zvolením Foldyny se nebojím říci fašisté..." Foldynu znám dvacet let. Fašista není. Kupodivu ani národní socialista, i když bych ho nenazval ani internacionálním socialistou. On je totiž Srb, Jugoslávec, s mentalitou hajduka. Ti bojovali v XVII a XIX století proti bulharským Turkům společně s ruskými jednotkami a o jejich činech se dodnes mluví s úctou jako o národních hrdinech… Foldynovi se pouze hnusí ústečtí "nepřizpůsobiví" nepracující. Považuje je za parazity, které je nutno k práci a řádnému životu donutit. Dienstbier je považuje za klienty lidskoprávního ministerstva. Pokud Dienstbier a jemu podobní odejdou z ČSSD, má sociální demokracie naději.

V úterý jde premiér Andrej Babiš na Hrad za prezidentem Milošem Zemanem, informovat jej o neúspěchu dosavadních vyjednávání o vládě. Samozřejmě se rozvíjejí nejrůznější spekulace, co se bude dále dít, a jednou z nich je i to, že by se za určitých okolností mohly ANO a ČSSD vrátit k jednacímu stolu a znovu se pokusit dohodnout koalici. Je podle vás po sjezdu ČSSD k této alternativě vstřícnější, nebo by se jí naopak bránila?

Sobotka se Zaorálkem před volbami neustále opakovali dokola, že ČSSD nebude ve vládě s Babišem jako trestně stíhanou osobou a výsledkem bylo to, že ČSSD měla ve volbách 7% a ANO 30%. Většina voličů ČSSD přijala Babišovu interpretaci, že jde o účelové stíhání, živené "zrádcem zrádců", ministrem vnitra za ČSSD Chovancem. Hamáček, ale i Zimola po volbách opakovali dokola, že ČSSD nebude ve vládě s Babišem jako trestně stíhanou osobou, ale vyjednávali s ním o vládě, ačkoliv Babiš na začátkem jednání řekl, že pro ANO neexistuje jiný kandidát na premiéra. Pak řekli, že když budou mít vnitro (čti: když budou pokračovat v účelovém stíhání Babiše), trestně stíhaný předseda vlády jim nevadí. Fraška.

"S údivem sleduji, jak většina médií přejala rétoriku Andreje Babiše, který zdůvodňoval krach našich vládních jednání nesmyslným lpěním na resortu vnitra. … Náš požadavek gesce ministerstva vnitra měla být záruka nezávislosti prošetření kauzy Čapí hnízdo a dalších kauz jako ústupek za to, že přivřeme oči nad účastí trestně stíhané osoby ve vládě", pravil Zimola zmateně na facebooku ve chvíli, kdy všechna média interpretovala ukončení jednání ČSSD s ANO jako zjevné korytářství sociálních demokratů. Zimola dodal , že " Politika je a musí být o kompromisech" a jako kompromis vidí nejspíše to, že se Babiš nechá sám a dobrovolně během trvání koalice odstíhat a nejspíš i zatknout při zasedání vlády svým koaličním partnerem s přivřenýma očima...

Sjezd bohužel Hamáčkovi a Zimolovi dosavadní "dělání Zagorky" hladce schválil, čímž potvrdil kolektivní zmatení myslí. Nemyslím, že by mělo pro kohokoliv cenu se dál se sociálními demokraty o čemkoliv bavit. Nejlepší byl slogan, který Zimola použil na facebooku těsně po schválení vyjednávacího postupu sjezdem: "Ne z nás dělá to, čím jsme!"

Ano. To, čím je dnes ČSSD, je sedmiprocentní nic.

Za doteď vyřčených slov ze strany představitelů ČSSD považuji za nedůstojné pro Andreje Babiše, aby se pokoušel o nové kolo jednání, když v podobě koalice s SPD a KSČM se jedná o velmi rozumnou podobu menšinové vlády ANO s nezávislými odborníky, doporučenými koaličními partnery. SPD se chce podle Okamury orientovat na prosazení priorit svého programu. A nejde o nic, co by nešlo realizovat – jak v případě přímé volby a odvolatelnosti komunálních politiků, tak v případě obecného referenda. Trestní odpovědnost za politické chyby už je teď, stačí uzákonit, že veškerá hlasování výkonných orgánů budou po jménech a politik ručí za způsobenou škodu do výše svého majetku. V obou případech jde pouze o parametrizaci velikosti skupiny, kterou nazveme nezbytným minimem voličů, aby nedocházelo k šikanózním kampaním a zneužívání institutů přímé demokracie. To, že je přímá demokracie možná a může být plnohodnotnou alternativou zastupitelského systému, zpochybňují dnes už jen elitáři, trvale dštící síru na přímo voleného prezidenta. Ale to je minorita. SPD navíc nechce v této fázi přímo ovládat žádná ministerstva. A o ministerská křesla primárně nejde ani komunistům. Ti chtějí prosadit pouze to možné a realistické ze svého programu. Vědí, že víc nemohou chtít. Chci vidět sociální demokraty, jak odmítnou hlasovat o zvýšení minimální mzdy, o sektorové dani, zrušení karenční doby nebo o zálohovém výživném jen proto, že to bude tentokrát koaliční komunistický návrh…

Slovo kompromis nemá ve slovníku Andreje Babiše své místo,“ konstatoval na sjezdu Zimola, jako by zapomněl, že ANO získalo ve volbách 30 procent a ČSSD sedm. Tato ztráta paměti je pro povolební a posjezdovou ČSSD signifikantní.

Sociální demokracie v opozici je zbytná minorita, za současných okolností postradatelná se svými patnácti poslanci stejně, jako je postradatelná sociální demokracie v Polsku či Maďarsku. Sociální demokracie ve vládě s Babišem si nebude moci nijak moc vyskakovat. Právě proto, že vládu lze složit i bez ní. Zbytečná sociální demokracie bude zbytečná i po dalších volbách, což ti chytřejší dnes už vědí.

Nikdo ale netuší, kdo zaplatí sociální demokracii volební kampaň ve chvíli, kdy by neschopnost vyjednat s trestně stíhaným premiérem v demisi funkční vládu přinesla mimořádné volby. Protože je v tom případě vysoce pravděpodobné, že by ČSSD a TOP 09 nebyly po volbách ani v parlamentu, ANO, Piráti, ODS a SPD by posílili, komunisté a lidovci by flagrantně oslabili. A dluh Altnerově dědicům nejspíš bude nutné zaplatit.

Protože prezident Zeman Babiše podruhé premiérem nejmenoval a jedna z teoreticky možných variant je, že sestavením vlády pověří někoho jiného či sestaví úřednickou vládu do mimořádných voleb, budou následující kroky prezidenta napínavé. Případné mimořádné volby prohraje ten, na koho v úterý Zeman ukáže jako na viníka dohadovacího debaklu. Vzhledem k tomu, že sociálním demokratům doporučoval prezident požádat pouze o náměstky ministrů, kandidáta na viníka tuším. S druhým kolem vyjednávání se počítá, tvrdí zdroje z ČSSD. "Ty dveře se dají znovu otevřít", myslí si naivně Zimola. Proč by je kdo měl otvírat, neřekl.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Přímý kop do hlavy. Mají výcvik, cítí se nadřazeně, na tohle nejsme v ČR zvyklí, ví expert nad „sbalenými“ agresory. Co dělat? Střelit do vzduchu

4:42 Přímý kop do hlavy. Mají výcvik, cítí se nadřazeně, na tohle nejsme v ČR zvyklí, ví expert nad „sbalenými“ agresory. Co dělat? Střelit do vzduchu

ROZHOVOR Skupina cizinců v sobotu brutálně napadla číšníka, který skončil s vážným zraněním v nemocn…