Doba je zlá a ve Sněmovně není levice, protože z Pirátů se vyklubala „fejková levice“. Není to k pláči?

Je. A je pravda, že účastí v pravicové vládě je to s Piráty podobné jako se Zelenými v druhé Topolánkově vládě. Ostatně i Zelení jsou ve světě vnímáni jako levičáci, ale v Česku se chovají pravicově. U Pirátů v tom ještě cítím určitou vypočítavost.

Problémem sociální demokracie je, že od konce Sobotkovy vlády začali voliči vnímat jako sociální demokracii hnutí ANO a ti radikálnější SPD. Proto dnešní nástupci tradiční levice mají tak těžkou pozici. Drobné strany jsou dost rozbité, a to se týče i komunistů. Ti by se měli spolu s dalšími stranami levice rozpustit a přejít pod hlavičku sociální demokracie. Ale to je asi na delší lokte.

Proč ANO a SPD spolkly většinu levicového voličstva?

Voličstvo se za třicet let sice doplnilo o mládež, ale v zásadě jde o stejné lidi, které dokázali přivést k urnám Miloš Zeman a Jiří Paroubek. Šlo o lidi práce, rodiny s dětmi, seniory. Dokázali jim nabídnout alternativy. Orientace na priority, které pro tyto skupiny nejsou podstatné, vedla k tomu, že začaly vnímat jako sociálnědemokratické zmíněné dvě strany. Vůdci, kteří dokážou velet, navíc ve vedení sociální demokracie dnes chybějí.

Bývalý sociální demokrat a ministr průmyslu Jan Mládek nedávno také poznamenal, že dnešní  odbory – tradiční zázemí levice – jsou papírový tygr. Souhlasíte?

Je to složité. Sám jsem z odborů vyšel, přesněji z odborového svazu KOVO, který stále vnímám jako velmi pracovitý a pro zaměstnance prospěšný. Složitější vztahy jsou pak na centrále Českomoravské konfederace odborových svazů, kde jsou svazy prezentující státní zaměstnance i pracovníky v podnikatelské sféře. Dlouhodobý problém vidím u členů odborů v tom smyslu, že než by šli do otevřeného střetu, raději čekají na to, co jim kdo dá. Jsou prostě plní obav.