Je u nás skutečně ohrožena demokracie tandemem Babiš–Zeman a staneme se satelitem Ruska nebo Číny? Nebo není u nás naopak ohrožena demokracie vměšováním Bruselu, Berlína a Washingtonu?

Dalo by se říci, že jsem pro tuto otázku tzv. „ve střetu zájmů“ (smích). Nicméně odpovím protiotázkou – jak může být ohrožením demokracie někdo, kdo byl zvolen přímou demokratickou volbou, či ten, kdo získal politický mandát v rámci demokratických parlamentních voleb? Že se někdo někomu nelíbí, někdo s někým nesouhlasí, že se někomu nelíbí nějaký „tandem“ politiků nebo politických stran, je celkem pochopitelné a přirozené. Stejně přirozený by ale měl být i náš respekt k výsledkům občanského projevu demokracie.

Nedemokratické je zpochybňování principů demokracie, nedodržování dohodnutých pravidel je anarchie, anarchie je chaos a to je pro nás mnohem nebezpečnější než nějaký nepřítel za humny. V naší zemi máme demokracii a každý se může pokusit získat důvěru spoluobčanů, uspět ve volbách a své vize uskutečnit v rámci možností daných získaným mandátem. Kritika bez vize a návrhu řešení, zpochybňování čehokoliv kýmkoliv bez jasného podílu odpovědnosti za důsledky takového počínání nemůže ničemu rozumnému prospět. A nyní i z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že je velký rozdíl mezi postavením voliče – oprávněného kritika společenských poměrů – a mezi postavením někoho, od koho se adresně očekává kompetentní názor, navazující řešení a především se pak od něj požaduje konkrétní, jmenovitá a nepřenositelná odpovědnost. 

A zda bychom se mohli stát satelitem Ruska a Číny?! Tak to se může stát pouze v okamžiku, kdy se tak o nás bez nás (pro Čechy nic nového pod sluncem) rozhodne v nějakém novém „Mnichově“, „Jaltě“ nebo jiném místě nějakého budoucího setkání (super)velmocí. Stále jsem optimista a věřím, že se Evropská unie vzpamatuje, zvolí si do čela odpovědné osobnosti a bude ve složité globální politice zastávat odpovídající, stejně silnou roli jako ostatní (super)velmoci – má k tomu teoreticky veškeré předpoklady. Pak se jako součást takové unie nemusíme bát žádného vynuceného, nedobrovolného područí. Bohužel je zde i ona varianta „B“ – současné „elity“ EU budou pokračovat ve svém „úsilí“ a dovedou celé společenství evropských národů do takového marasmu, že dojde k rozpadu tohoto společenství, a pak si nás ti „velcí hráči“ skutečně rozeberou jako rozinky na dortu.