Letošní rok byl velice dramatický. Evropu zasáhla migrační lavina, kterou příliš nezvládala. Dá se v tomto kontextu vůbec najít nějaký úspěch Evropské unie? A v čem evropské elity selhaly?

Především se musím přiznat, že celou mou osobou cloumá všeobjímající skepse. Připadám si, jako kdybych chodila po rozbředlém blátě, které se mi už nalévá do polobotek. A navíc ať šlápnu kam šlápnu, hrozí, že to bude okraj propasti. Toto není jen osobní pocit, je to především pocit politický. V minulém roce vyšla najevo řada velmi zajímavých strategických informací. Spojuje je jedno, a totiž to, že náš dnešní svět je založen na lži, předstírání, na odtržení se od reality a totálním rozporu slov a činů. Schází vize, koncepce, schází v podstatě důvod k životu.

Proto odpověď na otázku, zda lze v kontextu migrační laviny najít nějaký úspěch Evropské unie, je nutno pojmout šířeji: U Evropské unie nelze najít žádný úspěch, a to v jakémkoli kontextu. Evropa a Evropská unie žádné elity nemá. Je plná panáků, kteří předstírají, že mají nějakou ideologii a nějakou ideu. Bohužel – nemají.