Sny klimazáškoláků mnoho lidí poznává na svých peněženkách, varuje Zálom

16.05.2022 18:10 | Rozhovor

Místopředseda Svobodných Luboš Zálom patří k silným kritikům ekologických aktivistů, kteří podle něj chtějí přírodu bez člověka. „Zelení aktivisté zájem člověka úplně pomíjejí. Pro něj je ekologický zájem nikoliv zájmem člověka, ale nějaké božské nadřazené bytosti: přírody, planety, možná vesmíru, nevím. Příroda je pro ně hodnotou sama o sobě. Sebe vidí jako služebníky nadřazené bytosti,“ myslí si Zálom, který společně s dalšími členy Svobodných zavítal na demonstraci aktivistů, kteří upozorňovali na dopady klimatických změn.

Sny klimazáškoláků mnoho lidí poznává na svých peněženkách, varuje Zálom
Foto: Archiv L. Záloma
Popisek: Luboš Zálom, místopředseda Svobodných

Nedávno jste na pražském Malostranském náměstí narušili demonstraci ekologických aktivistů, kteří burcovali za uhlíkovou neutralitu a ochraně klimatu. Co vás k tomu vedlo? 
 
Narušili, to je asi příliš silné slovo. My jsme tam prostě přišli, abychom dali najevo, že pozice aktivistů, klimatických záškoláků, není neotřesitelná. I když za sebou mají podporu médií, politiků, kulturní fronty a tak dále. Je mnoho lidí, kteří si uvědomují, jak hluboce se klimatičtí aktivisté mýlí a k čemu by naplnění jejich snů vedlo. Ostatně obrovské množství lidí to už dnes poznává na svých účtenkách, a to nejenom za energie. Ne každý má ale čas a náladu vzít transparenty a vstoupit s klimazáškoláky do přímé konfrontace. My jsme to už udělali několikrát, a budeme to dělat i nadále. Za prvé chceme upozornit na to, že teze o tom, že změny klimatu způsobuje člověk, jsou nevědecké a dogmatické, a nezakládají se na faktech. Za druhé odmítáme, že by se neustále měla nasazovat psí hlava fosilním palivům. Tzv. obnovitelné zdroje jsou ve skutečnosti parazitní. Jsou nespolehlivé, neúčinné, primitivní, a stejně potřebují zálohu spolehlivějších zdrojů. Bez státní podpory, v racionální tržní společnosti, by tzv. obnovitelné zdroje byly pouhým výstřelkem několika šílenců. My jsme bohatý stát, můžeme si dovolit jádro. Proti kterému, nutno dodat, většina ekoaktivistů protestuje také, protože jejich cílem není mít čistý zdroj energie, ale zbavit lidi jakékoliv spolehlivé energie. Chudé země jsou na fosilních palivech přímo závislé. Je to jejich jediná cesta z bídy, a já považuji za hanebnost, aby banda dobře živených školáků měla právo určovat, jak má kdo žít. Za třetí, a to je v dnešní situace novinka, chceme upozornit na to, že to byla právě zelená politika, za kterou klimazáškoláci bojují, co dalo Putinovi obrovskou strategickou výhodu. Umožnila mu držet celou Evropu, zejména Německo za krk. Já osobně se domnívám, že stejně jako si Rusové platili v 80. letech na Západě různá hnutí za jaderná ozbrojení, dneska si dlouhodobě platí zelené aktivisty. 
 
 
Svobodní jsou často vnímáni jako ti, kdo se vymezují proti ekologickému alarmismu. Znamená to tedy, že nadřazujete hospodářské zájmy nad ty ekologické? Jakou cestu tedy Svobodní v tomto ohledu nabízejí? 
 

Anketa

Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?

4%
95%
hlasovalo: 47751 lidí
To není buď a nebo. Člověk má zájem žít v čistém prostředí, ale to není zadarmo. Po tisíce let bylo čisté a zdravé prostředí nedosažitelným luxusem. Teprve dnešní bohatá společnost může vidět přírodu čistě jako zdroj neuvěřitelného prospěchu, a ne jako nesmiřitelného protivníka. Zkrátka, musíme být bohatí, abychom si mohli užívat přírodu. Chtít čisté prostředí a krásnou přírodu něco stojí, jsou to náklady obětované příležitosti. Naopak kdybychom upřednostňovali průmyslovou produkci za každou cenu, i za cenu zničení přírody, budou to opět náklady obětované nějaké příležitosti. V životě nemůžeme mít všechno. A preference lidí se mění podle toho, jak jsou bohatí. Když máme plné břicho, máme kde bydlet, máme dostupné léky a nemusíme umírat na banální nemoci, můžeme se zajímat o to, zda mít kolem měst krásné lesy nebo zda je vytěžit, abychom měli v zimě čím topit. My se zkrátka domníváme, že jak blahobyt a produkce tak čistá příroda jsou zájmy lidí a musíme je poměřovat. A jediný způsob, jak je poměřovat, je ekonomická kalkulace. Něco za něco. Zelení aktivisté ale zájem člověka úplně pomíjejí. Pro něj je ekologický zájem nikoliv zájmem člověka, ale nějaké božské nadřazené bytosti: přírody, planety, možná vesmíru, nevím. Příroda je pro ně hodnotou sama o sobě. Sebe vidí jako služebníky nadřazené bytosti. Praxí i teorií je zelené hnutí vlastně dogmatickým apokalyptickým kultem. Chtějí přírodu bez člověka. I když sami to takhle naplno otevřeně nikdy neřeknou. Ani si to možná mnozí z nich neuvědomují. Ale vezmeme-li jejich postoje principiálně a důsledků, na konci nemůže být nic jiného, než člověk nanejvýš na úrovni opice. Pokud nám dneska zelení záškoláci nadávají, a to skutečně na té jejich demonstraci zaznělo, že chceme jezdit velkým SUVčkem a jsme tedy nenažraní a ničíme tím přírodu, kdo bude rozhodovat, jak velké auto máme mít? Pro ně bude jakékoliv auto zlem. Jenomže až se podle jejich přání zbavíme aut, budou jim vadit kola. Pak jim bude vadit, že dětská úmrtnost není dost vysoká. Nebo že na banální respirační onemocnění umírá příliš málo lidí. Je přece v souladu s přírodou umírat na chřipku, ne? Jaké je řešení Svobodných? Já jsem to vlastně napsal výše. My si uvědomujeme, že v životě je vždycky něco za něco. A když chceme poměřovat, zda si přejeme spíš panensky čistou přírodu nebo překotnou produkci a co nelevnější zboží, pak musíme vědět, kolik nás to bude stát. Potřebujeme k tomu systém svobodně se tvořících cen. Potřebujeme čistý trh bez dotací. Zkrátka, potřebujeme konečně kapitalismus.
 
Někteří aktivisté upozorňují na to, že nejdříve kvůli covidu a teď kvůli válce na Ukrajině ustoupila ekologické témata do absolutního pozadí a hrozí tak další drancování životního prostředí. Máte stejné obavy? 
 
Drancování životního prostředí hrozí tam, kde nefunguje trh a nikdo neví, kolik vlastně co stojí. Když nepočítáme velmi krátké období začátku průmyslové revoluce, kdy ještě lidé nebyli dost bohatí, ale začala překotná výrobní produkce, která položila základ budoucího blahobytu, pak nejvíc se životní prostředí přede drancovalo za socialismu. Za komunismu v Sovětském svazu. Nebo tady u nás. Všichni přece víme, jak vypadaly Krušné hory, jaké bylo ovzduší ve městech, jak vypadaly řeky. Příroda se nevyčistila proto, že by hned v 90. letech přišly účinné regulace, ale proto, že dostal možnost působit trh. A začalo se vyrábět rozumně. Regulace k tomu jistě přispěly také, projekt odsíření elektráren a tak podobně. Ale podle mě to nejdůležitější je, že se přestalo plýtvat, začali jsme normálně žít, a mohli jsme se zajímat i o to, jak tady žijeme. Mělo by se zajít ještě mnohem dál. Například pořád se tady hospodaří na obrovských lánech, na nich se pěstuje jedna jediná plodina. Není dostatek mezí, krajina pak špatně zadržuje vodu. Když se podíváte třeba do Rakouska na letecké snímky, ta pole vypadají úplně jinak. U nás jsou to pořád velkoproducenti. Proč? Samozřejmě především kvůli přebujelému systému dotací. Ostatně teď to mnozí z nás cítíme, opět po roce. Zase kvete řepka. Ekologická témata možná teď trochu ustoupila, ale není to žádná škoda, protože ta témata stejně nebyla uchopena racionálně. 
 
 
To co však neutichá, je debata o evropském Green Dealu. Energetická krize mu možná sice dodala trochu jiný rozměr, ale v Bruselu se o Green Dealu mluví jako o jediné cestě, jak čelit mimo jiné i současným aktuálním problémům. Co si o tom myslíte? 
 
Ti lidé jsou úplně odtrženi od reality, jinak si to neumím vysvětlit. Byla to přece především zelená politika, co dalo Putinovi odvahu zaútočit na Ukrajinu. Kdyby nedržel Evropu za krk skrze svůj plyn, patrně by si to mnohem lépe rozmyslel. Samozřejmě Green Deal by se projevoval naprosto ničivě i bez Putina, ale podle mě tohle by měla být poslední kapka pro každého, kdo snad ještě v hloubi duše v zelenou politiku věřil. Pokud už je nepřesvědčil růst cen energií koncem minulého roku. Jako důsledek iracionálního a antitržního systému emisních povolenek. Svobodní tuhle sebevraždu Evropy zásadně odmítají. 
 
Evropská komise oznámila plán na odstřižení Evropy od dodávek ruské ropy do konce tohoto ruku. Několik státu ihned začalo protestovat a vyjednávat o výjimkách. Je vůbec podle vás takový plán prosaditelný a v praxi realizovatelný?
 

Anketa

Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?

hlasovalo: 36791 lidí
Tady se sbíhají dvě témata. Za prvé souhlasím s tím, že je potřeba dosáhnout toho, aby Rusko na Ukrajině neuspělo. Pokud k tomu má přispět energetické embargo, lze se o tom dále bavit, ale naši politici, nebo ti evropští, by měli ukázat jasný strategický plán. Za jak dlouho lze za takovou cenu očekávat zhroucení ruské ekonomiky a jejich ochotu nejen vyjednávat o míru, ale přijmout mezinárodní odpovědnost za to, co se stalo. A pokud to nevyjde, musejí daní politici nést odpovědnost. Jako generál v poli, který špatně odhadne plán a přivede vojáky na zbytečná jatka. Nemůžeme se střílet do vlastní nohy. Za druhé, lze se bavit o tom, kde brát energie. To ostatně mělo být dlouhodobé téma. A já se obávám, že i kvůli šikovné ruské lobby a práci jejich tajných služeb byla tato debata dlouhodobě potlačována, zejména v Německu, jako by jediná možnost byl Nord Stream a nic jiného. Mluví se otevřeně o tom, že odpor vůči frakování, tedy dobývání plynu z břidlic, který vládl médiím před deseti lety, byl zčásti rozdmýcháván Ruskem, když už ne přímo placen. Už dávno jsme se měli bavit o tom, zda nelze plyn těžit třeba v Polsku. Kolik ho máme u nás. Dávno jsme měli mít dostavěné jaderné elektrárny. Němci je vůbec neměli zavírat. A tak dále. Já si vlastně nevzpomínám, kdy se na naší scéně vůbec racionálně mluvilo o energiích. Mimochodem, je příznačné, že zelení aktivisté požadují odstřižení od ruských energií za každou cenu, bez toho strategického plánu a výhledu, o kterém jsem mluvil prve. Jim je úplně jedno, jestli budou energie drahé. Oni si drahé energie přejí. Chtějí, aby byly energie co možná nejméne dostupné. 
 
Evropská unie vede s Ruskem přinejmenším intenzivní ekonomickou válku. Mají podle vás tyto ekonomické sankce vůbec šanci přispět k ukončení válečné agrese na Ukrajině? Nehrozí, že na tyto sankce spíš doplatí EU a místní občané a firmy?
 
Na to jsem už vlastně odpověděl, a myslím že jsem na to odpovídal v jednom nedávném rozhovoru. Bez strategického plánu nevíme vůbec nic. Jak pozoruji naše politiky, tak spíš odhaduji, že za prvé žádný strategický plán nemají, a že sankce fungovat nebudou a jen se budeme střílet do vlastní nohy. Podle mě nenastane ani ta šťastná možnost, že by zafungovaly bez plánu. Jaksi náhodou. Já se obávám, že Fialovi a jeho kamarádům je tohle úplně jedno. Jejich pozice je jiná než u zelených aktivistů, kteří si skutečně přejí energetickou bídu, ale v jedné věci podobná. Věří v to, že se máme obětovat. Je jim jedno, jaké bezprostřední efekty sankce přinesou, jak rychle se Rusko zhroutí, pokud vůbec, a tak podobně. Oni prostě chtějí přinést úlitbu altruistické etice. Tvrdí, že na Ukrajině se za nás bojuje, a my musíme přinést na oltář oběť: náš blahobyt. Tohle není mentalita jestřába, vojevůdce. To je mentalita indiánského velekněze stojící nad lidskou obětí s dýkou v ruce.
 
Válka na Ukrajině jednou skončí, alespoň doufejme. Co bude pak? Zůstane mezi EU a Ruskem ekonomická propast a zcela přetrhané ekonomické vazby?
 
Rusko sice válku prohraje, ale Putin poražen nebude. Propaganda mu nejspíš funguje, doma to vykáže jako úspěch. Pokud by byl náhodou svržen, přijde na jeho místo někdo podobný, možná i horší. Těžko se v takové zemi dostane bezprostředně k moci někdo, kdo Rusům řekne "chovali jsme se příšerně, musíme začít vztahy se světem na nějaké liberální bázi". Takového člověka si tam nikdo nezvolí. Stačí se podívat, jak vypadá duma. Jedna sebranka je horší než druhá. Takže bych si myslel, že ať už Putin přežije nebo místo něj přijde někdo jiný, motivem ruské politiky bude dále se prohlubující pocit ohrožení a ublíženosti. V takové atmosféře není možné zpřetrhané vazby nějak rozumně napravovat. Na druhou stranu, možná se začne Evropa chovat pragmaticky. Protože ono nejde jenom o energie, z Ruska se dováží celá řada jiných surovin a výroba se bez nich neobejde. Možná to bude Evropa, kdo natáhne ruku ke spolupráci, výměnou za nějaké formální uznání chyby. Na druhou stranu, potřebuje to Rusko vůbec? Budování vazeb na Indii a Čínu mu může bohatě stačit. Ostatně Evropa kvůli přeregulované ekonomice bude svůj vliv postupně dále ztrácet. To jen my tady si hrajeme na to, že kolem Evropy se točí svět. Už dávno to tak není. Stáváme se zaostalým kontinentem vhodným leda tak pro turistické radovánky.
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Výborný

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

15:00 „Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podpo…