Co ukázal rok 2021 o české společnosti?
Rok 2021 je těžké oddělit od toho, co se v české společnosti – a vlastně na celém světě – dělo už o rok dřív. Opakující se vlny vysokých výskytů onemocnění covid-19 se u nás spojily s předvolebním politickým bojem a celé to vedlo k vykopání nových příkopů napříč společností i prohloubení těch starších. Současně se ale ukázalo, že tu máme nemálo lidí, kteří si dovedou i v těžkých podmínkách poradit, pozitivně zareagovat na problémy a proměnit je v příležitosti. Vlastně to vše není nic nového, jen se ve světle opravdu velkého koronavirového problému vyjevily známé rysy jakoby lépe nasvícené.
- Bilanční seriál ParlamentníchListů.cz: SVĚT KRIZE A NADĚJE
Už druhé Vánoce slavili Češi v omezeném režimu, zakázány byly i vánoční trhy. Vláda ústy ministra zdravotnictví doporučila omezit setkávání na minimum. Jak velký vliv mají takové věci na psychiku a život lidí?
To je přinejmenším z poloviny otázka na psychology, já si troufám vyjádřit hlavně k tomu, jak se mění život lidí. Velká část společnosti je vystavena silnému, dlouhotrvajícímu tlaku dvou různých hrozeb, které mají společnou příčinu – covid-19. Prvním tlakem je obava z onemocnění, ať už vlastního nebo u někoho z blízkých. Tato obava se týká především starších lidí nebo lidí dlouhodobě nemocných a mění jejich chování. Jen pro příklad: na přelomu listopadu a prosince, kdy Česko bojovalo s jednou z velkých koronavirových vln, asi 1,4 miliónu dospělých lidí v obavě z nákazy téměř nevycházelo z domova. Jak to působí na jejich psychiku, by měli, jak už jsem uvedl, říct hlavně psychologové, ale rozhodně to narušuje jejich sociální kontakty a životní stereotypy. Pro mnohé bude velmi obtížné se po skončení epidemie vrátit k dřívějšímu stylu života.
Dělá stát dost pro snížení cen energií?Anketa
Co by současná vláda měla udělat pro to, aby tyto věci Češi lépe snášeli? V čem by se v tomto ohledu měla lišit od té minulé?
Nejdřív si dovolím terminologické upřesnění. Podle mého názoru nejde o to, aby Češi situaci lépe snášeli, ale aby se z ní dokázali dostat, aby je – jak se říká – nesemlela. Nejsem expertem na sociální práci, abych si mohl troufnout radit vládě konkrétní sociální opatření. Na první pohled mi připadá správné, že nová vláda chce zamířit podporu a sociální politiku na skupiny potřebných, na druhé straně se poněkud obávám, zda je stát skutečně schopen tyto rodiny rychle identifikovat a cíleně jim pomoci.
Plošná opatření, která prosazovala minulá vláda, měla podle mého názoru slabinu v tom, že pomáhala i lidem, kteří to vůbec nepotřebovali, na druhé straně ale mohla dopadat i na ty, kteří si sami o podporu neumějí říct a třeba ani nevědí, že by na ni měli nárok. Myslím, že teprve s nějakým časovým odstupem bude možné soudit, který z obou přístupů je účinnější.
Fotogalerie: - Ne Rakušanův absolutismus!
Mnoho občanů by mohlo namítnout, že jejich úspory či existence byly v posledních dvou letech zničeny. Jak jim pomoci?
Teď řeknu něco hodně drsného: nijak. Jestliže někdo měl úspory a ty například v důsledku vysoké inflace ztratily hodnotu, nebo pokud měl někdo svoji existenci založenou na oborech, které v koronavirové době takříkajíc vzaly za své, nikdo mu škody v plné výši nenahradí. Život není česká pohádka, která má vždy dobrý konec. Stát může jen mírnit dopady takových negativních jevů a mírnit je mohou také soukromé subjekty od církví přes neziskové organizace až po jednotlivce.
Tohle se asi nebude řadě vašich čtenářů líbit, ale je třeba si uvědomit, že ani stát, ani třeba nějaká nadace nemá vlastní peníze, které by bylo možné rozdávat. Stát hospodaří s tím, co mu my občané dáme na daních, nadace s tím, co jí my občané dáme na darech. Jestliže nechceme zásadním způsobem zvýšit objem prostředků, které jako občané odevzdáváme povinně státu a dobrovolně neziskovému sektoru, nelze čekat, že by se každý sociální problém podařilo v dobré obrátit.
Lidé, kteří si mohou pomoci sami, by si s podporou ostatních, včetně státu, měli pomoci sami. Stát by se měl zaměřit hlavně na ty, kdo si sami pomoci nemohou – ať už kvůli věku, zdravotnímu stavu nebo jinému zásadnímu problému.
A jak by tedy měla pětikoalice pomoci těmto lidem? Tedy lidem v chudobě nebo na její hranici, aby pocítili, že o ně politici mají zájem?
Vláda i Parlament by měly dát najevo, jak se k celé věci staví, komu chtějí pomáhat a jak velký objem pomoci si jako stát můžeme dovolit. Zejména vláda by měla s občany o takto vážné záležitosti komunikovat narovinu, nepřipustit zoufalství, ale také nebudit falešné naděje. Je to mimořádně obtížná úloha, vůbec to nové politické reprezentaci nezávidím. Patřím k těm, kdo si myslí, že bez nějakého aspoň malého zvýšení daní to nepůjde. Mám na mysli zejména daně placené těmi, kdo buď více vydělávají, nebo mají nějaké příjmy z majetku. A říkám to s plným vědomím skutečnosti, že pokud takové opatření přijde, budou to i moje daně, co se zvýší.
Fotogalerie: - Fialova vláda poprvé zasedala
Politickým vrcholem roku byly volby, ve kterých byl favoritem Andrej Babiš. Ten v současnosti odchází do opozice. Proč podle vás Babiš prohrál – i když těsně? Nebo jen zdánlivě, protože ve volbách bojoval proti koalicím stran?
Andrej Babiš odchází do opozice proto, že sice vysál elektorát svých potenciálních koaličních partnerů, ale nevysál ho dost na to, aby ANO ve volbách zvítězilo. Na druhé straně opozice se takovému riziku vyhnula, vytvořila koalice, které zabránily nějakému většímu propadu protibabišovských hlasů, i když třeba neúspěch uskupení vedeného Trikolórou také není v této matematice zanedbatelný. Spojování do volebních koalic zkrátka zafungovalo, a to i díky tomu, že koalici SPOLU se podařilo na poslední chvíli mobilizovat k vyšší volební účasti a ještě přetáhnout některé z dřívějších přívrženců koalice Pirátů a STAN. Právě tyto změny na poslední chvíli způsobily, že největší počet hlasů získalo SPOLU. ANO má sice nejvíce poslanců, ale nulový koaliční potenciál. Bývalý prezident Klaus by to asi nazval nevýhrou.
Jak podle vás koronavirová krize ovlivnila českého voliče? Pomohl někomu otevřít oči, ověřit si chování politiků v krizi?
Myslím, že koronavirová krize měla v tomto směru jen negativní důsledky. Oslabila důvěru vůči institucím státu a tato důvěra se zatím s nástupem nové politické garnitury neobnovila. Kdo fandí stranám nové vládní koalice, může říct, že pokles důvěry vládě i Parlamentu pomohl nastolit totální výměnu vládních struktur, a to že je hlavní. Já se ale obávám, že tak jednoduchá situace není. Přes milión propadlých hlasů je potřeba přičíst k hlasům parlamentní opozice a hned uvidíme, že pětikoalice vlastně vládne proti přesile svých oponentů. O to bude mít svůj úkol těžší. Aby mi bylo dobře rozumět, zdůrazňuji, že tento stav nemusí nutně znamenat neúspěch Fialovy vlády, jen bude o hodně těžší se veřejnému mínění zavděčit, než kdyby se vláda opírala o většinu odevzdaných hlasů a nejen o většinu získaných mandátů.
Psali jsme:
Čím je podle vás dána motivace či demotivace Čechů dodržovat protikoronavirová opatření? Kde minulá vláda udělala chybu?
Hlavním důvodem vlažného přístupu k protikoronavirovým opatřením je podle mého soudu obecně malá důvěra občanů vůči státu. Nejsme v tom sami, podobným syndromem trpí celý postkomunistický prostor i některé státy západní Evropy, například Belgie. U nás se tato tendence navíc spojuje s úžasnou schopností improvizace a tendencí ke švejkování. To vše jsou faktory, které Babišova vláda nevyvolala, jen je možná nedocenila. A pak jsou zde chyby: nejednotná komunikace, překotná a navíc občas rychle měněná opatření, rozhodnutí kolidující se zdravým rozumem, jako bylo například povinné nošení roušek v lese, pozdní komunikace kompenzací a asi i přílišný důraz na autoritativní řízení, které se ale míjelo účinkem, protože opatření nebyla v celoplošném měřítku vynutitelná. Chci ale upozornit, že v klidu mé pracovny se to snadno hodnotí, zatímco bojovat s koronavirem v reálném životě bylo a je zatraceně těžké. Není vyloučeno, že po čase bude hodnocení této fáze boje s epidemií příznivější, než jak ho vidím teď já.
Fotogalerie: - Trhy, netrhy
Platí zde, že čím delší doba trvání, tím menší ochota opatření dodržovat?
Určitě. Na samém počátku, v březnu nebo dubnu 2020 se skoro všichni covidu hodně báli a byli ochotni udělat skoro cokoli, aby se mu ubránili. Tato obranná fronta se dávno rozdrobila. Lidé jsou opatřeními unavení, chtěli by se vrátit k normálnímu životu. Navíc mnozí dospěli k názoru, že jim riziko nákazy stojí za pocit svobody, když třeba nenosí respirátory nebo pořádají velké zábavné akce. A k tomu je potřeba přičíst působení hoaxů a fake news, které dlouhodobě podkopávají důvěru v protiepidemická opatření a především zpochybňují očkování.
Kdo nebo co může za agresivitu, která mezi lidmi stoupá směrem ke zdravotníkům? A mezi sebou navzájem, kdy se napadají očkovaní s neočkovanými?
Příčinou agresivního chování jsou v obecné rovině především tři faktory: potřeba dominance, strach nebo frustrace. Všechny tyto pocity se mezi lidmi v různé míře vyskytují a v každém období krizí posilují. Pokud jde o současnou situaci, někteří z nás už mají dost toho, jak média opakovaně chválí a vyzdvihují zdravotníky, a mají potřebu srazit je z trůnu. Někteří lidé se bojí a ten strach se někdy týká třeba očkování jako takového, tedy každé injekce, a jindy specificky očkování proti koronaviru, které je doprovázeno zkazkami o hrozných nežádoucích účincích nebo o onom již stokrát vysmívaném čipování lidí. A mnozí jsou frustrováni nejen dlouhým trváním celé pandemie, ale třeba i složitostí registrace k očkování nebo dlouhou frontou před odběrovým místem při testování. Všechny takové pocity mohou vést k agresivitě, a když se sejdou dva z těchto faktorů nebo dokonce všechny tři, může být agrese skutečně intenzivní, zdaleka nejen verbální.
Chtěl bych ještě připomenout, že existují i hlubší příčiny agresivity ve společnosti. Patří k nim zkušenost s anonymní komunikací na sociálních sítích, ale také očividná nevraživost politické elity, která dělá z oponentů nepřátele a z cizích variant řešení společenských problémů nepřátelskou propagandu. Jestliže se z politického diskurzu elit vytratil respekt k protivníkům, těžko ho hledat v každodenním životě. Ve složité době ekonomické krize po roce 2008 nebo nynější koronavirové krize tyto negativní tendence více vystupují na povrch a spojují se s momentálními důvody agresivního chování. Právě toho jsme nyní svědky.
I v případě očkování jsou odlišné názory napadány, ti, kdo nechtějí vakcínu, jsou pojmenováni jako antivaxeři… ukázalo se i tentokrát, že odlišný názor se takzvaně nenosí?
Lidé se čím dál víc uzavírají do bublin sdílejících shodné názory a čím dál méně mluví s těmi, kteří mají názory odlišné. To nás odnaučuje dialogu, který je vždy složitější než monolog. Odlišný názor se nosí – ale někde jinde, mezi lidmi, se kterými nemluvíme. Prostor, kde by mohly existovat a věcně se konfrontovat protichůdné názory, se výrazně zužuje. A jsme zpátky u oněch příkopů vedených napříč společností. Očkování je jen jedním z témat, která naši – a nejen naši – společnost štěpí, teď je ale asi tématem nejdůležitějším. Jsem velmi zvědav, zda to bude platit i v době, kdy se povede kampaň před prezidentskou volbou, nebo v té době scénu ovládnou témata ekonomická a sociální.
Je Česká republika stále zemí šikovných a chytrých lidí? A umíme toho správně využít?
Moji němečtí přátelé říkají, že Češi jsou nepřekonatelní v kreativním řešení problémů, které by nikde jinde nemohly vůbec nastat. Je to samozřejmě nadsázka, ale do jisté míry platí. V Česku žije opravdu spousta lidí, kteří mnohé dovedou a leccos znají. Také ovšem platí, že v průběhu posledních století nemálo šikovných a chytrých lidí ze země odešlo a někteří byli dokonce zabiti nebo přinuceni dělat věci, které jejich um rozhodně nerozvíjely. Na druhé straně tu žije také spousta lidí, kteří jsou hloupí nebo líní. Myslím, že tak je tomu všude na světě. Když se dívám na naše úspěšné firmy, a to i na startupovou scénu, mám pocit, že těch šikovných a chytrých lidí tu máme opravdu hodně. Využívat se to teprve učíme.
Jaké ponaučení bychom si měli z roku 2021 vzít?
Měli bychom si uvědomit, že nikdy nejsme takzvaně úplně za vodou, že vždy může přijít něco, co vyvolá problémy nebo dokonce tragédie. A měli bychom si také uvědomit, že nás z takových situací nevytáhne někdo jiný, že pomocnou ruku máme hledat na konci své paže.
A co byste popřál politikům do roku 2022?
Aby vždy mysleli na zájmy celé společnosti víc než na zájmy své politické strany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
