Špatné zprávy pro Bohuslava Sobotku. Regionální lídr ČSSD odkrývá, co se děje a povídá ve velké části členské základny

Jak si vysvětlujete současnou atmosféru i dění v sociální demokracii... Na březovém sjezdu byli předseda Sobotka i jeho pravá ruka Chovanec zvoleni bez problémů, ale nyní stranu opouštějí velmi výrazné osobnosti. Po Jeronýmu Tejcovi to je i bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta tvrdí, že nedostala nominaci k parlamentním volbám, i když má podporu regionálních sdružení ve svém kraji. Komentuje to tím, že často kritizovala současné vedení strany... Jsou tedy v ČSSD mezi jejími významnými členy či skupinami zásadní názorové neshody?

Necítím se být významným členem ČSSD, nejsem členem ani politického grémia, ani předsednictva strany. Nemohu tedy ani vědět, co se mezi oněmi významnými členy děje. Zato vím, co se děje ve velké části členské základny. Ta je opravdu velmi zklamána vývojem posledních měsíců. Sociální demokracie byla vždy stranou frakcí – ostatně jako většina demokratických masových politických stran. V historii ČSSD se zástupci těchto frakcí vždy dokázali domluvit na konsenzu jak programovém, tak personálním a ČSSD to svědčilo. Nyní je stav diametrálně odlišný. Důslednou a nekompromisní personální politikou předsedy Sobotky, která nepřipouští žádný prostor pro názorového oponenta na jakékoliv úrovni, se strana řítí do propasti, byť možné naprosté jednoty, ale strany malé a uzavřené, jež bude jen těžko oslovovat širokou veřejnost či prosazovat svůj program. Za to se vždy najde místečko ve vedení strany pro ty, u nichž si pan Sobotka může být jistý podporou. Jak jinak by se do vedení strany například znovu dostala paní Gajdůšková, která loni ani neprošla primárkami ČSSD coby kandidátka na hejtmanku?

Velkým překvapením je také rezignace ještě nedávno úspěšného hejtmana Zimoly. Co za ní stojí? Je to skutečně aféra s budováním jeho rekreačního sídla, kterou mu má údajně zajišťovat šéf krajských nemocnic Martin Bláha, jenž v minulosti prý dostával i velmi vysoké odměny od jihočeského hejtmanství? Nebo to jsou skutečně rozbroje s tamním vedením hnutí ANO a také fakt, že Zimola rovněž patřil ke kritikům premiéra Sobotky, a tak se za něj vedení ČSSD nepostavilo?

Tak jestli je něco pro mě jako řadového člena ČSSD milým překvapením, tak je to především postup pana Zimoly coby vrcholného představitele ČSSD. Zimola totiž okamžitě dodal veškeré dostupné informace, a nejen to, předložil i písemné materiály – co, kdy, jak se dělo s jeho soukromou záležitostí nákupu rekreační chaty. A nic nezákonného tam nikdo neshledal. Že jihočeské ANO jen těžce nese porážku v krajských volbách, to bych ještě dokázal pochopit, ale o to víc mě mrzí, že tento výrazný úspěch jihočeské ČSSD v krajských volbách je trnem v oku právě tandemu Sobotka–Chovanec. A to, že se Jiří Zimola rozhodl rezignovat na post hejtmana a umožnit tak kolegům-krajským zastupitelům pokračovat v práci pro kraj, to by se mohlo stát inspirací pro mnohé významné představitele, kteří upřednostňují své funkce před zájmy ČSSD!

Někteří politologové tvrdí, že významná část sociální demokracie, která není zrovna příznivcem Bohuslava Sobotky, už na nějaké změny rezignovala, vše nechává na něm a jeho příznivcích a nyní jen čeká, jak dopadnou parlamentní volby a podle jejich výsledků budou teprve dál konat. Ztotožňujete se s tímto názorem?

A co jiného jim zbývá. Když ani poté, co premiér a šestiletý předseda ČSSD nepřipustí jediného jejich zástupce ve vedení strany. A to ani v situaci, kdy na sjezdu získá předseda podporu okolo 67 procent, jeho první místopředseda těsnou většinu, a to i poté, co tak důsledně eliminovali zástupce jiných frakcí, coby delegáty sjezdu. Jak si mají vyložit Sobotkovo prohlášení pár dní po sjezdu, že neodstoupí ani v případě svého volebního neúspěchu letos na podzim, v pořadí už šestého či sedmého. Všichni jsme jen lidé. Práci pro ČSSD děláme ve svém volném čase, a ne jako pan premiér za peníze.

Předseda místní organizace ČSSD v Týnu nad Vltavou David Slepička.

Před každými parlamentními volbami dochází v různých hnutích a stranách k boji o pozice na kandidátkách. Nyní je ale uvnitř ČSSD oproti jiným stranám ten boj daleko tvrdší, což dokazuje i odstoupení ministra Miloslava Ludvíka z kandidátky. Je to tím, že ČSSD už nemá takovou podporu u veřejnosti jako dříve a volitelní budou jen lidé na několika prvních místech, jak si myslí někteří političtí analytici?

Každý, kdo má zájem kandidovat, se logicky snaží prosadit na co nejvyšší pozici s co největší pravděpodobností zvolení. A že je boj tvrdší? Opět logické – vždyť o kolik zastupitelských míst přišla ČSSD ve volbách komunálních či krajských, prostě těch, do kterých vedl stranu Bohuslav Sobotka a jeho spojenci? Stačí se podívat, jak dramaticky padají preference strany za dobu, kdy je politika ČSSD reprezentována Sobotkou a jím vybranými ministry.

Mohou se neshody mezi příznivci a odpůrci současného vedení projevit i na poklesu přízně voličů při parlamentních volbách? Někteří komentátoři nevěří tomu, že ČSSD překročí hranici 15 procent. Dokonce věští sociální demokracii podobný osud jako ODS... Jaký je váš procentní odhad?

Zásadně netipuji. Vypovídající je sjezdová výzva ministryně Marksové, že každý z nás musí přesvědčit rodinné příslušníky. Jak je však mají řadoví členové ČSSD, kteří již dávno pozbyli ke stávající reprezentaci důvěru, přesvědčit, zatím sděleno nebylo. Stejně jako, proč zatím oznámení lídři jednotlivých kandidátek jsou v drtivé většině ti, kteří v lepším případě jen těsně porazili ANO v roce 2013.

Za hlavní tahák svého volebního programu označilo současné vedení ČSSD progresivní daň, zvláště u bohatší populace. Pak ale tu hranici, kdo je vlastně bohatší a kdo ne, několikrát změnilo. Takže dnes není o tom veřejnost podrobně informována. S čím tedy především chtějí sociální demokraté oslovit většinu lidí? A co byste navrhoval vy sám?

Tak to po mně chcete příliš. Byť jsem sociální demokrat a člen ČSSD, ani já netuším, jaké jsou plány pro letošní volby. Jak jsem již řekl mnohokrát – není to jen o programu, ale také o tom, kdo jej reprezentuje. Jak jsou tito politici věrohodní pro veřejnost.

Sociální demokraté chtějí vypsat mezi svými členy referendum o tom, koho podpořit v prezidentské volbě. Domníváte se, že by v něm mohl uspět Miloš Zeman, či Jiří Drahoš, anebo se rozhodnou podpořit svého vlastního kandidáta?

Vnitrostranické referendum by bylo po fiasku pana Sobotky v poslední prezidentské volbě s kandidaturou pana Dienstbiera za ČSSD jistě namístě. Mnohem více by mě však zajímalo, koho by členové ČSSD v takovém vnitrostranickém referendu zvolili předsedou či místopředsedou? A proč se vlastně opět letos neuskutečnilo. Že by se někdo bál oněch 20 tisíc členů a zvolil raději jistotu oněch pár stovek pečlivě vybraných delegátů?

Už před posledními krajskými volbami se ČSSD „probudila“ se svou kampaní pozdě, což například kritizoval i její velmi známý poslanec a oblíbený herec Vítězslav Jandák. Nyní to vypadá, že se situace bude opakovat. Zatímco většina stran už objíždí regiony, umísťuje billboardy a zaměřuje se na svou propagaci, sociální demokraté se jen přou o místa na kandidátkách k parlamentním volbám. Myslíte si, že opět „usnou na vavřínech“, anebo dojde ke změně v jejím dosavadním marketingu? Odhodlá se i premiér k tomu, aby se více ukazoval mezi lidmi?

Předseda Sobotka vede stranu šest let, kolik kampaní bude muset on a jeho spojenci ještě zažít, aby stranu dokázali připravit na volby, nejsem schopen odhadnout. To, že se čelní představitelé Sobotkovy ČSSD zrovna nevyžívají v setkávání s veřejností, je prostě fakt. A že marketing strany je dlouhodobě mizerný, musel připustit i sám předseda. Je otázkou, co udělal pro to, aby nebyl. Dál je marketing veden centrálně a stále neprobíhá dostatečná diskuse s členskou základnou. Osobně nevěřím, že toto vedení je schopno změny. Vždyť například o představení hlavního tématu voleb, oné progresivní daně, nebyli informováni ani členové předsednictva, ani poslanci, natož pak regiony.