Spisovatel Kuras promlouvá o konci civilizace. Zlo od německých sousedů jednou přeteče i k nám

06.08.2019 17:08

ROZHOVOR „Dekonstrukce sousedního Německa bobtná a nepoučitelné šílenství německých námořních kapitánek a političek pokračuje. Dřív nebo později pomyslná hráz jeho hranic s námi praskne a ‚zlo‘ sem přeteče znovu (jako už z Německa tolikrát) – a už vlastně začíná,“ obává se spisovatel a publicista Benjamin Kuras. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, proč vítá na barikádách svobody a kreativity Petra Kellnera, či proč si čtenáři už nepřečtou jeho komentáře na iPrimě. „Vyměnilo se vedení, politicky zkorektnělo a tři nekorektní komentátoři dostali padáka. Kromě mě ještě taky Petr Žantovský. Nic zvláštního, na co by profesionální spisovatelé nebyli zvyklí. Ale žádné strachy, někde se časem zase vynoříme. A máte mě pořád ještě každý měsíc v Playboyi.“

Spisovatel Kuras promlouvá o konci civilizace. Zlo od německých sousedů jednou přeteče i k nám
Foto: Hans Štembera
Popisek: Benjamin Kuras

Anketa

Měl by Babiš přidat ministerstvům ČSSD 20 miliard, jak sociální demokraté požadují?

3%
97%
hlasovalo: 10214 lidí

Na YouTube je možné si přehrát rozhovor s vámi, kde říkáte, že zlo může nadlouho vyhrát nad dobrem. Můžete prosím vysvětlit, jak to myslíte?

Zlu k vítězství stačí, když dobří lidí nedělají nic. To je jeden z hlavních principů konzervatismu a uvádí se to obvykle jako citát z jeho zakladatele Edmunda Burkea. Jenže ten citát je asi o 1500 let starší a najde se v Talmudu, což je masivní sbírka diskusí asi tisícovky rabínů za půl tisíciletí. Tam se k němu ještě přidává toto: „Kdo může zabránit zlu a nezabrání, je za ně odpovědný.“

Náš svět je teď ve stavu ignorance dobra a zla a ztratil schopnost jasného rozlišování. Pro lepší srozumitelnost si přejmenujme dobro na tvoření a zlo na destrukci. Jakmile přestáváme tvořit či udržovat dosavadní tvorbu, věci se samy od sebe rozpadají, rozkládají a bortí. Zlo tedy vzniká už samotnou absencí tvoření. Vědecky to funguje podle druhého zákona termodynamiky, v němž se systémy automaticky samy od sebe rozpadají, jakmile do nich přestaneme přidávat kreativní energii. Tímto zákonem mimochodem anglický fyzik a zároveň mystik John G. Bennett dokazuje na dramatických dějinách vesmíru existenci Boha jako věčné, vědomé a na ničem jiném nezávislé tvůrčí energie, která drží vesmír pohromadě, v pohybu a při životě. Kdyby nebyla, kosmos by se dávno rozpadl, nebo nikdy nevznikl. A protože člověk je tvořen „k obrazu Božímu“, čili jako bytost tvořivá, je tu proto, aby se na tom tvoření podílel, nebo kosmického Tvůrce napodoboval tvořením svého „dobrého“ světa. Jakmile přestane, tak se jeho svět začne sám od sebe rozpadat a sílí destrukce, chaos a „zlo“. Lidově se tomu říká „čert nikdy nespí“.

Náš svět – a tím nemyslím ani tak fyzický nýbrž ideový, politický, kulturní, čili čemu říkáme civilizace – nejenže dnes nemá dost tvořivých obránců, on má navíc proti sobě sílící šiky aktivních „dekonstruktérů“, kteří jej boří. Ne náhodou se této anti-kreativní filosofii říká „dekonstrukcionismus“, jak ji pojmenoval Jacques Derrida. Jejím stěžejním principem je, že neexistuje žádný absolutní smysl ničeho, takže nic samo o sobě nic neznamená, a vše je jen náš osobní výklad. Což je výzva k odzbrojení, poddání se a zániku, protože pak nic nestojí za to něco preferovat před něčím či dokonce je bránit. Přitom otázka, co před čím preferovat a bránit, je jeden ze základních kamenů civilizace. Toto bychom si možná měli stále připomínat.

Protože, zatímco my jsme zaneprázdněni lopotným tvořením našeho malého preferovaného dobra (práce, péče o rodinu, obec, zemi, atd.), za našimi zády probíhá systematická a organizovaná destrukce toho, co jsme si tak pracně vytvořili a snažíme se udržet. Jestli něco v této době potřebujeme mít denně na mysli, tak je to právě onen  druhý zákon termodynamiky. Ten je srozumitelný i ateistům.

„Dnešní západní společnost, a zejména Evropa, je stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot. Novodobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení. Věřím ale, že česká společnost, která tradičně stojí především na umu a pracovitosti zdejších lidí, v takovém světě obstojí.“ Přesně tohle napsal v úvodním slově k nejnovější výroční zprávě společnosti PPF nejbohatší Čech Petr Kellner. Povedlo se mu vystihnout, kam se společnost nyní ubírá?

Ta nárokovost, rovnostářství, relativizace hodnot, omezování svobody a kreativity – které jsou vzájemně propojené, na sobě závislé a neodlučitelné, bez svobody kreativita krní, a je to vidět na každém totalitním režimu, jaký kdy existoval – to je přesně ta aktivní dekonstrukce, cesta k chaosu, útok na dobro, a je to šíření zla. Petru Kellnerovi věnec budiž dán, jestliže to takto vnímá a je ochoten do záchrany tvořivého a racionálního světa vložit potřebnou energii, která by tu dekonstrukci zvrátila a přeměnila v tvoření. Mimochodem, peníze jsou taky energie, a zaplať Pánbůh, že on je má. Budiž na barikádách svobody a kreativity srdečně vítán.

Vydobyla si naše země v rámci nové, sjednocené Evropy, silné postavení? Má podle vás značka „Česká republika“ dnes lepší zvuk než před čtvrtstoletím?

Nemá, protože své značky nechala zlikvidovat a ty, jejichž sláva pokračuje, patří někomu jinému. Ještě za komunismu, který toho stačil tolik zničit, byly světu povědomé traktory Zetor, bicykly Favorit, motocykly Jawa, mikroskopy Meopta, křišťálové sklo Jablonec – na víc si už vlastně ani já nemůžu vzpomenout. Dnes jsou i obyčejné sklenice na víno a nůž na česnek v supermarketu z Itálie, kam se kdysi od nás vyvážely.

Nicméně, Česká republika je však podle Romana Jocha atraktivním místem pro život. Takže očekává, že až se nejen některé čtvrti měst, nýbrž přímo města celá v západní Evropě stanou v důsledku vysoké zločinnosti a nezvládnuté migrace z cizí kultury neobyvatelnými, mnozí Západoevropané se začnou usazovat u nás. Kvůli bezpečí svých dětí a možnosti svobodně mluvit. Je to dle vás reálná možnost budoucího vývoje?

Vzpomínám si, jak před nějakými 25 lety Prahu navštívil slavný indický guru, tuším Bhagawan či tak nějak se jmenoval, měl tu několik přednášek a řekl něco, čeho si všiml málokdo, každopádně jsem to nikdy neslyšel někoho jiného citovat. Česko si svou zlou karmu už odtrpělo a blížící se krize (to se ještě o žádných krizích nevědělo, ale on už je viděl přicházet) se mu vyhnou. Zatím se mu jakžtakž vyhýbají. Ale nepočítejme s jistotou, že to půjde pořád.

Dekonstrukce sousedního Německa bobtná a nepoučitelné šílenství německých námořních kapitánek a političek pokračuje. Dřív nebo později pomyslná hráz jeho hranic s námi praskne a „zlo“ sem přeteče znovu (jako už z Německa tolikrát) – a už vlastně začíná. Jestli na to nebudeme připraveni a nedokážeme-li tomu zabránit, i ten svatý guru se bude mýlit.

Čtrnáct zemí Evropské unie se podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona shodlo na novém způsobu přerozdělování migrantů zachráněných z lodí ve Středozemním moři, které si mají státy mezi sebou rozdělovat. Česká republika se nepřipojila. Smyslem pravděpodobně je, aby Malta a Itálie znovu dovolily lodím s migranty připlouvat do jejich přístavů. Co na to říkáte?

Doufejme, že Malta a Itálie nepoleví a celý migrační byznys převezmou obě země společně s Libyí, která se v této chvíli zdá ochotná spolupracovat na navracení člunů zpět na svou pevninu. Jestli jí tam nepolezou všelijaké ty německé neziskovky a nebudou jí migranty doslova krást pod nosem. Budeme jí na to samozřejmě muset finančně přispívat i my a nenechávat to jen Italům.

Co Evropu podle vás čeká, až se jednou k moci dostanou dnešní teenageři a mladí dospělí? Udrží si Evropa své velmocenské postavení?

Obávám se, že naši teenageři a mladí dospělí se nakazí destruktivitou jejich vrstevníků západních. Vidíme to už na záškoláckých demonstracích, které by raději měly chodit sázet stromky, aby ulevily těm klimatickým změnám, jichž se tak bojí. Dnešní padesátníci a starší, kteří ještě živě pamatují komunismus a poznávají jeho metody v dnešní politické korektnosti, cenzuře a rozkladu společnosti, jsou možná ta poslední hráz. Jestli to nezachráníme my, mladé generace to pravděpodobně odevzdají všemožným typům pirátů. A tím vůbec nemyslím jen tu naši jakž takž ještě kulantně se chovající Pirátskou stranu.

Nový premiér Velké Británie ještě nestihl ve funkci nic učinit a už se na něj sesunula lavina příkrých komentářů a odsudků. Je aktuální kritika Borise Johnsona jakýmsi odrazem dnešní doby? A co o ní vypovídá?

Lidé jsou čím dál línější myslet, číst, poslouchat a pozorovat... a počkat si s vytvořením názoru déle než půl hodiny, během níž jim stačí převzít něčí chytlavý slogan nebo přídomek a vehementně jej šířit. I to je součástí dekonstrukce a degenerace kreativity podle toho zmiňovaného druhého zákona termodynamiky. Že se toho tak chytá i česká novinářská šmíra, je mimo rámec mého chápání... kde se v ní bere ta povýšenost vůči někomu, kdo má za sebou krkolomnou novinářskou kariéru, několik bestsellerových knih, dvě úspěšná období londýnského starosty, a liší se od běžných politiků tím, že má smysl pro srandu.

Něco jiného jsou dohady o tom, zda jeho politika bude národně konzervativní nebo globalisticky liberální. K vizi národně konzervativní rozhodně nepřispívá jeho nápad legalizovat všechny ilegální imigranty skryté v černé ekonomice, jichž on odhaduje na půl milionu, informovanější prameny spíš k milionu. Think-tank Migration Watch, který připomíná, že by to byla demontáž zákonů a povzbuzení dalším ilegálům, proti tomu už rozjel protestní petici, která, když jsem se k ní před několika dny přidával, měla okolo 30.000 podpisů.

Americký prezident Trump se do hledáčku médií dostal i zajímavým tahem s plastovými brčky. Ta jsou v rámci aktuálního boje za záchranu planety zakazována a omezována, americký prezident má ale jiný názor. V rámci své kampaně za opětovné zvolení začal prodávat vlastní sadu brček. „Papírová brčka liberálů nefungují. Stůjte za prezidentem a kupte si sadu recyklovatelných brček,“ lze se dočíst na oficiálním e-shopu. Má Trump pravdu, zašel „ekologismus“ příliš daleko? Jde kromě šikovného kroku v kampani také o symbolické gesto?

Ekologismus zašel příliš daleko, ale brčka jsou jedním z těch nejméně relevantních námětů, a být Trumpem, jako že mu v mnohém fandím (zvlášť když si představím možné alternativy), tak bych tím nemarnil čas. A je to blbost, papírová brčka fungují a je u nich menší riziko propíchnutí bubínku. Británie je zavedla už před rokem, Německo ještě dřív, v Česku už jsou taky k mání. Po těch plastových nikdo prstíčkem hrabat nebude.

Ještě jednou uvedu jméno amerického prezidenta v souvislosti s titulkem rozhovoru s vámi, který zní – Agresivní feminismus si vybral Trumpa jako terč nenávisti k bílému muži... Proč vlastně agresivní feministky nenávidí bílé muže, když jak známo v některých jiných kulturách je postavení žen mnohem horší než tam, kde žijí bílí muži?

Na to je jednoduchá odpověď. V jiných kulturách jim to muži nedovolí. Stačí si všimnout několikaletých trestů vězení íránským ženám za obyčejné sundání šátku. Já jim to raději dovolím a dokonce se jimi bavím (viz mou poslední knížku „K.O.sexu“), než abych žil v některé z těch jiných kultur. Třeba je to jednou přejde, až tu budeme mít ještě víc těch mužů z jiných kultur. Ještě budou rády, když těm druhým mužům s tou svou toxickou maskulinitou nafackujeme, až oni budou fackovat je. Pokud se na to ještě zmůžeme. Více ZDE.

V posledním období bylo možné číst si vaše komentáře na webu iPrimy. Což už nelze. Proč? Co se stalo?

Vyměnilo se vedení, politicky zkorektnělo, a dva nekorektní komentátoři dostali padáka. Kromě mě ještě taky Petr Žantovský. Nic zvláštního, na co by profesionální spisovatelé nebyli zvyklí. Ale žádné strachy, někde se časem zase vynoříme. A máte mě pořád ještě každý měsíc v Playboyi.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Náhubek pro národ od Hamáčka. Verdikt novinářky si šéf ČSSD nedá za rámeček

17:57 Náhubek pro národ od Hamáčka. Verdikt novinářky si šéf ČSSD nedá za rámeček

ROZHOVOR Předsudečná nenávist – terminus technicus z dílny Ministerstva vnitra, mnohokráte zmiňovaná…