Stamiliony z veřejných peněz jdou do pochybných projektů na Šumavě. Senátor Veleba ukazuje na bruselské úředníky

21. 5. 2014 21:28

ROZHOVOR Na Šumavě to může dopadnout tragicky. Hraje se tam nečistá hra a jde o mnoho peněz z grantů a těžby dřeva. Se zmíněnými stomilionovými granty na experimenty na Šumavě pomáhali úředníci z Bruselu. Senátor a předseda Strany Práv Občanů Jan Veleba netají své obavy ze situace okolo šumavského národního parku.

Stamiliony z veřejných peněz jdou do pochybných projektů na Šumavě. Senátor Veleba ukazuje na bruselské úředníky
Foto: hns
Popisek: Senátor, exprezident Agrární komory a předseda SPO Jan Veleba
reklama

Budoucnost Šumavy je dlouhodobým politickým tématem. Jaké politické cíle změnou šéfa Národního parku Šumava (NPŠ) podle vás ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec sleduje?

To je spíše otázka pro pana ministra, ale pochybuji, že by na ni po pravdě odpověděl. Jsem si jist, že nejde o odbornou záležitost, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé odvolaný ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek velmi dobře komunikoval s místními starosty. A zadruhé byl odvolán přesně v době, kdy se v Senátu začal projednávat návrh zákona o Národním parku Šumava. Jinými slovy pan ministr se s nikým nebavil a spěchal, což je velmi podezřelé.

Prohlásil jste, že může jít, vzhledem k tomuto bývalému řediteli chemiček, o politický obchod. Můžete to vysvětlit a máte k tomu nějaké důkazy?

Důkazy nemám a mít ani nemohu, protože takovéto operace se řeší tak, aby žádné důkazy nebyly zanechány. Budu ale velice pečlivě sledovat, jak se bude dál vyvíjet vztah, respektive kritika, ekologických aktivistů, kteří si ministra Brabce vzali na mušku ihned po jeho nástupu. Pokud ustane, a v posledních několika týdnech se to děje, pak se vysvětlení této změny přímo nabízí.

Na druhou stranu je třeba říct, že se nové vedení staví pro „divočinu“ na Šumavě a má na své straně i nespočet vědců. Co vás na tomto rozložení sil tak trápí?

Tak předně, kdybychom ty vědce spočítali, tak bychom zjistili, že ti, kteří podporují nové pojetí, tedy nově schválený plán péče pro Šumavu, kde se počítá se zařazením více než padesáti procent plochy lesů národního parku do dílčích ploch ponechaných samovolnému vývoji, jsou v menšině oproti těm, kteří jsou proti. Dále by bylo velmi zajímavé identifikovat přírodovědce, kteří jsou přímo spojeni s tučnými granty v řádu stovek milionů korun, které jsou svázány se zkoumáním přírodních dějů v národním parku. Jeden příklad za všechny: Grant „Následky invazí hmyzu na interakce hmyz - rostlina zprostředkované těkavými organickými látkami“ byl přidělen na léta 2011 až 2013 a jde o 4 479 000 korun.

Bývalý šéf NPŠ Mánek byl pro rozvoj Šumavy, co se týče turistiky, péče o bezlesí, do jisté míry komunikoval s developery a tak. V čem jste jeho postoj podporoval a kde jste s ním nesouhlasil?

Ředitel Mánek byl člověk, který udržel v rovnováze akcent na ekologii a přírodu, na hospodaření řádného hospodáře a na názory lidí, kteří na Šumavě žijí, kteří se tam narodili a tam i umírají. Na rozdíl od většiny přírodovědců. A že komunikoval s developery? Proč ne, proč by se mimo bezzásahové zóny nemohlo uvažovat o hospodářských aktivitách? Vždyť pojďme do historie a poučme se od hospodářů, jakými byli na Šumavě Schwanzenbergové. Copak je normální, že se dřevo ze Šumavy vozí do Rakouska, šumavské pily stojí a zdejší lidé nemají práci?

Opravdu podle vás zastavil kůrovce, jak se to o něm traduje?

Ano, zastavil a navíc udělal pořádek v ekonomice těžby a prodeje dřeva. Snížil náklady na těžbu a zvýšil tržby za kubík prodaného dřeva. Ve srovnání s některými jeho předchůdci jde o mnohamilionové částky. V letech 2007 až 2010 se v Národním parku Šumava platilo těžařům 800 korun za kubík, přitom Vojenské lesy platily polovinu. A naprosto zdravé kmeny prodával v tom období tehdejší ředitel do Rakouska a Německa za pouhých zhruba 1000 maximálně 1200 korun za kubík, když se stejné kmeny prodávaly ze státních či vojenských lesů za 1800 i více korun. V tu dobu byli ekologičtí aktivisté v klidu.

Jak nyní bude vypadat situace přímo na Šumavě? Jaký je váš nejtemnější scénář?

Pokud bude realizován současný nový plán péče o Šumavu, tak to dopadne tragicky. Není to jenom názor můj, ale podobně například vidí další vývoj renomovaný přírodovědec Václav Větvička, nositel ocenění Osobnost roku 2013, a mnoho dalších.

Na jedné straně stojí ekologové a část vědců, na druhé starostové a další část vědců. Proč jsou tyto dvě skupiny takovými nepřáteli, proč se nedokáží dohodnout na kompromisu? 

Protože ta hra není čistá, jde o mnoho peněz z grantů, z těžby. Jde o docentury a profesury přírodovědců. Protože každé asi dva roky má národní park jiného ředitele. Protože ministři životního prostředí se střídají jako na běžícím pásu a každý je obklopen silnými lobbisty. Protože zde není žádná etika a mírou všeho jsou jenom peníze.

Je možné, že by za současnými změnami stáli i úředníci z Evropské unie? 

Je zcela evidentní, že zmíněné granty v řádu stovek milionů korun pro šumavské experimenty pomáhali finančně „napojit“ především úředníci z Bruselu. Neznám žádný jiný vysokoškolský obor, jenž by získával tak obrovské dotace na postdoktorandská studia, osvětu a základní výzkum.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Xaver: Chystám v ČT vážný krok. Situace je ještě horší, než jsem si myslel, vím od lidí

8:35 Xaver: Chystám v ČT vážný krok. Situace je ještě horší, než jsem si myslel, vím od lidí

„Chci udělat maximum, aby občané měli pocit, že si platí svoji televizi rádi. Den co den se mě lidé …