V čele úřadu jste již více než dvacet let, což je hodně dlouhá doba. Vidíte za sebou konkrétní výsledky své práce? Na co jste nejvíce pyšný?

Jednou z mých zálib bylo zahrádkaření a pěstování okrasných rostlin. Bavilo mě řešit venkovní úpravy kolem rodinných domů. Měl jsem představu vylepšit veřejná prostranství tak, jak to bylo k vidění u sousedů v Německu. Bavorsko je v tomto směru velkým vzorem. Před námi se vyrojily zcela jiné problémy. Skládky domovního odpadu, vodovody, kanalizace, čističky, rozvody tepla, plynofikace a následně i rozkopané komunikace, které bylo nutno dát do provozuschopného stavu. Bylo zapotřebí řešit tyto naléhavější akce a zkrášlování muselo na poměrně dlouhou dobu ustoupit. Jsem rád, že jsem se dožil doby, kdy za mého starostování mohlo dojít i na ty původní představy. Na co jsem pyšný? Především na to, že město není zadlužené, že tradičně hospodaříme s vyrovnaným rozpočtem, a ti co jednou přijdou po nás mohou bezproblémově realizovat svoje představy.

V čem se podle vás za posledních 20 let proměnila politika k lepšímu či horšímu? Kde vidíte její nedostatky?

Nebyl jsem ve funkci za minulého režimu. Myslím si, že to dříve na radnicích měli jednodušší. Stavby se daly realizovat bez ohledu na to, kdo vlastní pozemky, jaký je soused, těžko mohl někdo klást odpor. Všechno bylo všech a z horního patra o všem rozhodovala strana a tatáž vláda. S příchodem demokracie už to tak není možné. Má to ale také svá úskalí. Každý si tu demokracii vysvětluje po svém. Všechno je to o lidech, a to jak v komunální, tak i v té nejvyšší politice. Bohužel se dožíváme i toho, že řada politiků nás zklame, neustojí to, že mají možnost o dění rozhodovat, podlehne okolí, které jim pochlebuje. Lidé se upírají k nějakému spasiteli, který to všechno napraví a všechno vyřeší. Jsem optimista, obávám se však fanatismu a nechtěl bych se vrátit do minulého totalitního směrování. Uráží mě i výraz „všetcí kradnú“. Historie se opakuje a my se z toho nepoučíme.

Nemám radost z toho, že na úřadech přibývá byrokracie, mnohdy zcela zbytečně. Nikdy jsem nebyl toho zastáncem. Největší kopanec vidím ve zrušení okresních úřadů. Dříve jsme se se starosty daleko více poznali prostřednictvím okresního shromáždění, hodně společných záležitostí jsme projednali. Kde jsou ty řeči, že všechno bude mít občan blíž. Přitom v sousedním Německu to tak krásně funguje. Nemohu se smířit s tím, že největší problémy jsme měli s projekty, na kterých jsem oproti vysoutěženým cenám ušetřili a nebylo to na úkor kvality. Žádný projekt není tak dokonalý, aby se v průběhu realizace ve spolupráci projektanta, stavebního dozoru, dodavatele a investora nedal vylepšit.