Starosta Klánovic: Tupé navyšování platů personální krizi ve zdravotnictví nevyřeší

V komunální politice nejste nováček. Jak náročné je ale být starostou, zejména pokud naskakujete do rozjetého vlaku v polovině volebního období?

Určitě mi pomohlo, že jsem se už v komunální politice dobře orientoval a nemusel se rozkoukávat. Díky tomu jsem mohl ihned začít napravovat to, co se mi na radnici nelíbilo, i rozjet větší projekty. Vůbec neřeším, zda jsem uprostřed, nebo na konci volebního období, ale dělám to, co v danou chvíli považuji za správné. Když je to potřeba, pouštím se i do méně populárních, ale nutných věcí.

Jak byste zpětně z pohledu rozvoje Klánovic hodnotil uplynulé čtyři roky?

V souhrnu to z pohledu rozvoje Klánovic považuji za nejlepší volební období za posledních minimálně 12, možná i 20 let. Nicméně první dva roky mohly být ještě lepší a sám si s odstupem času trochu vyčítám, že jsem z pozice místostarosty měl ještě více tlačit na tehdejšího starostu, aby pracoval lépe. Po změně koalice a složení rady městské části se práce neuvěřitelně zlepšila a zrychlila, a díky tomu se za posledních 1,5 roku povedlo neskutečné množství věcí – od profesionalizace chodu úřadu přes opravu a rekonstrukci rekordního množství komunikací až po realizaci mnoha projektů – přístavbu mateřské školky, nové hřiště na plážový volejbal, rekonstrukci budovy ÚMČ, dokončujeme velkou přístavbu základní školy… A tak bych mohl pokračovat. Navíc se podle mě výrazně zlepšilo společenské klima v Klánovicích.

Budete se na podzim ucházet o obhajobu mandátu?

Ano, budu. Mám chuť dokončit další rozjeté projekty a dostat Klánovice tam, kde už podle mě dávno měly být.

Práce na magistrátě vás neláká? Proč? Jaké jsou vlastně vaše politické ambice do budoucna?

Zatím neláká, ale samozřejmě nikdy neříkej nikdy. Nicméně v tuto chvíli se politicky soustředím skutečně jen na Klánovice, které ve svém rozvoji opravdu 8–10 let spaly. Je to pro mě hodně citová záležitost – moje děti jsou v Klánovicích pátou generací, znám tu každý kámen. Navíc mám pocit, že v současné politické situaci mohu Klánovice posunout dopředu více, než bych dokázal na velké Praze. Musím se přiznat, že mě stále láká i celostátní zdravotnická politika. Ale vrátím se do ní jen v případě, že bude možné realizovat potřebné smysluplné změny. Nejsem prostě moc typ na nějakou údržbu, spíše na rozvoj.

Jak náročné je skloubit práci v politice s profesí lékaře?

Přiznávám, že práce lékaře šla teď hodně stranou. Ale pořád si malý úvazek nechávám, abych z toho úplně nevypadl. Navíc je to pro mě psychický relax.

Otázka také je, co vás vlastně do politiky vedlo?

Pokud jde o komunální politiku, tak tam to byla právě hodně citová záležitost. Ničilo mě, že Klánovice šly od deseti k pěti. A pokud jde o ekonomiku a řízení zdravotnictví, tak o to jsem se naopak zajímal už od studií i po celou svoji doktorskou kariéru. Samotný vstup do vysoké politiky pak byl trochu dílem náhody, že jsem byl ve správný čas na správném místě a svými názory a předchozí prací zaujal tehdejšího premiéra Nečase.

Krátce jste působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Proč se podle vás potýkáme s nedostatkem zdravotního personálu? Kdo za to nese odpovědnost? Přece jen o problému se hovoří již delší dobu a situace se neustále zhoršuje.

Má to tři hlavní důvody – neatraktivní až odpuzující systém postgraduálního vzdělávání, zkostnatělou organizaci a rozdělení práce mezi lékaře a nelékařský zdravotnický personál a zatřetí (s tím související) neadekvátní finanční ohodnocení. Cestou ale není jen tupé zvedání platů. Nápravu může přinést jen celková změna systému. Stačí se podívat do zahraničí, že to jde. Chce to ale odvahu premiéra, schopného ministra zdravotnictví a nejméně čtyři roky stabilní vlády k dokončení potřebných změn.

Považujete za šťastné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví udělit lékařům z Ukrajiny, kteří již v ČR jsou, výjimku a odložit jim o rok aprobační zkoušku?

V dané situaci to bylo jediné rozumné řešení.

Jak to vypadá s vaším záměrem zřídit v Klánovicích vlastní stanici integrovaného záchranného systému, tak aby se zkrátila dlouhá dojezdová vzdálenost záchranky?

Původně se s projektem mělo začít až v roce 2019, tedy po příštích volbách a s nejistou budoucností. Podařilo se nám přesvědčit vedení Prahy o potřebě vše urychlit, takže už v letošním roce se v rozpočtu Prahy počítá s uvolněním první části financí. Zatím máme hotovou studii a ve spolupráci s magistrátem pracujeme na přípravě projektové dokumentace. Z důvodu urychlení celé akce jsme si chtěli celou akci převzít k nám na radnici a vyprojektovat a postavit ten objekt sami, ale s tím paní primátorka nesouhlasila. Nicméně i tak se už konečně hnuly ledy a projektuje se. A za to jsem moc rád.

Evergreenem je téma parkování u železniční zastávky. Vznikne, či nevznikne zde plošné parkoviště, jak jste navrhovali? Na čem to závisí? A proč jste proti stavbě velkého záchytného parkoviště? Aut totiž neustále přibývá a není jisté, že jich po vytvoření jednotného integrovaného dopravního systému mezi Prahou a Středočeským krajem ubude.

Toto je v Klánovicích velmi citlivá otázka. My jako současné vedení Klánovic jsme přesto tohle nepopulární téma otevřeli a začali hledat nějaké řešení. Dosud totiž všichni strkali jen hlavy do písku a situace se každým rokem jen zhoršovala. Připravili jsme návrh komplexního řešení, které obnáší výstavbu nových parkovacích míst, zpoplatnění parkování, restrikci v okolních ulicích, rozšíření veřejné hromadné dopravy a podporu cyklodopravy. Aktuálně probíhá studie proveditelnosti.

Problém s parkováním se ale týká i dalších administrativních budov či v létě koupaliště. Plánujete zde výstavbu nových parkovacích míst či zřízení placeného parkování?

Problémy s parkováním jsou samozřejmě nejhorší u železniční zastávky, ale dnes už těžko zaparkujete i u školy, školky nebo u obchodu či koupaliště. Proto chceme situaci řešit komplexně. Jak jsem už řekl, probíhá nyní studie proveditelnosti, která by nám měla některé otázky zodpovědět a pomoci nám najít správná řešení.

Se žádostí na zrušení objízdné trasy, která vede po uzavření nejdůležitější dopravní komunikace ve východní části Prahy právě přes Klánovice, jste se obrátili na soud i na Ministerstvo dopravy. S jakým efektem? A co konkrétně požadujete?

Vadil nám zejména způsob, jakým byla celá objízdná trasa určena. Příslušný odbor magistrátu se s námi jako dotčenou městskou částí prakticky nebavil a naše připomínky ignoroval. Za naprosté diletantství pak považuji to, že se úředníci nenamáhali zkoordinovat takto velkou a dlouhotrvající stavbu a objížďku s dalšími velkými rekonstrukcemi v okolí – zejména rekonstrukcí dálnice D11 a zásadní rekonstrukcí Revoluční ulice v sousedních Šestajovicích. Nastala tak například naprosto absurdní situace, kdy na oficiální objízdné trase došlo k bourání dálničního mostu a zavedení semaforové kyvadlové dopravy. Další „lahůdkou“ na objížďce bude uzávěr dálničního sjezdu, o kterém také prý nikdo nevěděl. Zkrátka naprostý šlendrián, který se navíc příslušný odbor magistrátu snažil bagatelizovat a řešit silou. Logicky nastalý kolaps dopravy, kdy se ráno ze směru od Kolína a Poděbrad téměř nedostanete do Prahy, byl pak jen logickým vyústěním. Ministerstvo dopravy nám po dvou měsících dalo za pravdu a rozhodnutí magistrátu o vedení objízdné trasy zrušilo. Teď by měli magistrátní úředníci konečně najít nějaké lepší řešení. Sám jsem zvědav, s čím přijdou. Přitom je zřejmé, že by celá rekonstrukce Českobrodské počkala pár let a mohla se téměř bez problémů realizovat až po výstavbě obchvatu Běchovic, Újezdu a Úval. Bohužel zde nad zdravým rozumem zvítězila politická ambice „stavět ještě před volbami“ a neschopnost úředníků zkoordinovat tuto rekonstrukci s dalšími stavbami v okolí.