Zaregistroval jsem, že jste se jako předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů vyjádřil, že podpora vydávání knih ze strany státu spíše stagnuje a chybí její jasná vize. Jakou formu podpory máte na mysli a co by měla vize státu podle vás či podle profesní organizace knihkupců a nakladatelů, kterou zastupujete, obsahovat především?

Česká republika má fungující knižní trh a Češi patří v Evropě k národům, které stále ještě docela dost čtou. Byla by ale zásadní chyba uspokojit se s tímto konstatováním. Udržet u čtenářství především mladou generaci je nepochybně velkou výzvou současnosti. Výzkumy z oblasti čtenářství mluví neúprosně: čtenářů neubývá drasticky, ale rozhodně jich ubývá.

Očekával bych proto od státu, že jasně definuje podporu čtenářství, které úzce souvisí se schopností rozumět textům a formulovat myšlenky. Důležité jsou ekonomické nástroje, ale stejně důležitá je atmosféra, jakou ve společnosti vytvoříme. Zcela zde chybí státem řízená kampaň na podporu čtenářství. Všechny kampaně, které existují, leží na bedrech soukromých subjektů a neziskových organizací. Přitom třeba Ministerstvo zemědělství dokáže nemalými prostředky propagovat konzumaci českých produktů.

Co dalšího by pomohlo větší dostupnosti knih pro nejširší veřejnost?

Podfinancované, a to drasticky, jsou nákupy knihoven. My máme nejhustší síť knihoven na světě. Je v nich ale co půjčovat? Když jsem porovnal objem nákupů a objem knih ležících v knihovním fondu, vyšlo mi, že roční nákupy tvoří jen 2 procenta z objemu fondů. To znamená, že jejich obměna vychází na neuvěřitelných 50 let. V dnešní době, která se tak rychle vyvíjí. Stát, kraje a obce by měly prostředky na nákupy knihoven minimálně zdvojnásobit. Bylo by to opatření prospěšné sociálně, podporující rozvoj i menších měst a obcí, usnadňující přístup ke vzdělání. Stejně tak se snažíme přesvědčit Ministerstvo školství o nutnosti financovat školní knihovny. Zároveň se mi zdá rozumné, aby nákupy knihoven tvořily zhruba 10 procent obratu knižního trhu. Dnes jsou to zhruba 4 procenta. Z toho plyne, že nákupy knihoven nejsou významným nástrojem pomoci knižnímu trhu.