V občanské válce ve své rodné zemi přišel o devět členů své rodiny. Přesto o často diskutovaném tématu uprchlíků říká: "Je lepší podpořit lidi v uprchlických táborech, než je přijímat. Když uprchlík přijede sem, co tady může dělat? Není spokojený, protože je daleko od své země. Je tu jiné podnebí, jiné jídlo, řeč neumí. Ale tam mezi sebou žijí, jsou na tom stejně.“ Vyjádřil se i k radikální formě islámu. "Problém islámu je, že je tam kvantita, ale ne kvalita. Každý s prominutím debil si začal hrát na kazatele. I lidé s nějakými komplexy či psychopati. Hlavně s rozvojem technického vývoje – internet, Facebook, mobily. A natáčejí na ně úplné nesmysly."

Vím, že jste ateista. Ale jste ze Sýrie, Arab. Nedívají se na vás po středečním masakru lidé, kteří vás neznají, trochu jinak? Nebo jste nějaký exces slyšel od nějakého svého krajana žijícího v Česku?

Obrátilo se na mě několik lidí s otázkou na můj názor na tu tragédii. Ale hned dodali, víme, že jsi proti, neb jsi ateista. V každém případě to samozřejmě odsuzuji. Je to vražda. Šel jsem i do kebabu a ptal jsem se jich, zda necítili nějakou změnu. Říkali, že vůbec, je to v pohodě. Liberec, kde žiji, je mírumilovné město. Lidé jsou přátelští. Vztahy mi tu připomínají mé rodné město. Má sice šest set tisíc obyvatel, ale vztahy jsou takové vesnické. Ani kamarádi třeba z Prahy nic nezaznamenali. Češi nejsou takoví.