Německá policie přistavila vodní dělo před americké velvyslanectví v Berlíně, kde se konala demonstrace proti Donaldu Trumpovi. Máte informace o tom, jak to na místě vypadalo?
Nevím přesně, kterou demonstraci máte na mysli, protože jich v minulém týdnu a začátkem tohoto týdne proběhlo v Berlíně několik. Tyto demonstrace svolaly palestinské a arabské spolky jako reakci na uznání Jeruzaléma ze strany Spojených států jako hlavního města Izraele. Demonstrace, která proběhla minulý pátek, byla nejvypjatější. Sešlo se zde několik stovek mladých Palestinců, Arabů, Turků a dalších cizinců z muslimských zemí, které na místě podpořili i členové levicově radikálního hnutí Antifa – Mládež odporu. Demonstranti vyvolávali nenávistná hesla vůči židům, spálili tam dvě vlajky s vyobrazenou Davidovou hvězdou. Policie po ukončení demonstrace několik lidí pozatýkala.
Jaký je tedy váš názor na podobné demonstrace?
Je naprosto skandální, že po dvaasedmdesáti letech v ulicích Berlína hořely židovské symboly, a za ještě skandálnější považuji skutečnost, že německým politikům trvalo dva dny, než se k této události veřejně vyjádřili. Demonstrace, kde se vyzývá k násilí, anebo dokonce k vyvražďování skupiny lidí, ať už je pořádá kdokoliv proti komukoliv, by měly být okamžitě ukončeny a takto jednající lidé by měli být rozhodně potrestáni. Já jsem se jak v Německu, tak v České republice zúčastnil desítek demonstrací odpůrců migrace a režimu. Přijde mi absurdní, že lidé účastnící se těchto demonstrací jsou označováni za nácky a fašisty, když kritizují islám nebo migrační politiku, a potom ti, které kritizují, pálí veřejně židovské symboly.
Co si myslíte o politice Donalda Trumpa? Pomáhá, nebo spíše jitří složitou situaci?
Já se k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nerad vyjadřuji, protože jeho politické kroky jsou nepředvídatelné a nikdo mi zatím nedokázal zodpovědět na dotaz, čeho chce vlastně americký prezident Trump svojí politikou dosáhnout. Co se týče přímo uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, zde jsem toho názoru, že toto rozhodnutí – ať už je správné, nebo špatné – mohl Trump učinit v příhodnější dobu. Jinak Donald Trump je velmi kontroverzní osobnost a složitou situaci spíše jitří, nežli uklidňuje. Jestli je to dobře, nebo špatně, ukáže až čas. Stále ale zastávám názor, že zvolení Donalda Trumpa bylo mnohem lepší řešení, než kdyby byla zvolená Hillary Clintonová.
Co se týká dění v Evropské unii, za nedodržování přerozdělovacího procesu nás chtějí pokutovat, J. C. Juncker nemůže spát, když vidí, jak špatně se daří uprchlíkům v Libyi, a tvrdí, že musíme migranty pustit na své území legální cestou. Martin Schulz chce do roku 2025 vytvořit federální Evropu. O čem to svědčí, co lze očekávat a jak bychom se ke všem těmto záležitostem měli postavit?
Já chystám další veřejnou besedu na téma reformy dublinských dohod. Evropská unie dublinské dohody, tedy mezinárodní smlouvu upravující azylovou a migrační politiku, přetransformovala na cestovní kancelář „all inclusive“ s jednosměrnou jízdenkou pro půlku Afriky. Evropská unie nás chce pokutovat za neplnění přerozdělovacího mechanismu, ne za odmítání poskytování azylu uprchlíkům. V tom je totiž velký rozdíl. V Bruselu moc dobře vědí, že Česká republika lidi, kteří skutečně mají právo na poskytnutí azylu, přijímá. Jim jde o to, abychom přijímali i ty, kteří právo na azyl nemají. A o tom jsou právě reformy dublinských smluv. Jde o trest za neposlušnost, nikoliv za malou solidaritu s lidmi, kteří potřebují pomoc.
Pan Juncker nemůže spát z toho, jak špatně se daří uprchlíkům v Libyi. Paní Merkelová zase 29. listopadu na kongresu v Africe prohlásila, že „jsou zprávy o tom, že jsou lidé prodáváni v Libyi do otroctví“. Nikdo tyto zprávy nikdy nezveřejnil, neviděl a ani nečetl a já osobně jim nevěřím. Evropská unie se již přes rok snaží protlačit plán na přesídlování, což se jim díky zmíněným reformám dublinských smluv zřejmě podaří. Je to pokračování řízené invaze lidí do Evropy pod taktovkou Bruselu, nic jiného. Je paradoxní, že Evropa zůstala vlastně jediným kontinentem, který nechal africkým a arabským imigrantům dveře dokořán. Spojené státy vycouvaly z globální dohody o uprchlících a řízené migraci, Australané si na svůj kontinent nepustí téměř nikoho a ostatní velké velmoci jako například Rusko nebo Čína mají azylovou politiku nastavenou tak, aby byla nezneužitelná.
Šéf německých demokratů Martin Schulz by velmi rád znovu oživil vizi německé SPD z roku 1925, kdy se SPD na svém sjezdu v Heidelbergu rozhodla prosazovat vytvoření Spojených států evropských a k prosazování socialismu jako síly proti kapitalismu a fašismu. Podíváme-li se na celoevropskou politickou scénu, tak zde drtivě převládají právě socialisté. Pan Juncker je též socialista, paní Merkelová již dávno změnila politický kurz CDU zprava doleva. Jestliže občané nechtějí znovu spadnout do socialismu, tentokrát ale ovládaného korporacemi a bankami, měli by sledovat evropskou politiku a neohlížet se pouze na tu národní.
Výzkumná agentura Pew research Center tvrdí, že do roku 2050 se může až ztrojnásobit počet muslimů v Evropě. V České republice máme v současnosti 0,2 % muslimů, nejhůře toto číslo může stoupnout na 1,2 %. Mnohem hůře na tom však mohou být Švédsko, Francie či Německo. Je to problém? Jde o zbytečnou hysterii namířenou proti myšlence multikulturalismu, nebo se máme zvýšeného počtu muslimů bát? Proč, případně?
Já velmi před zvyšováním počtu muslimů nejen v České republice, ale v celé Evropě důrazně varuji. Jsou to lidé s jinou kulturou a jinými životními hodnotami, kdy se velká část z nich nikdy evropskému stylu života nepřizpůsobí. Důkazem jsou tomu muslimské čtvrtě a paralelní společnosti s vlastními zákony známé ze zemí západní Evropy. Jaké následky může mít velký počet muslimů na území cizího státu, je krásně znatelné na případu Kosova, kam socialisté v sedmdesátých letech také vpustili a dali více pravomocí muslimským Albáncům. K čemu to po rozpadu Jugoslávie vedlo, víme všichni. Dnes tam žijí křesťané a muslimové od sebe odděleni ostnatými dráty a vojáky, aby se mezi sebou nepozabíjeli. Takhle jednou můžeme dopadnout v celé Evropě.
V České republice zatím máme jen relativně nízký počet muslimských imigrantů, přesto jsou vánoční trhy chráněny betonovými zátarasy a všude probíhají z obav před islámským terorismem zvýšená bezpečnostní opatření. Bezpečnostní rizika se budou zvyšovat se zvyšujícím se počtem ilegálních nebo zlegalizovaných imigrantů.
Kromě vás dělávám rozhovory i s dalšími Čechy v zahraničí. Jedním z nich je i rozhovor s Václavem Řehákem, který se rozhodl opustit Birmingham právě kvůli situaci s muslimy a přistěhovalci.
V něm popsal, jak se mění například přístup policie ke kriminalitě muslimů nebo jak islám ovlivňuje školní výuku v Anglii. Pojďme to rozebrat. Je v Německu rozdíl v kriminalitě a přístupu německé policie ke kriminalitě muslimů nyní a řekněme, před pěti lety?
Váš rozhovor s panem Řehákem jsem četl. Mohu potvrdit, že podobná situace, jaká je v Anglii, je i v Německu. Přístup policie ke kriminalitě muslimských imigrantů je diametrálně rozdílný od přístupu ke kriminalitě rodilých Němců – nyní nemám na mysli přistěhovalce, kteří obdrželi německé občanství. Jeden policista mi již minulý rok řekl, že policie má interně nařízeno kriminalitu žadatelů o azyl a přistěhovalců odkládat a nemá se jí zabývat, pokud nejde přímo o vraždu nebo teroristický čin.
Minulý měsíc hamburská policie veřejně přiznala, že odkládá na osm tisíc případů trestné činnosti, protože nemá dostatek lidí a peněz. Co se týče školství ve spojitosti s islámem, tak zde bych zdůraznil odstranění vepřového masa z jídelníčku státních školek a škol v Berlíně.
To je i má další otázka. Vnímáte i vy změnu v německém školství v této souvislosti? Pokud ano, je nějaký příběh, který můžete uvést jako příklad?
Již před několika lety byl natočen dokument z jedné základní školy malého německého města, ve které převládal počet muslimských dětí. Tento dokument pojednával o šikaně německých dětí dětmi muslimských přistěhovalců. Vláda tenkrát dokument označila za zkreslený a musel být stažen z vysílání. Tento problém trvá již mnoho let, jen se o něm nesmělo v rámci politické korektnosti hovořit. Zde ve Weddingu, kde bydlím, je základní škola, kde před necelými dvěma lety žáci přistěhovalců napadli jejich učitele. Média z učitele udělal rasistu a xenofoba.
V minulých rozhovorech jste kritizoval Angelu Merkelovou za její uprchlickou politiku a zmínil jste zároveň, že Němci si nedávají věci do souvislostí. Tedy že chtějí změnu ohledně migrační politiky, ale Angela Merkelová podle nich musí zůstat. Čím to je, že si u voličů drží takovou oblibu? Nebo se nálada veřejnosti změnila?
Situace se po volbách změnila. Obliba Angely Merkelové a CDU/CSU rapidně klesá, zatímco preference AfD stoupají. Důvodem je nezměněný postoj k migrační krizi a zkrachovalá jednání týkající se plánované koalice Jamajka. Angela Merkelová proto nestojí o předčasné volby. Ví, že by oslabily její pozici a posílily pozici AfD.
Řekl jste mi na téma migrační krize a svobody projevu: „Obávám se, že až si Angela Merkelová a současný politický mainstream upevní po volbách znovu moc, přijdou razantní restrikce nejen v oblasti slovního nebo písemného projevu. Je to důsledek naprosté ignorace části obyvatelstva nespokojeného se současnou politickou situací ze strany vlády. Protože vládní činitelé včetně kancléřky Angely Merkelové nejsou ochotni připustit dialog, nezbývá jim nic jiného, než využít represivních metod.“ Jak vypadá situace nyní? Přicházejí restrikce? Nebo jsou takové náznaky?
Tak děje se to, o čem jsem posledně hovořil. Cenzura jede na plné obrátky, hlavně na sociálních sítích. Zde v Německu přešla pravomoc soudů určit, zda dotyčný sdílí nebo šíří nenávistné či nezákonné příspěvky, do rukou provozovatelů sociálních sítí. V zákoně o „prohledávání sítí“ není definováno, co jsou a co nejsou závadné nebo protiprávní či nenávistné příspěvky. Aby se provozovatelé sociálních sítí nevystavovali riziku padesátimilionové pokuty, tak co si budeme nalhávat, raději toho smažou více než méně. A protože proti odstranění příspěvků nemá dotyčný nikde odvolání, dochází k cenzuře, která je podle ústavy nepřípustná.
Podíváte-li se u nás, tak zde zástupci neziskových organizací, například pan Šimon Pánek z neziskovky Člověk v tísni, vyzývají k napadání facebookových profilů lidí, kteří nesouhlasí s migrační politikou. A mohu osobně potvrdit, že udávání profilů, stránek a skupin po volbách neskutečně zintenzivnělo.
Naposledy jsme spolu mluvili, když jste byl napaden při vyvěšování plakátů AfD. Útočníky jste nafotili, poznali a zbytek řešila policie. Je v této věci nějaký pokrok? Jak vyšetřování pokračuje?
Pokrok zde není žádný. Policie útočníky do dnešního dne nenašla. Stejně jako nenašla pachatele ozbrojeného přepadení podniku, ve kterém jsem pracoval. Stalo se to v dubnu 2015, policie má k dispozici záznamy z bezpečnostních kamer a identikit, přesto se vyšetřování nikam nepohnulo. Já už se policie ani neptám, je to zbytečné.
V Čechách zaznamenala volební úspěch strana SPD Tomia Okamury. Co to vypovídá o české nátuře a současné atmosféře u nás?
Téměř stejný počet hlasů, který dostala SPD, dostali i Piráti. Vypovídá to o naprostém rozdělení společnosti. Já osobně jsem rád, že SPD dosáhla výsledků, kterých dosáhla. Kdyby nebylo dehonestujících a lživých kampaní veřejnoprávních a mnoha mainstreamových médií, jsem přesvědčený o tom, že by SPD dosáhla mnohem lepších výsledků. Domnívám se, že atmosféra mezi lidmi je hodně vypjatá a bude se nadále stupňovat vzhledem k připravovaným krokům Evropské unie. Občany reformy dublinských smluv ještě více pobouří.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
