Byl jste léta v politice, dokonce osm let poslancem za ČSSD, chvíli i náměstkem ministryně zdravotnictví Milady Emmerové, jste primářem interního oddělení Nemocnice Na Bulovce. Proč jste se rozhodl kandidaturou do Senátu v doplňkových volbách na Praze 9 znovu vrátit do politiky?
Na to je velmi snadná odpověď. Zřejmě jste zaznamenala v posledních dnech v řadě zpráv z našeho politického zataženého nebe, že se zase cosi děje s výstavbou vládní čtvrti v Letňanech. A bez toho, že by se kdokoli z těch dvou účastníků zajímal o to, jak naše nemocnice vypadá, se v této souvislosti opět hovoří o Nemocnici Na Bulovce. A to byl náhle pro mne důvod, když paní Baudyšová bohužel ze zdravotních důvodů odchází ze Senátu a já jsem z Prahy 9, narodil jsem se v Praze a třicet let v Praze v Nemocnici Na Bulovce pracuji, že bych k tomu rád něco řekl a hlavně se dozvěděl, o co ve skutečnosti jde. Způsob, kterým se to prezentuje navenek, ve vší úctě k oběma účastníkům, se mi hrubě nelíbí. A to netuším, jestli to je, nebo není dobře, takže to zatím neříkám. Ale ti dva pánové, jednomu ještě neuschlo razítko na papíře, že byl zvolen primátorem města Prahy, jednají bez starostů dotčených městských částí, nemocnici také nikdo neinformuje. A přitom nemocnice Bulovka má na starosti obrovský spád, nikdo ani netuší, jaký.
Fotogalerie: - Vládní boj se suchem
Jezdí k nám vůbec nejvíce sanitek ze všech pražských nemocnic, jen pražská rychlá záchranka k nám zajíždí pětadvacet tisíckrát ročně, zatímco Na Homolku třeba jen třistakrát. To je opravdu jediný důvod, protože jsem o Bulovce mluvil. Když se to v médiích objevilo, jedině na stránkách Parlamentních listů, jinak o to neměl nikdo z ostatních médií zájem, natož někdo ze zodpovědných ministerstev. Mluvil jsem o tom v Parlamentu, ale nikoho to nezajímalo. Tak jsem si řekl, abych o tom opět mohl mluvit, proč nezkusit kandidovat do Senátu. Vzhledem k tomu, že to je stejně kandidatura na jeden jediný rok, bylo by falešné tvrdit, že by v horní komoře člověk mohl dokázat cokoli jiného.
Jiří Koskuba
Udělal Zeman dobře, když blahopřál Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu prezidenta Venezuely?Anketa
A potřebuje se vlastně Nemocnice Na Bulovce, ať už kvůli potřebě dalšího rozšíření, další výstavby apod., přemístit do Letňan, jak chce pražská radnice? Vyšel takový požadavek z nemocnice? Nebo je to jen reakce na požadavek premiéra Andreje Babiše postavit v Letňanech vládní čtvrť?
Zdůrazňuji, že já osobně neznám podrobnosti, Přiznávám se, že nemohu říci, že nestojím o to, aby v Letňanech vznikla vládní čtvrť. Musel bych samozřejmě vědět stejně jako starostové, kteří se ozývají, za jakých podmínek by měla vzniknout, co s dopravou atd. Ale proč ne vládní čtvrť? Může se o tom uvažovat. Osobně si myslím, že taková moderní architektonicky zvládnutá čtvrť by nemusela být špatná. Mluvilo se o olympiádě, pak o Národní knihovně, proč nepostavit vládní čtvrť? Sám jsem byl chvíli náměstkem ministra a přiznám se, že cestovat z jednoho ministerstva na druhé není vůbec sranda. A z každého ministerstva pořád musí někdo cestovat, ať už ministr nebo jeho náměstek, třeba na Ministerstvo financí. To by odpadlo. Ale musel bych znát další podrobnosti a podmínky. Druhá věc je, proč se náhle v této souvislosti objevila Nemocnice Na Bulovce. Je to nemocnice státní, ale byla postavena našimi předky jako městská. Proto část majetku patří hlavnímu městu Praze. Ale nemocnice je už od vítězného listopadu stále někomu trnem v oku.
Proč? Co je důvodem?
Položme si otázku: není důvodem toho, aby se postavila v Letňanech nová nemocnice, náhodou enormní lukrativnost pozemků, které hrabě Bula dal Praze už za Rakouska? Není jediným důvodem lukrativnost těchto pozemků? Kdybyste navštívila můj pavilon číslo deset, kterému mám tu čest velet, a vylezla na plochou střechu jinak se rozpadajícího pavilonu v majetku hlavního města Prahy, do kterého se třicet let nestrčilo prakticky skoro nic, něco málo jen proto, aby se zcela nerozpadl, uvidíte ten nádherný výhled na Prahu. A někdo mi chce tvrdit, že pan primátor uvažuje o tom, já jsem to od něj aspoň slyšel, že se na tomto místě uvažuje o městských bytech? Chcete říci, že na tom nejluxusnějším místě zbourají nemocniční pavilony a udělají tam byty pro svobodné matky s dětmi, pro seniory, pro mladé rodiny? Ne, kdyby k tomu někdy došlo, věřte, že tam budou byty, které budou stát ani ne jednotky, ale desítky milionů korun. Jestli se nemýlím, je to značná sviňárna. A překvapuje mne, že to přišlo tak rychle. Přitom nevím o tom, že by pan primátor navštívil nemocnici, kterou chce přemístit. Ale nevím, nejsem jejím ředitelem. Kde je otevřenost Pirátů, kterou slibují? Ať se přijdou podívat, jak to v nemocnici vypadá, jak je ta nemocnice přetížená. Nemocnice stále funguje, ale Praha, kdy je to z větší části její majetek, v malém státní, do ní nijak zvlášť neinvestuje. Na rozdíl od krajských nemocnic jsme nepocítili modernizaci jako jiné, které nejsou v majetku Prahy. Naše nemocnice stále trpěla tím, že je zřízena státem, ale část pozemků vlastní Praha. Já jsem přicházel s myšlenkou, že Praha by měla mít svoji nemocnici. Bezpochyby. Bulovka se stará o víc než 350tisícový přirozený spád. A teď nás prosí o péči i lidé z přilehlých oblastí Středočeského kraje, a to dokonce až z Mělníka. To znamená, že ten spád je obrovský. Taková nemocnice nemá být pražská, a jelikož jsem vysloužilý socan, tak jsem v tomto případě zůstal socanem: taková nemocnice má být státní. Navíc je v ní obrovská infekční klinika, která má působnost – dá se říci – českou. A když chce Praha nemocnici, proč se dávno nedohodla se státem, že Bulovku vymění za Homolku? Protože před třiceti lety jsme řvali SANOPS našim dětem, tak se z toho stala státní nemocnice. Homolka, zapomeňme na aféry pana ředitele, je nemocnice perfektně vybavená a fungující, nebylo by tedy logičtější, že si Praha vezme Homolku, kterou využije i záchranná služba hlavního města, protože Homolka má víc než třicet pět procent JIPových lůžek? Ale když si vyžádáte od záchranky statistiku výjezdů, tak k vašemu úžasu zjistíte, že tam sanitka pražské záchranky zajede třistakrát, maximálně čtyřistakrát do roka, zatímco na Bulovku a Vinohrady skoro pětadvacet tisíckrát.
Čím to je?
To je jednoduché. Ty nemocnice mají tak obrovský spád, že lidé v nich péči vyhledávají. A naproti Homolce stojí obrovský Motol, takže Homolka skutečně může poskytnout daleko kvalitnější péči než takto přetížené nemocnice. Nemyslím odbornou, ale co se komfortu týče. Proč by si tedy Praha nemohla vyměnit se státem Bulovku? A teď se ukazuje, proč to nejde. Protože se na poli v Letňanech postaví nová nemocnice a já jsem zvědav, kdo tam vymlaskne skoro dvě stě lůžkovou infekční kliniku s infekčním vybavením. Samozřejmě, že Bulovka potřebuje investice, hlavně stavební, a to stojí peníze. Ale když se podíváme třeba na tunel Blanka, je jasné, že v Praze jakákoli nová stavba stojí ještě daleko větší peníze. Žiju na Bulovce už skoro třicet let, už nás rušili několikrát, spojili nás s Karlákem a Thomayerkou, pak nás odfakultnili. Je to všechno jen náhoda?
Ale podobné důvody mohou vést podle některých kritiků i k záměru na výstavbu vládní čtvrti v Letňanech. Vždyť některá ministerstva, třeba kultury nebo místního rozvoje, sídlí v nádherných historických budovách v samotném srdci metropole. Také existuje obava, co se s nimi stane, až je opustí úředníci.
Souhlasím, ale to si musí ohlídat vedení hlavního města Prahy a vláda. Slyšel jsem, že některé objekty by si ponechal stát. Je to otázka. Ale umím si vládní čtvrť představit. Já jsem nebyl přívržencem blobu na Letné, to se přiznám, tam se mi to nelíbilo, ani nestojím o Maršmelouna u Anežského kláštera, ale na druhé struně si umím představit u Letňan vládní čtvrť. Mýlí se ten, kdo si myslí, že snad v tom podporuji pana premiéra, já jsem mu lhostejný a lhostejný bych mu byl i jako senátor, ale u Letňan je kbelské letiště. Vládní činitelé mohou odlétat z vojenské letecké základny, nemusí jezdit zrovna na Ruzyň. Premiér o tom nehovoří, ale to by byla také logika. Každý vysoký úředník každého ministerstva skoro každý týden musí odletět do Bruselu, aby zde dostal noty, podle kterých řídí tuto svobodnou zem, tak to bohužel vypadá. Proč by nelítali do Bruselu třeba z vojenské letecké základny? To by bylo další plus pro tu myšlenku výstavby vládní čtvrti. Ale musí se to dát na váhy. Ovšem s výkřiky o dopravní zátěži mají páni starostové pravdu. Ale když jsem jako poslanec žádal paní primátorku a tehdejšího náměstka Dolínka, aby něco dělali s dopravou na Praze 9, která je už dávno přetížená, budete se divit, nikdo ze starostů mě v tom nepodpořil, prostě jsem byl sám. A najednou křičí, tomu nerozumím.
Ten vjezd a výjezd z tunelu Blanka pod Trójou dopravě v Praze 9 ještě dodal. Tvoří se tam ve špičce obrovské kolony.
Bezpochyby ano. V televizi jsme slyšeli o dopravě na Pankráci, je pravda, že dostává zabrat, ale slyšeli jste někdy o Proseku, o Hloubětíně, o Letňanech? Slyšela jste někoho kvůli tomu naříkat? Já starosty neslyšel. A najednou ječí. Fajn, ať ječí a chtějí od vlády, ať se dostaví pražský okruh. V tom bych je všechny podporoval. Ale že se má stěhovat nemocnice a měnit majitel, to mě zneklidnilo, a proto jsem Janě Volfové, když za mnou přišla s touto nabídkou, kývnul. A na rovinu, je to nabídka nijak lukrativní, protože být zvolen na jeden rok do komory, kde se normálně volí senátor na šest let, není žádná výhra. Ať za tím nikdo nic nehledá. Já bych to normálně nedělal, ale když se tato možnost objevila, řekl jsem si, musíš to, chlapče, zkusit. Protože jako loajální zaměstnanec státní nemocnice oficiálně hovořit ani protestovat nemohu. Protože jsem konzervativní člověk a bylo by to proti příkazu mých přímých nadřízených.
A myslíte si, že za pouhý jeden rok se dá v této věci v Senátu něco ovlivnit?
Musím se zasmát. Nedá. V této zemi se pomalu nedá nic ovlivnit ani za čtyři, za šest let. Ta politika je strašně pomalá. Poznal jsem to a byl jsem z toho velmi rozčarován. Za druhé jsem se přesvědčil, že bez ohledu na to, jaké jsou v Parlamentu strany a jaké mají předvolební sliby, málokdy se jak jedna, tak druhá komora stará o lokální problematiku nebo problémy nás obyčejných lidí. To tam není zvykem. Ale aspoň by se člověk během té doby mohl ptát těch, kteří se kolem toho motají. Protože nemáte-li informace, je těžké něco změnit.
Pokud byste byl zvolen, jako zástupce České suverenity byste byl v Senátu osamocený. Uvažujete, že byste se začlenil do klubu ČSSD, tedy strany, jejímž jste byl dvacet let členem, než jste ji v roce 2017 opustil?
Přiznám se, že takhle neuvažuji, protože bych připomínal myslivce, který porcuje medvěda dokonce ještě předtím, než vyšel s flintou do lesa. Za druhé neočekávám, že by o mne jako o senátora ČSSD stála. Ve vší úctě sociální demokracie o mne nestála ani jako o svého poslance, a to už je uzavřená kapitola. Já takto vůbec neuvažuji. To bych nejdřív musel být zvolen a poznat, jak se v Senátu pohybovat. Takže to je otázka, na kterou nejde odpovědět.
Vy už jste jednou do Senátu kandidoval, také na Praze 9, a dostal jste se dokonce do druhého kola. Témata Nemocnice Na Bulovce i možné výstavby vládní čtvrti a s tím související dopravy budou určitě pro místní občany důležitá. Myslíte, že by vás mohli podpořit?
Popravdě řečeno, to člověk nikdy neví. Já mohu být vděčný lidem z té velké Prahy 9, protože do toho volebního obvodu patří samozřejmě nejen Praha 9, ale i Letňany, Kbely, Vinoř, Újezd nad Lesy, Klánovice, Počernice, Praha 14 atd.
To jsou oblasti, kterých by se bezprostředně týkal ten projekt vládní čtvrti?
Ano. Proto jsem si řekl, že to zkusím, i když jen na tu krátkou dobu. A jsem vůbec vděčný, že mě ti lidé bez jakékoli kampaně, protože jsem tehdy nebyl v prvním kole volby do Senátu nějak vehementně podporován, podpořili, dostal jsem se do druhého kola a velmi těsně a čestně prohrál s Tomášem Kladívkem, který byl poslancem a starostou Prahy 9. A ten rozdíl mezi námi byl minimální. Mne tenkrát důvěra lidí velmi potěšila. Ale nedělám si iluze, že se to bude opakovat, protože přece jen ten Senát lidi tolik nezajímá. Navíc jsou to volby doplňovací a budou probíhat těsně před volbami do Evropského parlamentu. Takže si nedělám falešné naděje, i když jsem se tady dostal dvakrát i do Poslanecké sněmovny jen díky preferenčním hlasům. Já jsem těm lidem zavázaný, a když teď hlasy nedostanu, protože to nebudou považovat za svůj problém, nebudu z toho dělat tragédii. Prostě to nechám na lidech.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
