Byl jste léta v politice, dokonce osm let poslancem za ČSSD, chvíli i náměstkem ministryně zdravotnictví Milady Emmerové, jste primářem interního oddělení Nemocnice Na Bulovce. Proč jste se rozhodl kandidaturou do Senátu v doplňkových volbách na Praze 9 znovu vrátit do politiky?

Na to je velmi snadná odpověď. Zřejmě jste zaznamenala v posledních dnech v řadě zpráv z našeho politického zataženého nebe, že se zase cosi děje s výstavbou vládní čtvrti v Letňanech. A bez toho, že by se kdokoli z těch dvou účastníků zajímal o to, jak naše nemocnice vypadá, se v této souvislosti opět hovoří o Nemocnici Na Bulovce. A to byl náhle pro mne důvod, když paní Baudyšová bohužel ze zdravotních důvodů odchází ze Senátu a já jsem z Prahy 9, narodil jsem se v Praze a třicet let v Praze v Nemocnici Na Bulovce pracuji, že bych k tomu rád něco řekl a hlavně se dozvěděl, o co ve skutečnosti jde. Způsob, kterým se to prezentuje navenek, ve vší úctě k oběma účastníkům, se mi hrubě nelíbí. A to netuším, jestli to je, nebo není dobře, takže to zatím neříkám. Ale ti dva pánové, jednomu ještě neuschlo razítko na papíře, že byl zvolen primátorem města Prahy, jednají bez starostů dotčených městských částí, nemocnici také nikdo neinformuje. A přitom nemocnice Bulovka má na starosti obrovský spád, nikdo ani netuší, jaký.

Jezdí k nám vůbec nejvíce sanitek ze všech pražských nemocnic, jen pražská rychlá záchranka k nám zajíždí pětadvacet tisíckrát ročně, zatímco Na Homolku třeba jen třistakrát. To je opravdu jediný důvod, protože jsem o Bulovce mluvil. Když se to v médiích objevilo, jedině na stránkách Parlamentních listů, jinak o to neměl nikdo z ostatních médií zájem, natož někdo ze zodpovědných ministerstev. Mluvil jsem o tom v Parlamentu, ale nikoho to nezajímalo. Tak jsem si řekl, abych o tom opět mohl mluvit, proč nezkusit kandidovat do Senátu. Vzhledem k tomu, že to je stejně kandidatura na jeden jediný rok, bylo by falešné tvrdit, že by v horní komoře člověk mohl dokázat cokoli jiného.