Svobodný Zálom to musí říct: Zelení aktivisté mají na rukou krev Ukrajinců

V březnu, po ruském vpádu na Ukrajinu, jste napsal blog s názvem Naše svoboda se stává obětí ukrajinské války. Myslíte si to i o několik měsíců později, koncem roku 2022?

Zrovna v těchto dnech byl zveřejněn plán, který vypracoval Úřad vlády ČR a Ministerstvo vnitra. Plán na boj s tzv. dezinformacemi. Vzpomeňme si, co vláda udělala jako první hned s počátkem války. Zaútočila na svobodu projevu. Nechala vypnout weby, z nichž některé možná byly proruské, jiné se však provinily pouze tím, že zveřejňovaly názory nesouhlasné se současnou vládní politikou, s naším členstvím v EU a podobně. Bez ohledu na to, zda se tak podařilo někoho odstřihnout od možnosti publikovat své názory, nebo ne, byla to jasná demonstrace síly. Demonstrace vůle k cenzuře. Navíc provedené značně zbaběle, neoficiálně, prostřednictvím osobních vazeb na CZ.NIC. Válka dala zastáncům dnešních politických pořádků do ruky silnou zbraň: Stačí kohokoliv označit za proruského, a další diskuse se už nevede. Nikoliv diskuse o jeho názorech, nikoliv jejich intelektuální a myšlenkový rozbor, ale jen nálepka, která má potenciál vystavit nositele takových názorů perzekuci.

Je potřeba si uvědomit, že kdykoliv dojde k výraznému okleštění svobody, je potlačení svobody projevu vždy první na řadě a otevře stavidla dalšímu omezování. O svobodu ale přicházíme pořád. Vzpomeňme si na dva roky kovidových restrikcí, které Babišova vláda uplatňovala za servilního a zbabělého souhlasu současných vládních stran. A vedle toho přichází soustavně jedna menší regulace za druhou. Teď jako nejčerstvější si vybavuji chystaný zákon, který by měl zaměstnavatelům přikázat zveřejnit v pracovních inzerátech i nabízený plat. Tohle všechno nám ukrajuje svobodu. A je o to více smutné, že tohle všechno nabralo takový spád během funkčního období vlády, která sama sebe nazývá pravicovou.

V roce 2022 nás tížila vysoká inflace, vysoké ceny energií. Jak tyto opravdu těžké úkoly zvládala naše vláda?

Dle mého mínění nezvládla prakticky nic. Na druhou stranu, domnívám se, že se přece jen chovala lépe, než co bych býval očekával od vlády ANO a ČSSD. Tedy od bytostí jako je Babiš a Hamáček. Ta by nepochybně problémy dále prohloubila. Fialova vláda se rozhodla spíše nezasahovat. Cenový strop na některé energie je nastaven poměrně vysoko. Krize se dříve či později přežene a celá ekonomika od cen potravin až po platy bude odrážet novou hladinu cen energií. Na druhou stranu, střadatelům se vypaří obrovská část jejich úspor. A mnoho lidí se ocitne odkázaných na sociální dávky, což by se ovšem dělo i tehdy, pokud by vládl někdo jiný.

Já jsem přesvědčen, že krizové období má vláda řešit v první řadě tím, že zeštíhlí státní aparát a odstraní většinu překážek trhu, aby co nejvíce lidí mohlo dále produkovat nějaké hodnoty. Snížení daní, rušení regulací, samozřejmě včetně regulací pracovního trhu. To je to, co bych čekal od vlády, která se chce nazývat pravicovou. Poté, co by krize odešla, bychom měli mnohem svobodnější, a tedy nepochybně zdravější ekonomiku, než jakou ji máme teď. Stejně tak bych očekával nějakou výraznou sebereflexi ve věci zelené politiky. Před parlamentními volbami kandidáti ODS vydávali jasná stanoviska, že zelená politika je pro naši ekonomiku škodlivá. Když se její efekt naplno projevil, najednou za vše může válka na Ukrajině. A zelenou politiku vláda ještě prohloubila tím, že během svého evropského předsednictví rozšířila systém emisních povolenek. To je naprostý zločin proti lidskosti a neodpustitelné darebáctví.

Máte v naší vládě někoho, kdo vás zaujal v pozitivním smyslu?

Snažím se vzpomenout si na nějaké jméno, které by snad mezi tou partičkou socialistů alespoň v nějakém ohledu pozitivně vyčnívalo, ale bohužel žádné takové jméno nenacházím. Mám rád pana poslance Skopečka, ale ten bohužel ve vládě není. Na druhou stranu, obávám se, že ani ekonom jeho kvalit by v takové vládě mnoho nezmohl a jen by se zbytečně kompromitoval.

Kvůli energetické krizi někoho napadlo, ba i zadoufal, že nastane odklad či zmírnění některých věcí v rámci tzv. Green Dealu. Jak se díváte třeba na zákaz prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035, který schválil Evropský parlament letos v červnu?

Už jsem se o tom zmínil. Tak trochu naivně jsem očekával, že energetická krize poskytne politikům cennou zpětnou vazbu. Nic takového se nestalo. Znovu a znovu se tak ukazuje, že cíl zelené politiky není umožnit rozvoj čisté energie, která by se zároveň postupně stala relativně levnou, stejně dostupnou, jakou by nyní mohla být fosilní nebo jaderná energetika. I kdybychom přijali názor, že je snad správné dočasně znevýhodnit fosilní paliva a jádro ve prospěch dlouhodobého rozvoje alternativních zdrojů, postoj politiků vůči energetické krizi jasně odkryl karty. Těm lidem jde o destrukci energetiky jako takové. O zbídačení statisíců a milionů lidí. O zásadní omezení jejich osobní i pracovní mobility. O to, učinit je závislými na státu.

Na druhou stranu, nesvalujme vinu jen na politiky. To přece nejsou nějací autokraté, kteří se do svých pozic dostali ozbrojeným pučem. Své mandáty získali volbami, mnohdy opakovaným zvolením v řádných demokratických volbách. Ukazovat prstem jen na politiky, ať už sedí v Evropském parlamentu nebo kdekoliv jinde, se mi zdá falešné. První viníci jsou občané voliči a bohužel také občané nevoliči. Takže já bych tu otázku poněkud pozměnil. Já bych očekával nikoliv sebereflexi na straně politiků, ale daleko spíše na straně občanů. Čekal bych, že už současná míra zdražení energií, jakkoliv ji asi většina lidí jakž takž zvládá, bude širokou veřejnost varovat před tím, jaká budoucnost je nám chystána. A že to tedy bude právě veřejnost, která politikům řekne hlasité „Dost!“ To se však zatím neděje. A tu pasivitu a odevzdanost vidíme napříč všemi voličskými skupinami. Ptáte se na zákaz aut. Já bych očekával, že mladí lidé, kteří se těší, že si se vstupem do aktivního života budou užívat naprostou nezávislost, chápou osobní mobilitu jako jeden z důležitých aspektů této nezávislosti. A že si nenechají sebrat auta. Nebo se možná domnívají, že elektromobilita bude skutečně dostupná všem na stejné cenové úrovni, jak je nyní dostupná standardní mobilita?

Z podobného soudku je poměrně čerstvá událost. Rada EU a zástupci Evropského parlamentu se před pár dny shodli na reformě obchodu s emisními povolenkami. Evropští politici nad návrhem vyjadřují spokojenost, zástupci českého průmyslu ho však kritizují. Podle nich zvýší náklady, dál zdraží elektřinu a teplo a znevýhodní český průmysl, který je hodně energeticky, a tedy emisně náročný. Co myslíte vy? Bude tímto planeta zachráněna před apokalypsou?

Tak předně žádná klimatická apokalypsa nehrozí. Řeči o tom, že nám zbývá několik málo let, než budou následky klimatických změn nevratné, jsou bohapusté lži. Ostatně klimatičtí vizionáři nabízejí své předpovědi snad od šedesátých let. Zatím se nenaplnila ani jedna jediná. Pokud nám hrozí nějaká apokalypsa, jsou to především následky zelené politiky. Což je spíše hrozba lidem a civilizaci nežli planetě. Já mám pocit, že ve společnosti vládne představa jakéhosi kontinuálního rozvoje. Že technologie budou stále lepší a efektivnější a že lidé budou budou stále bohatší, žít v čistším prostředí, a tak dále.

Pokud jsme svobodní, je to podle mého názoru správná představa. Jestliže se ale někdo snaží násilně rozvoj omezovat, může se společnost vrátit velmi hluboko do minulosti. Ekonomicky i civilizačně. Myslet si, že technologický rozvoj lze nařídit zákonem a regulacemi je hloupé. Nefunguje to. Ostatně od skutečné civilizační apokalypsy nás vlastně dělí jeden jediný několikadenní blackout. Ti, kteří takovou událost přežijí, mohou pak jít poděkovat zeleným politikům a aktivistům.

Je hlavním důvodem vysokých cen energií Putinova válka či zelená politika EU?

Anketa

Komu byste dali hlas v druhém kolem?

39%

56%

hlasovalo: 9506 lidí

Nejsem ekonom a nedokážu to spočítat. Jsem však přesvědčen, že zelená politika je prvotní příčina a Putinova agrese vůči Ukrajině je katalyzátor. Vedou mě k tomu dva předpoklady. Za prvé, jestliže je nějaká politika nastavena tak, aby cíleně zdražovala energii, pak to lze nějakým způsobem maskovat, pokud celá ekonomika jede tak říkajíc podle plánu a všichni započítávají vyšší cenu do svých bezprostředních očekávání. Jakmile dojde k jakékoliv nečekané krizi, a nemusí to být zrovna válka, je jenom otázka času, kdy právě z rovnováhy vychýlené ceny energií paralyzují celý systém.

Za druhé, právě ruské energie v celém příběhu hrají nezastupitelnou roli a kvůli proruským německým politikům posloužily jako ruská strategická zbraň. A posloužily podle mě dokonale. Naštěstí standardní ruská válečnická mašina už tak kvalitně nezafungovala. Je potřeba si uvědomit, že kdyby nebylo zelené politiky, Rusko by nad Západem nemělo prvotní strategickou výhodu a možná by se k útoku na Ukrajinu neodvážilo. Je podle mě zcela správné říkat, že zelení aktivisté mají na svých rukách krev Ukrajinců.

Otázka trochu na odlehčení. Začal jste doma nosit svetr?

Já jsem poměrně otužilý. Topím celkem málo. Nevím sice, jestli je to přímo 18 stupňů nebo třeba o jeden více či méně. Možná o dva. Nemám doma teploměr, ale myslím, že zrovna ze mě by měla paní Pekarová radost. Což by mě tedy mrzelo.

Již brzy se budou konat prezidentské volby. Co si myslíte o jednotlivých kandidátech? Preferujete některého? Je někdo Losna a někdo Mažňák?

Vidím samé Mažňáky a ani jednoho Losnu. Žádného z kandidátů, kteří jsou nám nabízeni, si na Hradě nepřeji. K volbám ale přesto půjdu. V prvním kole i v druhém kole jsem rozhodnutý volit neplatným hlasem a doporučuji to všem, kteří si nemohou podle svých názorových preferencí nikoho vybrat, ale přesto chtějí vyslat nějaký aktivní voličský signál. Je totiž obrovský rozdíl volit neplatným hlasem, nebo se k volbám nedostavit. Volit neplatným hlasem je vyjádřením postoje a takový hlas se objeví ve volebních statistikách. Neúčast je nic. Nenázor. Mezi nevoliči jsou lidé absolutně neteční vůči politice a nemůžete je rozeznat od těch, kteří by k volbám nepřišli, protože si podle svého mínění nemohou nikoho vybrat nebo se třeba rozhodli volby bojkotovat. Neplatný hlas je aktivní postoj. Být nevolič je zbabělá pasivita. Tím zbabělejší, čím hlasitěji posléze takový nevolič nadává na poměry.

Jen bych rád zdůraznil, že pro mě pozitivní alternativu rozhodně nepředstavuje kandidát SPD pan Bašta, ačkoliv se možná může jevit o něco méně odpudivým, než zbytek kandidátů. A samozřejmě asi není potřeba dodávat, že kandidát pan Babiš je pro mě stejně odpudivou bytostí jako komunistický rozvědčík Pavel, obchodnice s vysokoškolskými tituly Nerudová, mafiánský, pardon odborářský boss Středula nebo pan Fischer, který je tak prázdný a omyvatelný, že pro něj ani nedokážu vymyslet žádný přívlastek. Mimochodem, je zajímavé, kolik lidí spatřuje právě v Andreji Babišovi jakousi alternativu vůči současné vládě. Představují si, že Babiš na Hradě znamená změnu. Mnohdy jsou to ti samí lidé, kteří během koronatotality proti Babišově vládě aktivně protestovali. Dnes jako by zapomněli.

Dosahuje někdo ze současných kandidátů, z nichž se jeden stane prezidentem, úrovně bývalých tří českých prezidentů, kteří ač byli samozřejmě rozdílní, každý z nich byl výraznou politickou osobností?

I když se to čtenářům Parlamentních listů asi nebude moc líbit, vážím si významu Václava Havla jako osobnosti sametové revoluce. Stejně tak si do určité míry vážím Miloše Zemana jako politika s velkým P a nositele kategorických názorů, třebaže s naprostou většinou z nich nesouhlasím. Osobně se domnívám, že Miloš Zeman nebyl nakonec zase tak extrémně špatný prezident. Pan Schwarzenberg i pan Drahoš by podle mě byli daleko horší variantou. A samozřejmě chovám neskonalou úctu a obdiv k Václavu Klausovi. A musím říct, že je mi líto, že do letošních voleb nešel, i když samozřejmě chápu proč. Ale měl bych alespoň koho volit. Každý z nich byl politik. Dalo se s nimi nesouhlasit. A já respektuji, že někdo, kdo je bytostný sociální demokrat a ví, co ten pojem znamená, nesnáší Klause, stejně jako principiální pravičák kroutí hlavou nad Zemanem, a všichni společně nesouhlasí s mnohým, co řekl nebo napsal Havel. Protože to všechno je souboj myšlenek a názorů. A má to svoji váhu.

Existují nějaké názory pánů Pavla nebo Fischera nebo paní Nerudové, s nimiž lze vést nějakou hlubší polemiku? Já tam vidím jen výkřiky bez kontextu. Jednotlivé od sebe naprosto oddělené teze, kdy s trochou nadsázky dokonce jedna popírá jinou. Ať volby dopadnou jakkoliv, zatímco třicet let seděl na Hradě politik, teď tam nastoupí duševní trpaslík. Je to špatné vysvědčení pro naši politickou scénu, že se zde během posledních několika let neobjevil ani jeden skutečný politický lídr. Nositel názoru. Možná to bude znamenat určitou katarzi. Ostatně pět let je dlouhá doba a možná že myšlenková prázdnota nového Hradu přinese do dalších voleb nějakou zásadnější změnu. Uvidíme.