Jak bude dle vás vypadat v roce 2050 naše země?Anketa
Proč jste se rozhodl žádat v České republice o azyl? Odkud pocházíte?
Žil jsem v druhém největším městě v Sýrii, v Aleppu, kde stále žije i moje rodina. Otec je lékař, urolog. Kvůli dlouho trvající válce ale nemá práci. Všichni mí sourozenci studovali na univerzitě, já sám jsem vystudoval v Damašku zubní lékařství a pak pracoval jako zubní chirurg v nemocnici v Aleppu. V práci ale nastaly problémy a já jsem se rozhodl ze Sýrie odejít. Do České republiky jsem se dostal na běžné vízum a požádal zde o azyl.
V Sýrii nejdříve začala revoluce a protesty byly nenásilné. Pět měsíců trvala revoluce bez ozbrojených střetů, ale pak začal Asad lidi zabíjet. Proto pozvedli zbraně proti jeho armádě. V Aleppu konflikt začal před třemi lety, ale v celé Sýrii to trvá už pět let. Malá část mého města je pod kontrolou vládních vojsk, větší část ne. Problém je ale v tom, že tam není žádná práce, žádné peníze a zhoršují se životní podmínky, není voda, nefunguje elektřina.
Chcete se v České republice usadit natrvalo?
Chci zde zůstat a chystám se zde pracovat jako lékař. V současnosti procházím nostrifikací, tedy procesem uznání mého medicínského vzdělání, už jsem složil první zkoušku ze zubního lékařství a chystám se na druhou. Pak budu pokračovat buď ve studiu, nebo se budu věnovat lékařské praxi. Učím se také česky, jednak mi pomáhali učitelé v azylových zařízeních, hlavně na tom ale pracuji sám, mám učebnice a myslím, že to zvládnu.
Jak vnímáte fakt, že někteří lidé v České republice protestují proti imigraci?
Já si myslím, že to není hanba, pokud lidé takto smýšlejí. Jak jen to nazvat... Jsou zde prostě lidé, kteří mají své problémy a nemají rádi cizince. Ale jsou zde také takoví, kteří jsou přívětiví a chápou, že máme problémy. Kdybych nemusel, pochopitelně bych se do Brna nestěhoval. Já protesty proti imigrantům nevnímám jako ostudné nebo trapné. Respektuji, že existují lidé jiného názoru. Je to všechno otázka způsobu myšlení. Je to jako s tím, když někteří lidé mají rádi alkohol a jiní jej naopak nesnášejí. Nijak to nesoudím. V každém případě jsem cizinec a nejsem šťastný, když se setkám s problémy. Ale sám sebe na ně připravuji, protože problémy prostě nastávají. Sám jsem se s žádnými projevy nesnášenlivosti nesetkal, na mou ženu ale někdo v obchodě pokřikoval, ať táhne pryč.
Velká část obav se týká islámu.
To je problém, ale myslím si, že je to hodně otázka médií a toho, jak informace o islámu předkládají. Média vyobrazují všechny muslimy stejně, všichni představují něco špatného. Ale stačí se podívat na jednotlivé lidi a pokud přemýšlíte, vidíte, že takoví vůbec nejsou.
Vy sám jste muslim?
Ano, ale nijak se nevyčleňuji, nenosím tradiční oblečení ani plnovous. Na druhou stranu takoví lidé jako já nejsou pro Islámský stát muslimové; a kdyby mě chytili, zabijí mě. Je to prostě tak, že oni nejsou muslimové pro mě a já nejsem muslim pro ně. Islám není založený na zabíjení a na nenávisti, islám znamená mír, „islam“, „salam“, to znamená v arabštině mír. Pocházíme z míru, nechystáme se nikoho zabíjet ani nenávidět. Pokud čtete něco o muslimech, zjistíte, že v historii žili a dodnes žijí v multikulturních společenstvích, například ve Španělsku. Žili společně s Židy i křesťany. Dokonce i v Sýrii v šedesátých a sedmdesátých letech jsme žili společně s Židy a dvacet procent obyvatelstva země jsou křesťané. To znamená, že je možné žít pospolu v míru.
Jak praktikujete svou víru v současných podmínkách?
Tady v Brně je na Vídeňské ulici mešita a pokud mám čas, chodím tam každý pátek. Nejde o nic speciálního, jen tam každý pátek chodím na modlitby. To je vše. Modlíme se samozřejmě i doma, ale nemusíme se modlit každý den pětkrát. Páteční modlitba je pro všechny muslimy.
Co si myslíte o Islámském státu, který pro mnohé Evropany symbolizuje asi největší nebezpečí?
Moc nechápu, proč se lidé Islámského státu tolik bojí, já nevidím důvod, proč se ho bát. Jsou to jen lidé, kteří nevědí, co dělají. A není pochyb, že Asad má štěstí, že se Islámský stát objevil, protože se kvůli tomu dnes celý svět soustředí právě na Islámský stát a nikoho už nezajímá, co dělá Asad. Islámský stát zabil tisíc lidí během dvou let, zatímco Asad zabil pět set tisíc lidí. A donutil deset milionů lidí opustit Sýrii. Ale veřejnost se stále zajímá o Islámský stát a nikoho nezajímá Asad. Kdyby se celý svět od začátku zajímal o Asada, Islámský stát by nikdy nemohl pokračovat v tom, co dělá.
Rozhodně si nemyslím, že Islámský stát přežije. A lidé, kteří jej tvoří, se nakonec rozutečou. Stejně jako v Iráku před deseti lety. Také se všichni obávali, co bude s těmi tisíci dobře trénovaných ozbrojených mužů, a nakonec se po vstupu americké armády nic strašného nestalo. A stejné to bude s armádou Islámského státu. Pokud se jim některá armáda opravdu postaví, nebudou schopní pokračovat.
Jak se cítíte ve společnosti, která je převážně ateistická?
Pro mě to není problém. Všechno je to založeno na respektu, pokud lidé – jakéhokoli vyznání i bez vyznání – respektují ostatní, nemám problém. Já respektuji vaše názory, vaši víru, vy se „nedotýkáte“ mě, já se „nedotýkám“ vás. Respekt je pro mě nejdůležitější a víra je pro mě něco čistě osobního. Je to stejné, jako když sedíme u stolu a ostatní pijí alkohol. Já ho nepiji a nebudu nikoho přemlouvat, aby to nedělal, ale neobjednám si ho. A to je vše.
Jak vidíte budoucnost Sýrie?
Jedním slovem: Katastrofa. To, co v Sýrii v posledních letech začalo, jen tak rychle neskončí. Mnoho lidí odtamtud uteklo. Přál bych si, aby se situace v Sýrii brzy vyřešila, ale podle toho, co se odehrávalo v minulosti v jiných zemích, to bude trvat dlouho. Občanská válka v Libanonu trvala šestnáct let, v Alžírsku čtrnáct let, v Iráku třináct... V Sýrii to bude to velmi podobné, vidím to na čtrnáct patnáct let... Ale samozřejmě doufám, i když situace je tam čím dál komplikovanější. Kdyby alespoň skončilo zabíjení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
