Sytý státní zaměstnanec hladovému nevěří. Loňský rok ukázal, jaká je politika a kdo nám to vládne. Místopředseda Trikolóry natvrdo

10.01.2021 11:34

ROK S COVIDEM A TEN PŘÍŠTÍ Situace s koronavirem nám zkrátka ve vší nahotě ukázala, na jaké úrovni je dnešní politika, jak se hospodaří s veřejnými penězi a jaký vztah má stát k daňovým poplatníkům. Tak vidí historický význam roku 2020 místopředseda hnutí Trikolóra Jan Tesař.

Sytý státní zaměstnanec hladovému nevěří. Loňský rok ukázal, jaká je politika a kdo nám to vládne. Místopředseda Trikolóry natvrdo
Foto:
Popisek:
reklama

Anketa

Má vláda otevřít horská lyžařská střediska?

62%
hlasovalo: 17948 lidí

Rok 2020 byl označen jako ,,annus horribilis“, hrozný rok. A mluví se o tom, že může zásadně poznamenat i naši budoucnost. Může být pro naši zemi tím, čím byly roky 1929, 1938, 1939 či 1968? Jako téměř fatální záležitost, která obrátí dějiny této země?

Já bych nerad přirovnával současnou situaci k některé z vámi zmíněných zásadních událostí, ale dá se jistě říci, že všechna tato data spojuje fakt, že se jednalo vždy o vyústění anebo důsledek nějakého předchozího vývoje.

Kde se tento vir vzal, je dosud nejasné, a nejsem v žádném případě odborník na toto téma. Ať už to je ovšem jakkoliv, dá se s jistotou říci, že tento vir zafungoval na naši společnost jako urychlovač negativních trendů, které byly nastartovány daleko dříve. Tato situace nám zkrátka ve vší nahotě ukázala, na jaké úrovni je dnešní politika, jak se hospodaří s veřejnými penězi a jaký vztah má stát k daňovým poplatníkům a k jimi v daních odvedeným penězům.

Ale je to nejen náš český problém, jedná se o problém celoevropský, možná celosvětový.

V čem si myslíte, že loňský rok poznamenal českou společnost a vývoj této země nejvíce? Co ukázal o našich elitách a politickém vedení?

Opět je potřeba říci, že loňský rok zejména obnažil realitu. Kam jsme se od roku 1989 dostali? Chceme-li hodnotit stav politiky a postoje politických elit, musíme si na rovinu přiznat stav dnešní společnosti.

Společnost žijící v době blahobytu a dostatku si chce užívat života a čím dál méně se zajímá o veřejné záležitosti. Politika přestává lidi z různých důvodů zajímat, ti zodpovědnější chodí pouze k volbám. Ti pohodlnější volí ty, kteří slíbí více peněz anebo větší pohodlí, a oblíbené jsou dnes hlavně přísliby různých jistot. Domnělé jistoty jsou ochotni vyměnit za cokoli, protože šance, příležitost a svoboda konání, po které touží činorodí lidé, už smrdí úsilím.

Na každém kroku jsou lidé přesvědčováni, že finanční zdroje jsou téměř na cokoli a slova jako dotace nebo evropské peníze probouzejí ve společnosti pocit, že jsou někde peníze, které bez práce padají z nebe napořád. Denně jsme politiky přesvědčováni, že každý občan bez ohledu na to, jestli pracuje nebo nepracuje, má nárok na vše stejně jako ten, který dře a řádně platí všechny daně a poplatky.

Zkrátka dlouhodobě platí, že v naší zemi se vyplatí být spíše státním úředníkem, než se snažit být nezávislým na státu a na jeho jistotách. Politici svými kroky a podporou byrokracie dále znevýhodňují činorodé lidi a podporují pohodlnost a nárokový stát.

V této situaci se začne v zemi šířit nový vir a ukáže se, že politici jsou pouze schopni zakazovat, uzavírat a stát bezprecedentně zadlužovat.

Premiér Babiš i předseda Poslanecké sněmovny Vondráček ve svých projevech k Novému roku vyzývali k tomu, abychom více naslouchali lidem, se kterými nesouhlasíme. Máte také pocit, že řadě lidí v této zemi se nechce nepříjemné věci poslouchat?

Od pana premiéra výzva k naslouchání druhým zní až úsměvně. Na oko tmelící rétorika nemůže být od pana Babiše brána vážně při znalosti všech jeho vyjádření, která ve své politické kariéře udělal. Jestli se někdo snaží své politické body získávat právě na rozdělení společnosti, tak je to přece pan Babiš.

Začalo to výrokem, že „podnikatelé kradnů“, kterým oprášil oblíbenou hru komunistů na zlé kapitalisty a vykořisťované zaměstnance, a i nyní v této složité době v tom pokračuje. Dalším oblíbeným dělením, které je dnes vládou velmi používáno s cílem zbavení se zodpovědnosti, je dělení na zodpovědné a nezodpovědné. Různě potom ukazují na viníky všeho možného, jen aby ze sebe smyli svou zodpovědnost. Když se jim něco nelíbí, označí vás za dezinformátora – a tito lidé vyzývají k naslouchání? Smutné.

Máte pocit, že tato vláda ANO a ČSSD dělá pro podporu tolerance názorů a pestré společenské debaty dostatek?

Vláda hlavně dělá vše pro udržení se u moci. Vše, co se dnes nelíbí, je nazýváno dezinformací anebo fake news, což je ovšem celosvětová móda. Je to nový způsob, jak omezit svobodný projev a znevěrohodnit nežádoucí fakta nebo názor. Toto se netýká pouze covidu, ale setkali jsme se s tím již dříve v souvislosti například s ekonomickou migrací.

Specifickou kategorií se letos staly „dezinformace o covidu“, což jsou názory, kterým se přičítá dokonce vina za šíření pandemie a oběti na životech. Mezi „dezinformace o covidu“ byly zařazeny dokonce i názory profesora Berana, mezinárodně jednoho z nejoceňovanějších českých imunologů, který zastává odlišné vědecké názory než lidé radící ministerstvu. Nemáte obavy, že se dostáváme do fáze, kdy se už i vědci, kteří by jako první měli být ve veřejné debatě slyšet, budou bát vystupovat, aby nebyli vláčeni bahnem jako dezinformátoři?

S tímto cílem je tak činěno. Zastrašit, znevěrohodnit, zesměšnit. Je zapotřebí odmítnout strategii jen jednoho správného názoru, jen jedné pravdy. Nic takového neexistuje, jedná se o krok k omezení svobody projevu. Toto jsou totalitní praktiky, které do naší země nepatří. Dříve se k nám importovaly z východu, dnes je to oblíbený způsob, jak umlčet jiné názory v rámci EU.

„Andrej Babiš absolutně nepochopil, že éra vakcinace od základů změnila optiku pohledu na tuto nemoc. Do téhle doby nás z televize peskoval, že máme mnoho sociálních kontaktů, moc navštěvujeme své rodiče a neumýváme si ruce. V této éře nám mohl říkat, že – obrazně řečeno – můžeme zabít ‚své babičky a dědečky‘. Když to však sděluje nyní, v době, kdy jeho vláda trestuhodně zanedbala řízení strategie vakcinace obyvatel, tak je to chucpe,“ napsal komentátor Bohumil Pečinka. Myslíte si i vy, že Andreji Babišovi maximálně vyhovuje, když může ve své internetové show mávat fotografiemi a řvát přitom na občany „Co to je“?

Já předně nesouhlasím s tvrzením, že opatřeními, jakými jsou zavírání provozů a omezení pohybu lidí, se snižují počty pozitivních a že očkování vše vyřeší. Tato dvě tvrzení jsou dnes šířena jako nezpochybnitelná pravda, ale není to tak.

Nic nenasvědčuje tomu, že uzavřením škol, obchodů, restaurací, sjezdovek a dalších provozoven, omezením vycházení lidí, že se snižuje počet pozitivních, nemocných, vážně nemocných a úmrtí lidí. Vir zde v určitých vlnách prochází společností evidentně bez ohledu na zrovna platné zákazy. A při dodržení hygienických pravidel by bylo možné normálně fungovat bez uzavírek.

A stejně tak očkování musí být dobrovolnou volbou občanů, ale rozhodně ne vymáhanou povinností každého „zodpovědného občana“, jak to propaguje vláda a další angažovaní provládní epidemiologové a lékaři. Snahy učinit očkování povinným nebo rozdělit společnost pomocí registrů a covid pasů na dvě skupiny s rozdílnými právy, to je další totalitní manýra, kterou by měla naše společnost tvrdě odmítnout.

Zatímco jiné země očkují po statisících a plánují co nejrychlejší skončení tohoto mimořádného stavu, u nás se má podle očkovacího plánu vrátit situace do normálu někdy snad v září. Myslíte si, že je to ze strany vlády jenom neschopnost, nebo třeba i může vládním stranám toto protahování „mimořádného stavu“ až k volbám vyhovovat?

Jak jsem řekl výše. Vláda činí veškeré kroky s cílem udržet se u moci za každou cenu. Dokážu si tedy představit, že udržet lidi bez možnosti se potkávat a udržet strany s omezenou možností vnitřního života a přípravy na říjnové volby, že to může být vládní strategií. To, že pan prezident již nezvykle brzo vypsal termín voleb a odstartoval tak předvolební kampaň, této teorii jen nahrává.

Nicméně musím zopakovat, že nouzový stav by měl skončit okamžitě, bez ohledu na počty očkovaných. Likvidační uzavírky provozoven, omezení života lidí nejsou řešením. A stejně tak očkování není samospásou, která by rázem vymýtila koronavirus. Musíme se naučit normálně žít stejně tak s novým koronavirem, jako jsme dříve žili s mnoha dalšími vážnými viry a bakteriemi. Jiná možnost neexistuje.

Zažili jsme i demonstrace proti covidu a rebelie v podobě otevřených hospod, atd. Je podle vás toto cesta, kterou by se lidé, kteří nesouhlasí s vládní epidemickou politikou, měli ubírat?

Zoufalí lidé činí zoufalé věci. Pokud jsou někteří lidé již v zoufalých existenčních situacích a nemají dovolání, tak se pokoušejí jakkoli zabránit nejhoršímu. Je to pro mě lidsky pochopitelné a v tomto jsem na straně těchto „rebelů“, kterých je mi skutečně líto, protože oni se právě snažili být na státu nezávislí, platili státu daně, ale stát je jako první zcela odepsal. Je to obrovská nespravedlnost.

Co se týká demonstrací, tak je to legitimní projev názoru v demokratických zemích, i když já jsem vždy byl příznivcem vyjádření názoru hlavně vysokou účastí u voleb, než na náměstích. O vládách musí rozhodovat svobodné volby, ale pokud je už situace neúnosná, což podle mě nyní je, tak je naprosto legitimní se proti tomu rázně vymezit. Já osobně v této době tuto formu protestu podporuji.

Co říkáte na to, jakým způsobem dokáže vláda pomáhat těm, kteří byli opatřeními proti covidu postiženi? Máte pocit, že tato pomoc je účinná?

Tak svým způsobem postižena je v této době celá společnost. Nelze smrsknout debatu pouze na finanční strádání. Lidé nemohou studovat, sportovat, pracovat, cestovat, koncertovat. Zkrátka společnost je v depresivní situaci. Pokud se však budeme zabývat postižením z hlediska příjmů, tak prostě jsou velké rozdíly například mezi státními zaměstnanci a zaměstnanci v soukromém sektoru nebo OSVČ. Není to spravedlivé.

Ona by ta podpora vládních zákazů a opatření nebyla u veřejnosti taková, pokud by dnes velmi početná skupina státních zaměstnanců zažívala podobné mnohdy existenční problémy jako zaměstnanci v soukromém sektoru. Jak se říká – sytý hladovému nevěří.

Co se týká kompenzací pro živnostníky a podnikatele, tak pan premiér a ministr Havlíček sice sebevědomě tvrdí, že se vše stoprocentně kompenzuje a je snadné zažádat a podporu získat, ale realita je podle mých poznatků a zkušeností zcela jiná. Stačí se zeptat živnostníků na zkušenosti s žádostmi.

Co očekáváte v ekonomice v roce 2021? Čeká nás období velkého úpadku a konců mnoha firem?

Nejsem ekonom a nebudu se tedy pouštět do odborných teorií. Jsem drobný podnikatel, tak vám řeknu, jaké poznatky mám ve svém okolí. Spousta živnostníků vyčkává a doufá, že se vše ještě podaří zachránit. Ti schopnější již začali improvizovat a snaží se přizpůsobit situaci. V gastronomii se nerozjede hodně provozů a fatální dopad bude i do segmentu hotelů. Nezaměstnanost v průběhu roku, podle mých poznatků, prudce stoupne.

Řešením, které může pomoci, je snížení anebo minimálně nezvedání daňové zátěže ze strany státu. Drobný soukromý sektor potřebuje prostor, aby se mohl vzpamatovat.

Vše zlé je vždy k něčemu dobré. Stát musí využít současné situace ke svému výraznému zeštíhlení a k radikální redukci výdajů. Máme jedinečnou šanci změnit tento rozhazovačný systém, který je štědrý tam, kde by měl být přísný, ale přísný tam, kde by měl být vlídný. Plýtvání a rozhazování, financování politických neziskovek, různých ekologických aktivistů, různých agentur na začleňování menšin atd. musí skončit. Dotace do soukromého sektoru jsou v drtivé většině zlodějina pro ty, co v tom „umí chodit“.

Peníze zkrátka z nebe nepadají, na každou korunu musel někdo pracovat a někdo ji musel odvést na dani. Pokud si toto ani v dnešní době neuvědomíme, tak se zhroucení tohoto dlouhodobě neufinancovatelného sytému nevyhneme. Vládní politici umí bohužel jen slibovat a kupovat si hlasy. Jsou solidární s lidmi ze zemí na druhém konci světa, ale na operace našich dětí si občané musí dělat sbírky. I toto je zcela nepochopitelné.

Podzimní volby budou tedy zcela zásadní. Trikolóra udělá vše pro to, aby se v naší zemi dobře žilo těm lidem, kteří chtějí pracovat, starají se o rodinu, platí daně. Pokud lidé uvidí, že je stát spravedlivý a má uznání, tak se zlepší i současná společenská rozladěnost a nedůvěra k politice a státnímu aparátu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Václav Klaus: Zblbnutí lidstva. Piráti nevědí, co dělají. Z nákupních vozíků budou malé košíky

14:15 Václav Klaus: Zblbnutí lidstva. Piráti nevědí, co dělají. Z nákupních vozíků budou malé košíky

Prosazování témat jako ekologizace kapitalismu a ideologické posuzování výroby podle prospěšnosti ne…